Walk the Line

Dějově velmi podobné Rayovi. Stejně přímočarý a v podstatě velmi jednoduchý děj, opírající se především o silné herecké osobnosti. Narozdíl od Hackforda má však Mangold mnohem větší cit pro vykreslení komorních scén a především je Walk The Line jakožto celek mnohem upřímnější a poctivější, než politicky přespříliš korektní Ray. Phoenix a Witherspoon předvádějí do puntíku maximum a jejich výkony se řadí k tomu nejlepšímu, co bylo možné v uplynulém roce vidět. Oscar pro Reese je naprosto zasloužený. Bohužel má však poměrně solidní životopis Johnyho Cashe i svá negativa. Těmi jsou jednak příliš jednoduchý scénář, na můj vkus trochu moc klišé a typicky vyumělkovaných a na oko lahodících scén, které jsou však při troše pozorosti průhledné jak sklo. Solidní a především poctivé řemeslo a ve finále přece jen o něco lepší nežli čistě průměrný, poněkud délkově nevyhovující a lehce unavující Ray. (14.08.2006)

Některé filmy vás i s pořádným odstupem důkladně změní. Country jsem se v době zhlédnutí posmíval, Reese víceméně ignoroval a po projekci najednou bylo všechno jinak. Cashe sice aktivně neposlouchám, ale všechna životní varování, která Walk the Line nenápadně sype jedno za druhým, jsem si tenkrát vzal k srdci a (jakkoli pateticky to může znít) rád bych věřil, že mi několikrát pomohla na těch nejdůležitějších křižovatkách zahnout správně. Nemám tuhle životopisnou podívanou mezi svojí top desítkou, ba dokonce ani mezi top padesátkou. Je v ní ale tolik pravdy ohledně pokušení, těžkých rozhodnutí, lásek i kariéry, že jsem si svého času dal do avataru Phoenixův portrét z kresleného plakátu - a dodneška jsem ho tam nechal. Osobní film v tom nejočividnějším slova smyslu. (08.09.2006)

“Cashův Phoenix” paráda, jen přál bych si víc šmrnc a dokázal si představit i zábavnější (...), obsáhlejší pojetí života tady té legendy, než pouze po rok 68. Plus přišlo mi, že ten film si vás hlavní postavu nepřiměje oblíbit, narozdíl od tvorby a jeho knižních biografií. To je škoda. Doufám tedy v další high profile počin. (x) (18.12.2018)

Tento film má jednu veľkú nevýhodu, bol pred ním Ray (2004), ..snímok, ktorý sa zaoberá takmer rovnakou tematikou a povedal by som že je omnoho lepší ako Walk the line - (slepý bluesman je lepší ako countryman zo západu). Navyše sa mi na Rayovi viac páčil štýl rozprávania, tu to bolo veľmi po skokoch, z ničoho nič príliš ostré zmeny. Herci síce ťahali, Joaquin Phoenix bol fajn, nemám jedinú výčitku a Reese Witherspoon bola ako vždy krásna a oscara si zaslúžila, ale v životopisnom filme ide hlavne o to rozprávanie a scenár a pútavosť.. (04.01.2015)

Výborný životopisný film, který je vlastně klasickým příběhem celebrity : mladý, snaživý, prorazí, šťastný, slavný, zamilovaný, začne chlastat a fetovat, ztrapní se, litují ho, je nešťastný a naštvaný na celý svět, a tady jsou dvě možnosti, buď umře, nebo spokojeně zestárne na venkově! Příběh tedy není ničím převratný, prostě další životopis hvězdy! Johny Cash navíc není nijaký můj oblíbenec a až na to, že některé jeho písničky jsou mi povědomé o něm nic nevím! Zpracování je také vcelku obyčejné, příjemně natočené, hezké, uhlazené! Phoenix však hraje perfektně, prostě jako by to byl skutečně on! Ale opradovou hvězdou je v tomto filmu Reese Witherspoon, která tady předvádí něco dokonalého! Její postava je prostě nádherná a každý se do ní musí zamilovat, takový živel, ale zároveň křehká zodpovědná slečna! Především díky hereckým výkonům mi tento film utkvěl v hlavě! A proto taky 9/10! + SPOILER (může být u životopisu spoiler?) Konec je tak neuvěřitelně šťastný, že nebejt to životopis, byl by to kýč jak svině! Prostě žili spolu šťastně až do smrti a pak umřeli spolu! (28.12.2007)