Okno naproti

Zaujímavý europský mix Schindlerového zoznamu a Madisonských mostov...v prvej polovice výborná atmosféra odkrývania tajomstva minulosti jedného starého cukrára. Do toho sa nenásilne vsunie príbeh o nenaplnenej láske dvoch susedov ktorý sa spoznali vzájomným pozorovaním jeden druhé cez okno. Aký je ale pohľad z okna ktoré bolo predtým také lákavé a nedostupné ? Odpoveď vám dá tento netradičný a zaujímavý film. Páčila sa mi hudba a priateľka hlavnej postavy :)) (27.08.2011)

Průměrný film, na který jsem v klidu zapomněl dřív než skončil. Dvě dějové linky (stařec se ztrátou paměti vs. milostná aféra se sousedem) mi přijdou jaksi uměle spojeny a kdyby se film zaměřil jen na jednu z nich možná by to dopadlo líp. Tak nesympatickou hlavní postavu jako byla po většinu filmu Giovanna už dlouho nepamatuju. Ještě že aspoň ten konec nedopadl tak konvenčně, jak jsem se bál. (12.05.2009)

Slepice z drůbežárny se zamiluje do slizkého panáka odnaproti, i když má doma docela sympatického manžela + skvělého otce svých dětí. Mraky významných pohledů, dramatických smyčců a debilních dialogů, příběh nula. Řemeslně zvládnuté (proto ta *), ale kdybych se na to měl dívat ještě jednou, ustřelil bych si raději hlavu. (16.08.2004)

Pri sledovaní Okna naproti som nevedel, či pozerám festivalový film, televízny film, alebo nejakú taliansku naleštenú komerciu. Je to nakoniec niečo medzi. Mierny problém som mal ale hneď s hlavnou postavou, ktorá donesie domov neznámeho cudzinca s amnéziou napriek tomu, že má manžela a deti. Flirtuje so susedom, pričom vôbec nerieši morálnu dilemu svojej neskoršej nevery. Slúži to ale posolstvu a hlavnej myšlienke filmu, takže je to v poriadku. Keďže máme pamäť, nikdy nebudeme sami. Je to síce otázne, ale pre istotu si odnesiem túto myšlienku do života. Videl som omnoho zaujímavejšie festivalové filmy, preto som prekvapený, že zrovna tento, iba mierne nadpriemerný, sa dostal do širokej distribúcie a získal ohlas. (27.11.2012)

Viděl jsem to ve Varech, a i když téma slibovalo zajímavou podívanou, v hlavě mi utkvěly především jen záběry ulic a města, ale nějaké to vnitřní lidské drama ne. Vlastně se v podstatě ani nic neděje, vzájemné ovlivňování a vazby jsou načrtnuty povrchně, takže o to povrchněji pak člověk vnímá i konec filmu. (06.01.2013)