Revolver

Guy Ritchie vzal kameru, svou starou hereckou partu a vydal se do amerických kasin, aby si zahráli na gangstery vyšší úrovně, po cestě přibrali Luca Bessona, na letišti je vyzvednul Ray Liotta, při pohledu na Jasona Stathama usoudili, že jeho nový look s dlouhými vlasy a vousy vypadá cool, tudíž jim dali hlavní role a se vší vážností natočili spletitý příběh, ve kterém peníze, drogy a zbraně hrají až druhé housle, jelikož vnitřní démoni lidí na opačné straně zákona jsou mnohem závažnějším tématem, čímž nechci říct, že výsledné dílo je totální fiasko, ale bez černohumorného zlehčování působí celek příliš těžkopádně a překombinovanost děje nevěrohodně, tudíž tahleta otočka panu režisérovi určitě nesedla a mě (společně s větší částí divácké obce) též ne, ale díky přitažlivé formě bych ve druhém shlédnutí neviděl problém. (26.11.2006)

Těžce podhodnocený film.!! Tohle není klasický Guy Ritchie! Vypadá to že s tímhle filmem udělal krok novým směrem,A VELICE SE MU TO POVEDLO!, ale zjevně na to ""Ritchiovští"" fandové nebyli připraveni..... Vypadá to, že si Guy (pokud bude pokračovat tímto směrem) bude muset najít jiné... Každopádně mě si tímto snímkem získal. A pomalu si začínám i opravovat názor na "Stathama" Po (čistá práce) jeho druhý velice slušný výkon. (21.02.2011)

Najväčšou chybou je očakávať od tohto filmu ďalšiu Ritchieho variáciu na svoje predošlé hity -> Zbal prachy a vypadni + Snatch. Okrem niektorých kamerových hrátok tu už nič nepripomína jeho štýl. Čierny humor ako i cynizmus sa tu takmer nevyskytuje, akčné scény sú na tom identicky a odľahčená zábava bola nahradená plnou vážnosťou a niečím, čo možno nazvať "neistou sofistikovanosťou s nádychom mystéria". Podľa toho, aký postoj k tejto sofistikovaonsti po zhliadnutí zaujmete, budete aj Revolver celkovo považovať formálne síce za výborný, ale po stráke príbehu úplne nezvládnutý film -> nafúknutú bublinu bez obsahu. Alebo práve naopak -> viac ako pútavý obal budete unesení s viavrstvového príbehu, ktorý v sebe skrýva množstvo odkazov a rôznych vysvetlení, možnými kombinácimi ako i twist pointami radiaci sa k najznámejších klasikám podobného razenia za posledné desaťročie. Priznávam, že ja osobne po prvom pozretí ešte nemám jasno i keď samoúčelné hrátky (animovaná vsuvka v štýle Kill Bill) a premrštená stopáž (aj vďaka vnútorným monológom s repetetívnosťou jeho obsahu) je imho slabinou už teraz. (27.09.2005)

Ritchie + Tarantino = Snatch. Ritchie + Godard = Revolver. ____ Jedním z ústředních faktů intelektuálního života dvacátého století byla zásadní divergence či rozpolcení mezi analytickou filmařskou tradicí, která ovládala anglicky mluvící svět, a kontinentální filmařskou tradicí, která vládla na evropské scéně. Film hollywoodský (komerční, populární, žánrový) versus film evropský (nekomerční, umělecký, autorský). Takto je tradičně chápán vztah kinematografie Hollywoodu a Evropy, jejichž esenciální charakteristiky jsou stavěny do přímého protikladu - nikoliv náhodou spadá konjunkce obojího v jedno s Velkou Británií, domovinou Ritchieho. První tradice, kam přísluší Snatch, koprodukovaný USA, se mnohým jeví jako ústup od velkých duchovních problémů, které se týkají každé myslící bytosti – smysl života, podstata lidství, povaha dobré společnosti –, a jejich nahrazení posedlostí specificky žánrovými problémy. Tady se kinematografie začala chovat jako vědecký obor, charakterizovaný jasností metody a kooperativním, kumulativním pokrokem ve formulování a asimilování výsledků, avšak za cenu ztráty veškerých kontaktů s ústředními problémy, které jsou zajímavé skutečně obecně, ne jenom pro věrný okruh hollywoodských specialistů. Zabývání se tradičně ústředními problémy tak zbylo na kontinentální kinematografii, reprezentované tentokrát ve Francii koprodukovaným Revolverem, avšak práce těchto filmařů se v očích analytičtěji orientovaných diváků jeví jako rezignující na jakýkoli zájem o jasnost a metodu ve prospěch svévolné a téměř záměrné nesrozumitelnosti, charakterističtější pro poetické užití jazyka než pro povýtce logický argumentativní diskurz. (08.08.2010)

Pre mňa celkom prekvapenie. Žiadne zbesilé a bezduché akcie, žiadny trápny humor a žiadne slaboduché hlášky. Aj Statham predviedol, že nemusí byť nutne obsadzovaný iba do rolí drsných bitkárov u ktorých svalová hmota víťazí nad duchom. Zatiaľ možno jeho najlepšia rola. Pravda, možno je pre niekoho miestami film trochu zložitejší, ako šachová partia, čím si vysvetľujem aj trochu nízke hodnotenie tohto snímku. Čudujem sa, že toľko ľudí nepochopilo zmysel tohto skvelého snímku. Tá spletitosť bola zámerná. Nebola za tým žiadna schizofrénia ani prekombinovanosť. Tvorcovia podľa mňa chceli ukázať vnútorný súboj hlavného hrdinu so svojou temnou stránkou, ktorú tu zastupovalo ego. Odovzdanosť triumfujúcej nad tyranom s búchačkou v ruke a panikou v srdci. (15.10.2019)