Okrsek 49

Průměrný film, který se většinou odehrává jako retrospektiva za životem hlavní postavy v hasičském oddílu 49. John Travolta dokazuje svojí klesající formu, kterou nezachrání ani jeho velký Boeing a Joaquin Phoenix riskuje svou pověst braním skoro každé filmové role. Více mysli Joaquine! Abys nedopadl jako náš John... (27.10.2006)

Nejde ani o akce v ohni ale poctu požárníkovy a jeho silném příběhu. Cely film doprovází super herci, s dávkou humoru a neúprosný živel který bohužel je velmi důležitý a dokáže vzít to nejcennější. Když vidíte tu beznaděj zastaví se vám dech, oči zůstanou na obrazovce a vy jen pozorujete tu napínavou dramatickou chvíli která vás do kolen dostane. (03.09.2018)

Film sa vyhol záberom na americké vlajky a celú dobu sa dalo dívať na skutočných hrdinov a ich nezištnú motiváciu. Ústredná humanistická téma o živote požiarnikov v J.Russellovom filmovom prevedení skutočne chytí za srdce, dojme a upriami pozornosť na hŕstku ľudí, ktorá si zaslúži ospevné ódy za ich senzačné reálne výkony v hasičskom zbore. Okrsok 49 chcel zviditeľniť prácu hasičov, ich rodinný život, akcie, osudy a tento účel splnil. Téma krásna, celkový filmový zážitok lepší priemer. (16.07.2007)

Správný to chlap leží zavalen sutinami a my postupně v retrospektivách sledujeme jeho život – nejprve pozná tu pravou, zplodí s ní děti, ztratí při požáru přítele, začne kalkulovat (rodina x práce).. V nijak zvlášť formálně zajímavém příběhu nám tak tvůrci předkládají typická americká témata - rodina, přátelství, hrdinství mužů, co riskují pro jiné.. a v neposlední řadě i silné ženy, podporující své muže i přes strach z toho, že jednou služební auto se špatnou zprávou zastaví i u jejich dveří!! (19.03.2007)

Jako by se kalendáře na chvíli vrátily na počátek 90. let, kdy se točily žánrové filmy „o chlapech pro chlapy“. Příběh šel mimo a důraz se kladl na patetické promluvy, pravé chlapácké přátelství až za hrob a pořádnou dávku adrenalinové, ale reálné akce. No a přesně do této kategorie Okrsek 49 spadá. Nechybí mu nic výše vypsaného. Jenomže o deset let později chtějí už i „retro“ vzpomínky něco víc. Absence příběhu, který byl nahrazen nijak působivými flashbacky z hasičova života, není hlavním chybějícím článkem. Filmu chybí pořádná struktura vyprávění, protože s přibývajícími minutami začnou stereotypní rodinné obrázky nudit stejně tak, jako hasičské akce, které i přes svou vybalancovanou dávku divácké atraktivnosti a realistického „dokumentarismu“ nedokáží pořádně upoutat. Hlavním divákovým nepřítelem se tak nakonec stává stopáž, která je vzhledem k tématu naprosto zbytečná a zasloužila by si prostříhat hlavně v „rodinných pasážích“. Joaqin Phoenix se snad své první pořádné hlavní role zalekl, protože v mnoha scénách působí vyjukaným dojmem kluka, kterého přistihli, jak si hraje se sirkami v seníku. O to víc si pak divák užije parádního Johna Travoltu, který je sympatický až do svého závěrečného megapatetického projevu, který musel rvát uši všem filmovým divákům, zatímco účastníkům pohřebního shromáždění balzámoval jejich smutnou duši, neboť Okrsek 49 je čistou oslavou heroického výkonu „svých amerických hochů“. Rád bych řekl (resp. napsal), že pokud divák nasadí tvrďácký úsměv a snímku se poddá, nesmírně si jej užije, jenomže na to je Okrsek 49 příliš roztěkaný mezi rodinnou soap operou a filmem „o chlapech pro chlapy“. Tak či onak na závěr smekám před filmovou partou pyrotechniků a kaskadérů, kteří se nakonec o ten adrenalin postarali, moc ho nebylo, ale stále lepší něco než nic. (09.07.2005)