Dlouhé loučení

Dlouhé to bylo opravdu dost, asi to chtělo malý kousek z té délky ubrat (ačkoliv pomalé tempo s vymazlenou atmosférou jsem si zde vychutnával) a ústřední „femme fatale“ bych si přál určitě o něco charismatičtější, asi i ta absence alespoň jedné další sympatické postavy vedle hlavního hrdiny mi tu vedle přepálené délky brání k vyššímu hodnocení... ale jinak jsem si Dlouhé loučení užil hodně, sedlo mi to do noty. Elliota Goulda jsem si oblíbil již díky Tichému společníkovi a v zdejší roli klasického detektiva opět exceluje svým osobitým hereckým umem, silným charismatem a k tomu navíc s neodolatelným cynismem střílí jednu suchou hlášku za druhou. Krásná atmosféra protkaná melancholií, působivě dotvářena tklivou Williamsovou hudbou, rozptýlená uprostřed neustále pronikajícího kouře z cigaret osamělého detektiva tvoří vskutku též velmi chutnou ingredienci této komorní psychologické detektivky, v níž o ten banální případ vlastně zdaleka tolik nejde... [80%] (17.03.2022)

Hráč,M.A.S.H.,a Dlouhé loučení-svatá trojice Altmanova podivuhodně precizního filmového světa.- Nic proti Gouldovu herectví,ale já mám v hlavě Marlowa jinak (snad jen Bogart se tomu trošku přiblížil v Hlubokém spánku,holt to tak Altman chtěl a ikonu Noiru si vytvořil po svém,no proč ne),jedině až na Gouldovo hláškování,který je nádherně přirozený a tak jak to má být- jen jakoby mimochodem....--Zasazení do let sedmdesátých vůbec nebyl špatný nápad,-atmosféra vynikající,pro mě osobně srovnatelné s Čínskou čtvrtí. Byť tady na csfd neuvěřitelně podhodnocený ,tak jako spousta jiných vynikajících filmů bez přívlastku Kasurvoucí mediálně profláklé dílko. (30.04.2009)

Nečíst předlohu, tak jdu možná i výš, ale takhle to prostě nejde. Gould je super, samotný závěr (sice naprosto jiný než v knize) je taky fajn, celková lennost je taktéž příjemná, ALE posunout celý děj do 70's je haluz a celý ho totálně překopat druhá. Kniha je ve všech ohledech o několik koňských délek lepší, než to, co sledujeme ve filmu a osobně ke všem těm změnám nevidím nejmenší důvodů. 55% od uraženého čtenáře špičkové předlohy. (09.12.2012)

Robert Altman předkládá svůj osobitý a moderní pohled na klasickou postavu filmu-noir, Phila Marlowa (skvěle obsazený relaxovaný Elliott Gould) a rozčarování nad světem, v němž se za iluzí přátelství a důvěry schovává lež a manipulace. To vše podtrhuje vyloženě nihilistické finále, v němž Altman nechá jindy flegmatického hlavního hrdinu ukázat, zač je toho loket. Výborná atmosféra sedmdesátých let, zajímavé obsazení vedlejších rolí a dynamické dialogy, za mě parádní neo-noir. (27.05.2019)

Jestli je Dlouhe louceni nejakym atentatem pak, krome toho jak zde vyborne napsal kolega EdaS, je tento film atentatem na puvodni literarni predlohu Raymonda Chandlera. Ja se omlouvam, ale Louceni s Lennoxem je moje nejoblibenejsi detektivka, takze tohle jen tezko snasim. Vynikajici : Elliott Gould, ta coolova nalada zacatku sedmdesatek, muzika Johna Williamse, nekolik uchvatnych obrazovych kompozic ... to vse se ztraci jako v mlze a to diky scenari ktery se ridi zasadou "prepracovani jiz tak kvalitni predlohy za kazdou cenu". Nerozumim, ale dej filmu The Long goodbye ma s puvodni knihou jen malo spolecneho, (to samo osobe chyba neni, ale tentokrat opet bohuzel ano) a ke cti a slave mu to neni. (16.12.2008)