Romper Stomper

Příběh a milostná odbočka nejsou ve filmu až tak důležité, jako ukázání řádění skinheadů v australském Melbourne. Russel Crowe je v roli Handa, vůdce skinů a fanatického stoupence Hitlera opravdu skvělý a od prvního okamžiku budete chtít aby tahle svině dopadla co nejhůř. Pseudodokumentární kamera pak velmi napomáhá dotvořit atmosféru filmu. (01.12.2006)

Crowe ešte ako náckovské ucho budujúce si svoju povesť a nebrániaci sa ísť až za hranice únosnosti. Jeden z tých lepších filmov s touto tématikou. Síce sa to celý čas rýpe v bahne, ale Russellovi úloha poriadne sadla. Aj spätne si spomínam na silný pocit, ktorý som z filmu mal. Taká trochu low budget záležitosť, tentoraz bez výrazného morálneho posolstva aký mal napríklad Kult hákového kríža. (22.10.2014)

O skinheadech si myslím svý. Podle mého je to banda rváčů, kterým nejde o nějaké ideály, ale pouze o to porvat se a někomu dát přes držku. "Romper Stomper" to tak taky ukazuje. Celá banda holohlavců jde slepě za svým guru Hondem, kterému možná jde o něco víc, než o rvačku. Z celého filmu je cítit, že není pro prachy. Za to tvůrce chválím, ovšem nedokáži popřít určitá fakta. Diletantská kamera, která připomíná spíše amatérské video pouličních rvaček, než regulérní film. Herecké výkony kromě Russela Crowea a Daniela Pollocka - mrazivých a přesvědčivých, jsou toporné a značně ochotnicky amatérské. Nechápu pouze zdejší přirovnávání Croweova Honda k jeho poldovi z "L.A. Confidential". Ten je sice drsný a práva se domáhá někdy dosti nezákonných prostředků, ovšem je to férový chlap a určitě postava více kladná než záporná. Ovšem jeho Hondo je dobytek se vším všudy, zákeřný, krutý a podrazácký hajzl a nejtemnější postava celé Russelovy kariéry. Do poloviny filmu chybí příběh, který má však zajímavé vyústění. Konec je nejspíš na filmu to nejlepší. Přesně takto jsem si přál aby to skončilo. A nechápu rovněž to přirovnání k "Mechanickému pomeranči". Ten sice překročil ve své době značné tabu co se týče násilí a nahoty, je však spíše filozovickou výpovědí o člověku, jež se stal obětí systému. Kdežto "Romper Stomper" je sice dobrá, drsná, syrová a zábavná podívaná, ale není to nic jiného, než brutální sonda mezi skinheady z jednoho Melbournského předměstí. Nic víc, nic míň. 65%. (27.09.2007)

Dysfunkční rodinné prostředí, mindrák, jeho otupení pocitem sounáležitosti ke kolektivu, agrese, destruktivní chování, dno. Wrightova spirála surového násilí postrádá nějaký vyšší smysl, pokud tedy nebylo účelem ukázat, že podobný životní styl vede k neodvratné zkáze. Jenže, sociální inteligencí neoplývá každý a tak se vždycky objeví jedinci, které bude klapot Romper Stomper botek spíše fascinovat.. Apropo, při pohledu na svůdnou krásu skinheadských dívek se nedivím, že jediná možná poloha je zezadu a to ještě za předpokladu, že fotografie Adolfa na zdi podnítí nácičkovu sexuální představivost, aneb jsi tak těsný, můj Vůdce, už budu.. (20.08.2013)

I přes fakt, že film je silně poznamenán dobou, ve které vznikl (což je ovšem obecně problém každého filmu), je Romper Stomper i dnes celkem drsná sonda do života melbournských neonacistických skinheadů. Prý ho leckde ve světě ve své době zakazovali, což už se dnes zdá trochu nepochopitelné, jelikož hranice toho, co lze zobrazit ve filmovém médiu, se rok co rok značně posunuje a skoro čtvrtstoletí starý snímek má z dnešního pohledu téměř nevinnou tvář, přesto je to dílo nekonvenční a ve svém vyznění syrové. Naprosto autentická hudba (dobový Oi! punk rock), která koresponduje s dobou, v níž v naší republice vyhrával hitparády rasistický Oi! Orlíku, kakofoní iritující ruchy, někdy trochu zmatená kamera a přesvědčivé herecké výkony ústřední trojice... (07.12.2014)