Romper Stomper

Příběh a milostná odbočka nejsou ve filmu až tak důležité, jako ukázání řádění skinheadů v australském Melbourne. Russel Crowe je v roli Handa, vůdce skinů a fanatického stoupence Hitlera opravdu skvělý a od prvního okamžiku budete chtít aby tahle svině dopadla co nejhůř. Pseudodokumentární kamera pak velmi napomáhá dotvořit atmosféru filmu. (01.12.2006)

Před cca 8-10 lety jsem z tohoto snímku byl dlouho vyplesklej. Už jenom úvodní hudba vám nahání hrůzu, pak přijde surové mlácení tří mladých šikmoočků a po 20 minutách dlouhá bitka s bandou Vietnamců. Do té doby jsem prostě nic podobného neviděl - velice věrohodně ukázaný život skinheadů. Russell Crowe zahrál vůdce party tak věrohodně, že z něj šel strach. Dneska jsem už sice z filmu tolik odvařenej nebyl, ale i tak to hodnotím jako kvalitní kruté a drsné drama. 77% (26.01.2013)

Podle toho co říkal pan uvaděč na ČT2 jsem očekával trochu jiný film. Abych to upřesnil čekal jsem o hodně lěpší film, který by mohl aspon vidět na kotníky mechanickému pomeranči. Bohužel film dost pokulhává ve scénáři a chytlavosti. Ne každého bude zajímat jak partička skinheadů mlátí tajwance, protože chtějí čistější zemi. Ani ohrané téma zneužívané holčičky a jejího milující otce. Drsné je to dost. Krvavé taky. Brutální též, ale má to důvod? Musíme vidět brutální krvavé řádení bandy, aby jsme pochopili, že toho jsou schopni a že to dělají? Nemyslím si. Režisér, ael asi ví, že není schopný nám všechno dokázat a vykreslit jinak než činy. Škoda. Hercům vévodí drsně krutý Russell Crowe, který tuto roli má jako malou přípravu na postavu policisty v LA Přísně tajné. (12.08.2005)

I přes fakt, že film je silně poznamenán dobou, ve které vznikl (což je ovšem obecně problém každého filmu), je Romper Stomper i dnes celkem drsná sonda do života melbournských neonacistických skinheadů. Prý ho leckde ve světě ve své době zakazovali, což už se dnes zdá trochu nepochopitelné, jelikož hranice toho, co lze zobrazit ve filmovém médiu, se rok co rok značně posunuje a skoro čtvrtstoletí starý snímek má z dnešního pohledu téměř nevinnou tvář, přesto je to dílo nekonvenční a ve svém vyznění syrové. Naprosto autentická hudba (dobový Oi! punk rock), která koresponduje s dobou, v níž v naší republice vyhrával hitparády rasistický Oi! Orlíku, kakofoní iritující ruchy, někdy trochu zmatená kamera a přesvědčivé herecké výkony ústřední trojice... (07.12.2014)

První malinko známější snímek s v té době již uhrančivým Russellem Crowem, který to v sobě vždy MĚL. Někteří lidé se už jako herci zřejmě narodí. Nejlepší scénou jednoznačně útok skinů na šikmoočky, který je ovšem po zásluze potrestán. Závěrečné rozuzlení na pláži považuji za trošku slabinu v jinak zajímavém filmu. PS: Oživlá vzpomínka na Zpívání v dešti. 70% (29.09.2014)