Blízko

Svět dospívajících je jako svět dospělých plný emocí, které dokážou pohladit, naplnit a rozveselit, stejně tak jako i ranit, vyprázdnit a rozesmutnit. Blízko je na první pohled nenápadný snímek ze života, který má však jímavou hloubku a dokáže v silných, ale nijak přehnaných a podbízivých dávkách z diváka vyždímat emoce a probudit v něm empatii s děním na plátně (či obrazovce). Třináct nebo třicet let?! Dojde-li mezi blízkými k rozkolu, zasáhne je to stejně silně, a ne všichni se s danou situací dokáží vyrovnat. S případnou tragédií se poté člověk vypořádává po svém, úměrně svému věku a chápání světa. Blízko by však nebylo příběhově tak působivé, nebýt úžasně přesvědčivých hereckých výkonů, hlavně v případě představitelů Léa a Rémiho, kteří se rolí dvou postupně se oddalujících kamarádů ujali na výbornou. Naposledy mě takovým způsobem na poli dramat zasáhl Otec, který byl naprosto z opačného konce lidského života. P. S. "Buď svým blízkým vždy nablízku!" (06.01.2023)

Emocionální, křehké, zranitelné, stejně jako je onen věku opouštění dětství a prvních lásek. Dokud je všichni brali jako dva nerozlučné kamarády, byli šťastni. S prvními dotazy přišly první pochybnosti a snaha skrývat city. Pochybnosti, útěk, zranění. Druhá polovina výborně ilustruje, jak Léo utíká před sebou a urputně v sobě dusí žal a pochyby. Bolestná poezie v letním zářivých barvách. (15.02.2023)

Blízkost druhého člověka je to nejcennější, s čím se můžeme v životě setkat. Něžné kamarádství, setkaly se dvě citlivé bytosti. Dospívání je nesmírně těžké období. Osamělost, kterou cítil Rémi po zradě kamaráda byla taková, že se nedala snést. A vina, kterou pociťoval Leo, byla obrovská. Přesvědčivé herecké výkony obou hlavních dětských hrdinů, působivá hudba, citlivá režie. ( Jak se vyrovnat se sebevraždou velmi blízkého člověka, to nevím. Snad jen pokusit se pochopit tu nesnesitelnou bolest.) (23.07.2024)

Najlepší film tohtoročných Varov. Fenomenálny scenár, nádherná kamera plná úžasných close-upov i kamerových jázd a absolútne famózna ústredná dvojica Gustav De Waele a Eden Dambrine. Druhý menovaný predviedol herecký koncert a u mňa zatiaľ výkon roku. Lukas Dhont ma svojim režijným umom absolútne rozdrvil a stvoril masterpiece. (KVIFF 2022) (11.07.2022)

Mal som tento film nahraný vyše dvoch týždňov a stále som sa nemal k tomu, aby som si ho pozrel. Podvedomie zafungovalo bezchybne. Svoju úlohu nezohralo iba to, že som cca o 70 rokov starší ako hrdinovia filmu, že tempo filmu bolo pomalé, ale najmä to, že už sa mi nedarí vidieť film, v ktorom by neboli zastúpené marginalizované menšiny a ich problémy. Nie som proti tomu, aby sa takéto filmy nakrúcali. Iba nikto nemôže odo mňa chcieť, aby som pri ich sledovaní ujúkal nadšením. (02.02.2024)