Blízko

Emocionální, křehké, zranitelné, stejně jako je onen věku opouštění dětství a prvních lásek. Dokud je všichni brali jako dva nerozlučné kamarády, byli šťastni. S prvními dotazy přišly první pochybnosti a snaha skrývat city. Pochybnosti, útěk, zranění. Druhá polovina výborně ilustruje, jak Léo utíká před sebou a urputně v sobě dusí žal a pochyby. Bolestná poezie v letním zářivých barvách. (15.02.2023)

Snaha o emocionální drama v každé chvíli. Mno, čeho je moc... Když toto pominu, film je upozorněním na dva problémy dospívání. První - sebevraždy dětí jsou problém, který je potřeba řešit. S tím nelze než souhlasit. Trochu se ale obávám, že emoce převáží tento vzkaz, protože místo zamyšlení se nad problémem se budou všichni dojímat. A druhý - podlehnutí kolektivu. Místo, aby Léo hodil na ostatní fakáče, snaží se zapadnout, jen aby nebylo nějaké podezření na něco, co není obecně zrovna populární (zde sex. orientace). Na řešení druhého by prostor byl, ale cílem tvůrců to evidentně nebylo. Herecky perfektní, naopak příšerná nazoomovaná kamera (ano, vím, že je to hrozně cool, ale opět - čeho je moc...). (17.11.2022)

Svět dospívajících je jako svět dospělých plný emocí, které dokážou pohladit, naplnit a rozveselit, stejně tak jako i ranit, vyprázdnit a rozesmutnit. Blízko je na první pohled nenápadný snímek ze života, který má však jímavou hloubku a dokáže v silných, ale nijak přehnaných a podbízivých dávkách z diváka vyždímat emoce a probudit v něm empatii s děním na plátně (či obrazovce). Třináct nebo třicet let?! Dojde-li mezi blízkými k rozkolu, zasáhne je to stejně silně, a ne všichni se s danou situací dokáží vyrovnat. S případnou tragédií se poté člověk vypořádává po svém, úměrně svému věku a chápání světa. Blízko by však nebylo příběhově tak působivé, nebýt úžasně přesvědčivých hereckých výkonů, hlavně v případě představitelů Léa a Rémiho, kteří se rolí dvou postupně se oddalujících kamarádů ujali na výbornou. Naposledy mě takovým způsobem na poli dramat zasáhl Otec, který byl naprosto z opačného konce lidského života. P. S. "Buď svým blízkým vždy nablízku!" (06.01.2023)

(8/10).  Když jsem minulý rok četl ČSFD shrnutí za celý rok 2022, tak se tam film Close objevil, jako jeden z nejlépe hodnocených. Zajímalo mě tedy, jak zaboduje tento film v mých očích. Většina lidí měla možnost tento film vidět na KVIFF a věřím, že to musel být opravdu silný šálek kávy. Jedná se o nesmírně křehké drama, které si pro nás připravil belgický režisér Lukas Dhont. Servíruje nám bolestné téma s velkou něžností a trpělivostí. Postupné dávkování silných scén navíc zaručuje, že emoce se dostavují v jednotlivých vlnách a zážitek je o to intenzivnější. Dlouhé a táhlé záběry umocňovaly výsledný zážitek, který zapsal hluboko do mé paměti. Prostředí francouzského venkova tomu dodává nádhernou výpravu a komorní nádech. Myslím si, že by nešlo o tak kvalitní film, kdyby nebyli zvoleni tak geniální herci do hlavních i vedlejších rolí. Zvlášť bych chtěl smeknout před castingem obou hochů. Takový Eden Dambrine byl v roli Léa naprosto přesný. Díky velmi autentickým hereckým výkonům se nemá divák sebemenší problém na postavy napojit. Kdybych měl na filmu najít jednu nedokonalost, tak bych možná víc prokreslil vztah obou chlapců. Snímek mě natolik zaujal, že jsem si okamžitě zařadil předchozí režisérův počin na svůj watchlist. Podle synopse to vypadá Girl na další hutné drama. Francouzské drama Close mě velmi silně zasáhlo a během závěrečných titulků jsem musel sbírat kousky svého srdce, které během sledování puklo. (15.04.2023)

Pomerne citlivo a dobre zahraný príbeh  o priateľstve dvoch chalanov, ktorý dokáže chytiť za srdce. Remi aj Lee boli perfektní a postupne sledujeme ako sa ich silne puto naruší....Je veľka škoda že v druhej polke kedy  sledujeme len jedného z nich ten príbeh stratí na svojej sile a je tu už len nuda pretkana hokejom a plačom.. (31.10.2023)