Korzet

RECENZE: Fenomenální Vicky Krieps. Přesto Korzet budí rozpaky - Českokrumlovský deník Solidní podívaná, působivé kostýmy, snaha o demytizaci a výborná Vicky Krieps. To vše lze filmu Korzet připsat k dobru. Co je mu však třeba vytknout? Předně až úzkostlivě jednotvárná nálada, v níž jako by postavy byly opojeny oparem věčné deprese. Dále patrný náznak tendenční vyumělkovanosti, jež zejména ve finále bije do očí až běda. A v neposlední řadě pak filmařina bez špetky invence, přesně zapadající do šablon životopisných portrétů. Každý záběr Vicky Krieps v roli císařovny Sissi je sice sám o sobě úžasný, avšak v rámci celku je Korzet až překvapivě krotký a korektní, téměř bez nápadu a doslova pak bez hýřivosti s jakou před lety odvyprávěla svou Marii Antoinettu režisérka Sofie Coppolová. Nutno uznat, že i jiskřivé momenty se chvílemi dostaví; což ovšem není zásluhou režie, nýbrž Krieps, která si roli slavné ženy vychutnává opravdu se vším všudy a s elegancí zvládá i prázdné obrazy. Hereččina světového talentu si publikum všimlo již pár let nazpátek, kdy excelovala v rozlučkovém filmu Daniela Day-Lewise Nit z přízraků. Také v Korzetu ohromuje Krieps diváky nenápadnou rafinovaností svého projevu, leč možností zde nemá až pohříchu tolik, kolik bychom si přáli. Tvůrci v čele s režisérkou Marií Kreutzerovou se zjevně rozhodli natočit realisticky úspornou verzi života Alžběty Bavorské, docela oproštěnou od idealistické série s Romy Schneiderovou, přesto posilněnou o motiv úsilí ženské emancipace i svérázný přístup k historickým faktům. Záměr jistě chvályhodný, výsledek je ovšem rozpačitý a srdce zůstává na pochybách. Slovy klasika: Korzet zkrátka nenaplňuje vlastní potenciál a nedokáže zodpovědět otázky, které vzhledem k subjektu svého zájmu zákonitě vzbuzuje. Dost však bylo kritiky. Je třeba vztyčit hlavu a říci, zda je Korzet filmem výjimečným, obstojným či špatným. Klíčem k rozuzlení je optika, s jakou diváci k filmu přistoupí. Pokud Vám stačí vyprávění o jakékoliv bezejmenné postavě historie, bojující nejen s manželem – císařem, ale hlavně sama se sebou, zaobalené do víru krásných kostýmů a doplněné o skutečně mimořádnou herečku, pak si k hodnocení můžete směle přičíst deset procent. Jdete-li na film výhradně o osobnosti Alžběty Bavorské s očekáváním nosného dramatického konfliktu a velkolepé dobové výpravy, čekejte zklamání. Korzet je totiž dílem spíše minimalistickým a niterným, což vyžaduje diváckou náklonnost. Šanci si v záplavě pofidérních titulů v nabídce kin nicméně dostat zaslouží. A že s reálnou Sissi nemá hrdinka ve výsledku mnoho společného? Nezajímá! Krieps Vás dokáže přesvědčit. 65% (14.04.2023)

Keď som narazil na tento film, tak som sa celkom potešil, že si užijem príjemný historický film so slávnymi postavami cisárskeho páru. To som ešte netušil, že pôjde len o akúsi fiktívnu reinterpretáciu, ktorá nás má zaviesť akože do absolútneho a intímneho história samotnej cisárovej Sisi. Takéto pseudohistorické drámy ja osobne moc nemusím, lebo to celé pôsobí napokon skôr kontraproduktívne. Až mi bolo ľúto toho potenciálu, keďže kulisy a kostýmy boli naozaj pôsobivé. Ale tento feministický záber so snahou o šokantný pohľad do súkromia cisárskeho dvora, to ma fakt nebralo. Jedna hviezda za vizuál, nič viac! (02.01.2023)

Jeden z tých filmov, ktoré by mali mať na začiatku upozornenie: "Pozor, ideme si históriu vymýšľať. Skoro nič z toho, čo zobrazíme, sa nikdy nestalo." Pretože je tomu naozaj tak a keď chceli ukázať portrét ženy krehkej, zraniteľnej a vlastne ani nie úplne v poriadku, tak si nemuseli vyberať historickú postavu a vymýšľať si okolo nej bludy. Ale zas, ako potom nalákaš divákov. No ani to sa nepodarilo, film kasovo prepadol, dlhy cca 5 miliónov, ale nie kvôli svojim historickým anachronizmom, ale kvôli pánovi cisárovi stvárnenom Florianom Teichtmeisterom, o ktorom sa ukázalo, že je pomerne progresívne ladený - 13 či 14 rokov zbieral detskú pornografiu, samozrejme ide len o zberateľskú vášeň, tak dostal podmienku. Nuž ale stále sa to berie ako zlá publicita a zatiaľ sa to ešte odsudzuje, našťastie. Čo sa ale nanešťastie neodsudzuje je zbytočné sexualizovanie postáv, keď tu naša drahá Sissi honí vtáka fúzačovi, potom pred ním onanuje, no a keď si človek spomenie, že ona vlastne masturbovala aj na začiatku iného germánskeho počinu seriálovej formy, tak človek neznalý veci naozaj príjme tú nepochybnú pravdu a to že cisárovná bola chronická masturbátorka. (22.11.2023)

Rebelie v mezích slušnosti, ze které nevyplyne nic nad rámec předvídatelně jednoduchého poselství. Korzet je tedy opravdu jen solidním kostýmním dramatem, díky němuž se lze spravedlivě pohoršit nad tím, co jsme chápali i před jeho zhlédnutím. Více zde. (17.02.2023)

Ve Fincherově adaptaci A Girl with a Dragon Tattoo je krátká scéna, kde po infarktu stařešiny bohatého rodu, se jeho odcizení příbuzní sejdou v čekárně nemocnice. Jedna z nich, asi šedesátiletá žena, ze které od začátku vysloveně prýští její zbohatlická nadřazenost, si zapálí cigaretu. Přijde k ní zdravotní sestra a a upozorní ji, že zde se kouřit nesmí. A ta ženská neřekne ani slovo, jenom se na dvě vteřiny podívá na onu sestru. A v tom pohledu je tak monumentální míra povýšené arogance a pohrdání, že jsem okamžitě chtěl mít na stole spin-off jenom o ní. A mám ho! A nezapomínám být vděčný. K naprosté satisfakci mi zde stačilo, aby Vicky Krieps prostě akorát neslezla z plátna, což naštěstí bylo splněno. Vychutnával jsem si každé gesto, každý posunek, ten sebemenší pohyb jakékoli části jejího těla. To vše je navíc v perfektním souzvuku s tempem filmu, které jak se blíží svému závěru, zpomaluje až téměř zastaví. A v těch momentech je nejlepší. Bez těch hýčkaných anachronismů, které nejsou ani zajímavé, ani originální, bych se sice obešel, ale jakmile si Krieps připálí další cigaretu, jsem prostě bezbranný. (13.02.2023)