Palindromy

tento film mě absolutně nesedí jako film, sice do odpadu to má dost daleko, ale děj je naprosto nezajímavý, neustálé střídání hereček je otřesný, jediný co na mě docela zapůsobilo, bylo téma potraty, ale to je jediný, co mě nějak uzemnilo, a to je sakra málo, od tohoto filmu si nic dobrého neslibujete naprostá ztráta času. (15.12.2010)

Myslím že aj u človeka s lobotómiou by tento film zanechal negatívne emócie. Herecké výkony sa blížia k absolútnej nule. Už po pár minútach som sa musel premáhať, aby sa mi podarilo vydržať ďalšiu minútu. Posledným klincom do rakvy bolo, keď sa Henrieta dostala k mame Sunshine do kresťanského domu. Nápad dať do každej epizódy inú herečku je celkom zaujímavý, ale ako som už napísal, ochotnícke divadlo z Hornej Dolnej by dokázalo lepšie stvárniť postavy. (05.09.2012)

Todd Solondz a další z řady jeho úchylnejch filmů. Všechno, co jsem od něho viděl, mě vždycky svym způsobem nějak pobavilo. Tohle prazvláštní dílo mě teda pobavilo taky, ale musim říct, že tady to Solondz s tim střídánim hereček u hlavní postavy jaksi překombinoval. Ta morbidně obézní afroameričanka byla fakt nechutná. No a krátkej štěk Jennifer Jason Leigh v roli 12letý holky mi přišel taky poněkud mimo. Pokud by tu hlavní postavu hrála jedna herečka od začátku do konce, bylo by to podle mě lepší. Jinak samozřejmě ve filmu nemůže chybět Solondzův typicky černej až zvrácenej humor a nejrůznější bizarní postavy a situace. Film je určen hlavně pro lidi, co jsou tak trochu magoři. Já jsem takovej průměrnej magor, takže mě to bavilo taky tak průměrně. Jinak netušim, proč je tady mezi herci uveden Chris Penn. Já ho teda ve filmu neviděl a ani na imdb neni nic o tom, že by ve filmu hrál. (12.11.2017)

Šel jsem na to hlavně ze zvědavosti. Zajímalo mě, jak si režisér poradí s tím, že v každé části hraje hlavní postavu dvanáctiletou Avivu, která je posedlá myšlenkou mít vlastní dítě, jiná herečka. A bohužel to jako celek nedopadlo nejlépe. Místy je to matoucí a nepřehledné, ale najdou se tam i velmi povedené scény (např. v domě křesťanských sirotků). Sečteno potrženo, celkem zajímavý a hodně ujetý experiment. (06.11.2005)

„Minulý rok naše skvělá dcera Nainika utekla a... dokonce ani neměla nohy. Chtěla se vrátit do svého rodného města v Indii. Ubohé dítě. Nedostala se ani do města India v Tennessee.“ Nevím, jestli se mi zpočátku jenom nepodařilo naladit na humor snímku (nepopírám), nicméně krom trochu směšné absurdity mi film přišel po určitou dobu především hodně smutný. Změnilo se to až s nástupem Sluníčkové mámy a spol., kdy se do plachet Solondzovy bárky opřel svěží vítr v podobě velmi jízlivého, ale zároveň docela dost zábavného cynismu, který filmu pomohl i přes drobná zakolísání doplout až do zdárného, v mých očích parádního závěru (konkrétně úplně poslední záběr dokázal opravdu uhodit hřebíček na hlavičku). Nápad s měněním představitelek hlavní hrdinky byl zajímavý (v duchu moudra: „Lidi vždycky skončí tak, jak začali. Nikdo se nikdy nezmění. Myslí si, že ano, ale nezmění se.“), hlavně jsem ale oceňoval užití hudby (které se pak podařilo režisérovi v jeho pozdějším snímku Černý kůň dovést takřka k dokonalosti). A tričko „Look. He likes you.“ si asi budu muset sehnat. Škoda té občasné nevyrovnanosti a střetů vážných chvilek s těmi cynickými, místy to dřelo. Za mě slušné 4*. „Ježíši, Pane. Postarej se o nenarozené děti. Zajisti, aby byly v nebi šťastné. Včetně těch, které nebyly v pytlících. Včetně těch, které byly uškrceny, zadušeny, utopeny nebo spáleny. Včetně těch, které byly vytaženy po částech, byla jim useknuta hlava, vypíchnuty oči. Včetně těch, které neměly prsty, uši a nosy, byly bez mozku nebo bez srdce. Amen.“ (09.08.2014)