Vanilkové nebe

Mám rád filmy, u kterých musí člověk přemýšlet a je fakt, že u Vanilkového nebe jsem přibližně od druhé třetiny žhavil dráty jak se dalo, abych konečně přišel na to, o co to tu vlastně zatraceně jde. Nicméně všeho moc škodí a Crowe nakládá na diváka tolik různých možných interpretací a čtení, až se z chutně vypadajícího mixu postupně stává guláš, ve kterém člověk vedle hovězího a kynutých knedlíků vidí plavat tu lžičku pudinku a támhle jablečné pyré. V jednotlivostech působivé (ať co se týče některých sekvencí – ta na diskotéce s Cruisovou dvojí tváří nemá chybu – až po vizuální zpracování, herce a dokonalý soundtrack), celkově však rozporuplné. Následuje výčet možných interpretací, od těch nejvíce relevantních (první navrhují sami filmaři), až po ty více fantaskní – 1) Cruise skoro zemřel a byl kryogenicky ošetřen po nehodě, kterou spáchala jeho šílená ex-přítelkyně, 2) Cruise zemřel a je v jakémsi limbu, čekající na vpuštění do posmrtného života (skutečně divné věci se totiž začnou dít až po dost ošklivé nehodě – tomu by odpovídal i důraz na odpovědnost a morální rozhodnutí, které se ve snímku stále cyklicky vracejí), 3) Cruisovi se něco zdá a to od začátku do konce (když se dobře díváte, uvědomíte si, že všechny postavy dříve nebo později říkají stejné repliky, dokonce si mezi s sebou prohazují oblečení a berou tím na sebe podobu jiných postav – vysvětlení je jednoduché – vše je jen Cruisovo podvědomí – on je jediným aktérem v různých podobách vlastního světa a nikdo jiný než on tam vlastně není), 4) Cruise je účastníkem reality-show budoucnosti, virtuální reality, která ho zbavila identity (viz. jeden z posledních pohledů do kamery a replika inženýra o tom, že „vaši pozorovatelé čekají, jak se rozhodnete“), 5) Cruise je ve skutečnosti znamínkem na poprsí Penélope Cruz, etc. (01.10.2017)

Cameron Crowe si mě získal skvělým Almost Famous, ale Vanilkovému nebi jsem nevěřil. A i po zhlédnutí je plno důvodů, abych ten film nesnášel. Nemám rád, když filmaři tahají diváka za nos za účelem tahat ho za nos. Nemám rád překombinované konce. Nakonec se ale všechny tyto výtky redukují do jediné odebrané hvězdičky, protože ta atmosféra z filmu prostě sálá, nemůžu si pomoct. Dokonce mi tam nevadil ani Cruise (26.06.2010)

Tak za prvé nechápu, proč byl vůbec tento film natočen. Původní, španělská verze je výborná a těžko ji vylepšovat, zřejmě však Američané nesnesou neamerický film. Nevím, jestli je dobře nebo špatně, že jsem před nedávnem viděl právě onu původní verzi, a i když bych nechtěl, musím srovnávat. Crowe celou dějovou linii přejal a v podstatě ji ničím dobrým neobohatil, vyřadil pouze pár scén, zrovna těch dobrých, a několik špatných přidal. Bohužel nejvíce předělaným a odporně přislazeným je zde závěr, který byl u originálu tím, co rozhodlo o páté hvězdě, zde závěr rozhodl o poklesu na hvězdu jedinou. I po herecké stránce, i když jsou zde samé "superstars", je tento snímek dosti špatný a opět se nabízí srovnání. Nejvíce mě mrzelo, jak mi byla Penélope Cruz v Amenábarově filmu sympatická a zde naprostý opak. Ani Tom Cruise si tentokrát nevybral vhodnou roli a byl velkým záporem tohoto snímku. Někteří zde také vyzdvihovali hudbu...no tak ta u mě pouze podtrhla špatný dojem z filmu, protože to bylo opravdu neposlouchatelné. Sečteno podtrženo, "Vanilla Sky" je zbytečným a nezdařilým remakem, na kterém se mi stále nedaří najít žádný výraznější klad, který by posunul mé hodnocení nahoru. Pro diváky, kteří neviděli film "Otevři oči" však může být velice zajímavou podívanou, která trochu roztočí mozkové závity. (17.11.2008)

Ježkovy oči, co je zase tohle? Proč je tu červené všecko, co se tváří vznešeně a vážně jako Vašek při projevu? Okay, tak má Cruise hezkou tvářičku. Ale snad v jiných filmech, ne? Jasně, já být masem do hamburgeru, také bych chtěl přijít mezi Penélope a Cameron. Kouzelného doktora Russella bych i já rád za obvoďáka, a Tildě rovněž zatleskáme, že se nám ukázala. No a dál? Kdy už nám filmaři přestanou podsouvat mýtus, že sukničkářství je zlá, ošklivá, nepěkný případ, a že se na něj umírá? A když už tedy, tak ať to vyklopí hned, přímo, na rovinu a šoupnou tam aspoň jednu dámskou scénu, když mají takový materiál. Tohle je už poněkolikáté, co se film tak dlouho snažil říct něco převratného, až z toho bylo najednou 136 minut a odpoledne v háji... (09.03.2012)

Snímek, který se vyvedl ze všech stránek, precizní scénář, skvělé herecké výkony, dokonalá režie a perfektně vybraná hudba (oba soundtracky, jak písničkový, tak promo score od Nancy Wilson vřele doporučuji). A především snímek, nad kterým si po každém shlédnutí mohu lámat hlavu kolem dokola – jak to doopravdy je, to snad ví jen pan scenárista a režisér Crowe. (29.08.2002)