Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

Chtěl jsem si po ubohoučkém filmu Pacific Rim spravit náladu a podívat se na nějakou epickou řežbu s roboty. Hodně jsem slýchával o NGE filmu, ale neviděl jsem ani jeden díl z předchozího seriálu. To mi ale vůbec zážítek neochudilo - po dosti nudném začátku jsem se nořil stále hlouběji do příběhu a překvapilo mě, že tu nejde ani tak o bojové scény (které jsou i tak velmi dobré), ale hlavně o jednoho chlapce, který celý život trpí slabostí (či slaboštvím) svého rozhodování a je ponižován od svého okolí. Trápí ho bytí, vztahy a nemožnost srůst se společenstvím. Konec je po psychologické stránce geniální! Připravte se na stroboskopické střihy a vysvětlení propojení snů a reality. Chlapcův mozek se snaží nalézt štěstí a sdílet ho i s ostatními, ale neví jak. Jak ovládnout ten vzorec nazvaný "život" a jak ho prožít správně. Jeho pocit neštěstí mívám i já, takže jsem se do toho naplno vcítil. Je tu velmi silná myšlenka o tom, že vlastně sny jsou to nejdůležitější, co máme, protože právě díky nim dosáhneme spokojenosti a vyrovnání. Jsem nadšen a nebýt toho nedobrého začátku, dal bych plné hodnocení. Takhle jsem se už hodně dlouho nepřenášel mezi realitou, sněním a osobním egem. Styl oduševnělých postav a psychotické animace je výbornou formou vyprávění. (12.10.2013)

Lepší než veskrze nudný konec seriálu, ale pořád jde o směsku psychoanalýzy a podivně pokroucené křesťanské a místy i jiné symboliky. Citlivého člověka, který žije mezilidskými vztahy a snahou o pochopení, to možná může uchvátit, ale mou cynickou materialistickou dušičku to místy spíše znechutilo. Mimo to, většinu lidí se znalostmi evoluční psychologie některé z teorií psychoanalýzy znechutí už samy o sobě. A označení NGE jako sci-fi pravděpodobně rozhořčí většinu fanoušků sci-fi. NGE je spíše podivná fantasy. 3* díky druhé třetině seriálu, která byla celkem pěknou akční sci-fi... (27.05.2011)

Tak jsme si jednoho dne sedly se spolubydlící s tím, že nás teda zajímá, zda film z NGE bude o něco rozumnější než celá série. Já bych to nazvala LSD tripem, ale její komentář byl taky k nezaplacení. Cituji: "Čeho si kdo zase k*rva šlehl, že je mi z toho na blití taky, a co chlastal, že z toho mám kocovinu i já?" :) Jde vidět, že na naše mozkové závity je tento "skvost" prostě příliš a asi to musíme sledovat, když jsme opilé, nebo musíme v něčem jet, aby nám to dávalo smysl... Zase dáme na doporučení "nejlepší z nejlepších". Ne díky, raději si pustíme nějaký ten nedoceněný odpad, který bude mít stonásobně lepší myšlenkové pochody než tohle. BTW - existuje na NGE nějaká příručka, jak ho pochopit?! Ono to jako určitě nějaký smysl má, ale v tom zmatku se člověk prostě ztratí, pokud asi fakt není silný alkoholik. (07.11.2020)

Wow. Neřekl bych, že mi to nějak zvlášť pomohlo pochopit některé nedostatečně vysvětlené aspekty seriálu, ani to asi nepovažuji za zcela uspokojivé zakončení (aspoň rozhodně ne v tradičním smyslu), ale je to prostě totální audiovizuální orgasmus a nesmírně intenzivní zážitek. Navíc tentokrát na mě oproti původnímu závěru seriálu fungovaly ty temnější momenty plné beznaděje mnohem líp. Rozhodně jsem to napoprvé všechno úplně nevstřebal, ale... Je to prostě něco naprosto unikátního. 9/10 (12.02.2024)

Jedinej anime film u kterýho se mi v hlavě mísí pocity štěstí a totální beznaděje. End of Evangelion jsem musela zkouknout ve dne. Narozdíl od seriálu, kterej jsem bez problémů dávala v noci. Totálně masakrujicí scéna s Asukou a následnej end doprovázenej písničkou Komm, süßer Tod byl pro mně opravdu značnej rozklad. No ikdyž se na film kouknu po několikáté, pokaždý si ho vychutnám stejně jako poprvé. Celá série Evangelionu je prostě počin, co stojí za to vidět. (30.09.2010)