Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

Jedinej anime film u kterýho se mi v hlavě mísí pocity štěstí a totální beznaděje. End of Evangelion jsem musela zkouknout ve dne. Narozdíl od seriálu, kterej jsem bez problémů dávala v noci. Totálně masakrujicí scéna s Asukou a následnej end doprovázenej písničkou Komm, süßer Tod byl pro mně opravdu značnej rozklad. No ikdyž se na film kouknu po několikáté, pokaždý si ho vychutnám stejně jako poprvé. Celá série Evangelionu je prostě počin, co stojí za to vidět. (30.09.2010)

Vcelku povedený alter - end Evangeliona pro náročnější diváky, kteří se nespokojili s odfláklími posledními dvěma díly seriálu.Škoda jen že se ve druhé polovině opět uchýlili k filozofování, které je přeci jen ale povedeněji ztvárněno.Nečekejte nějakou informativní smršť, autoři i tady si pro sebe spoustu tajemství uchovávají a zřejmě chtějí nechat diváka přemýšlet nad možným vysvětlením konce.Jsem relativně spokojen - slabší 4* (09.03.2011)

Definitivní překlenutí do psychologie a filozofických teorií, bohužel na úkor původní mytologie. Ne snad že by gradace tajného klání dvou organizací nebyla napínavá a v určitých momentech i jaksepatří šokující. To až druhá polovina, která se zvrhne v osobní pokání hlavního tvůrce Hideakiho Anna, mi způsobila zklamání právě tím, že i přes spoustu sebezpytujících prohlášení nepřinese žádné definitivní rozhřešení, přestože mi nejeden éterický obraz zůstává v hlavě i několik týdnů po zhlédnutí. Chápu všechny, kterým tento ambiciózní dějový oblouk přišel fascinující, já bohužel čekal něco jiného a - proč to neříct - přízemnějšího. V rozuzlení všeho se tak raději přikláním k rozličným alternativním koncům z poslední epizody seriálu. (31.12.2019)

Chtěl jsem si po ubohoučkém filmu Pacific Rim spravit náladu a podívat se na nějakou epickou řežbu s roboty. Hodně jsem slýchával o NGE filmu, ale neviděl jsem ani jeden díl z předchozího seriálu. To mi ale vůbec zážítek neochudilo - po dosti nudném začátku jsem se nořil stále hlouběji do příběhu a překvapilo mě, že tu nejde ani tak o bojové scény (které jsou i tak velmi dobré), ale hlavně o jednoho chlapce, který celý život trpí slabostí (či slaboštvím) svého rozhodování a je ponižován od svého okolí. Trápí ho bytí, vztahy a nemožnost srůst se společenstvím. Konec je po psychologické stránce geniální! Připravte se na stroboskopické střihy a vysvětlení propojení snů a reality. Chlapcův mozek se snaží nalézt štěstí a sdílet ho i s ostatními, ale neví jak. Jak ovládnout ten vzorec nazvaný "život" a jak ho prožít správně. Jeho pocit neštěstí mívám i já, takže jsem se do toho naplno vcítil. Je tu velmi silná myšlenka o tom, že vlastně sny jsou to nejdůležitější, co máme, protože právě díky nim dosáhneme spokojenosti a vyrovnání. Jsem nadšen a nebýt toho nedobrého začátku, dal bych plné hodnocení. Takhle jsem se už hodně dlouho nepřenášel mezi realitou, sněním a osobním egem. Styl oduševnělých postav a psychotické animace je výbornou formou vyprávění. (12.10.2013)

Psycho alternativní vize konce NGE. Těžko hodnotit, zda lepší nebo horší, ale prostě jen méně abstraktní a ve všem hodně barevná až přehnaná záležitost. Musím však říct, že i přes akci tu přibylo nudných míst, v kterých se postavy snaží prodat "vyšší moudrost autorů". To bylo v seriálu na hraně, ale tady tu hranu přechází a i přes působivé nápady to je prostě trochu jiný svět... Se vším všudy. I ty myšlenky a ta celková pointa jako by napadla Hideakiho Anno dva dny před začátkem "natáčení":). Krom toho, celý seriál jsem se obával sexistických pohledů a narážek, které byly v malé míře, ale tady naprosto zbytečně přecházejí do zbraně. Když o tomhle konci někdo bude mluvit jako o kultovním, asi se jen zeptám, jak ho tedy pochopil... Myslím, že to bude konec našeho rozhovoru a ten člověk mě už nebude chtít vidět. Teď jde o to, jestli to tak Anno chtěl nebo ne. (ne, že by to pochopit nešlo, jen mi přijde, že je tam těch (chvílemi rádoby-) "symbolů a filozofie" tolik, že je těžké vybrat, co autor považoval za stěžejní...a co je výplod fantazie diváka:)) (17.01.2010)