Slon

Už druhý film od Santa, v němž je režisér spíš nezaujatým pozorovatelem události než jejím konstruktérem. A musím říct, že tato zdánlivě chladná a odtažitá metoda dokáže velmi solidně vyburcovat naše emoce a nechat nás prožít si přesně to, o co Gusovi šlo. Dlouhé jízdy kamery a snímání jednotlivých osudů, které se několikrát protnou, aby nakonec vyvrcholily v nevyhnutelné, počítačem inspirované vyvražďovačce na půde střední školy, zanechají diváka jako opařeného. Bravo pane Sant. Dokázal jste to již podruhé. Smůla pro vás, že nejdříve jsem viděl novější Paranoid Park, kde uplatňujete tutu metodu v pozměněné a možná důslednější a intimnější formě, a tudíž pro mě Elephant nebyl až takovým překvapením. Ale i tak jsou to sakra dobré čtyři hvězdičky, ne-li čyři a půl. (21.05.2010)

Gus van Sant je profík. Určité režisérské kvality se mu v tomto filmu rozhodně upřít nedají. Neosobnost a podrobný rozbor dané nálady na škole zvládl na jedničku. Ona neosobnost je ale tak syrová a bez emocí, že je hodně těžké k filmu přistupovat jinak. Vše ostatně stojí a padá na samotném závěru, který je nad očekávání brutální. Nicméně neřekne vůbec nic o komkoliv na škole. Prostě suše ukazuje to, co se na škole dělo. Ale proč? Od toho je Michael Moore se svým dokumentem. (04.09.2018)

(1001) Některý z uživatelů zde v komentáři psal, že kdyby Johnovi nebyly vidět odrosty, tak dá plné hodnocení. A já si právě myslím, že o těch odrostech to je. Gus je génius a ještě se to rýmuje. A jeho filmy jsou důkazem toho, že sebevědomí je klíč k filmu, ale pouze v případě, pokud člověk zůstane pravdivý a nepodlehne svodům. A slovo pravdivý používám ve smyslu "dobrý", nikoliv jako odpovídající faktům. A slovo "dobrý" používám v křesťanském smyslu hodný, čistý, čestný a nikoliv jako měřidlo úspěchu. "A person's mind stretched by a new idea can never go back to its original dimensions." (28.10.2013)

Gus Van Santova ,,pozorovací" tvůrčí metoda se míjí účinkem, neboť díky ní je psychologický drobnokres hlavních aktérů školního masakru neúplný a dosti povrchní. Takovému tématu sluší estonská Klass, ne poněkud chladné, ploché a přeumělkované vyprávění amerického nezávislého režiséra. Z filmu se (jistě záměrně) vytratilo jakékoliv napětí a jako neorealististické obrazy snímek také neobstojí, neboť je divákovi podán (=vyprávěn) nelineárně v módním postmoderním tvaru. Je škoda, že tenhle film natočil právě Gus Van Sant (což je poznání hodně paradoxní)... Podobné filmy: Klass, Bang, bang, seš mrtvej!, Ben X, Šikana, Kdyby..., Bowling for Columbine (09.08.2009)

Gus Van Sant je zárukou toho, že si nikdy nemůžete být jisti tím, čeho se od něj dočkáte. Jednou je to skvělý film Flákač / Narkomani, poté průměrný I na kovbojky občas padne smutek, geniální Dobrý Will Hunting a pak zase filmový omyl v podobě remaku Psycha. Slon je famózní kus filmařské práce. Vyprávění příběhu z různých úhlů pohledu jednotlivých studentů je velmi nápadité. Stejně jako výborná práce s kamerou, která jakoby pronásleduje každou postavu. Dlouhé záběry beze slov a do toho úchvatným způsobem zapadající Beethovenova Pro Elišku a má oblíbená Moonlight Sonate. Postupem času nám Sant ukazuje, že na první pohled zdánlivě spolu nesouvisející osudy hlavních postav se začnou vzájemně prolínat a vyústí až do konce. Skvěle vybráni jsou sympatičtí herci. Jen ty podobné, dlouhotrvající záběry mohou začít být s postupujícím dějem lehce nezáživné. Závěr filmu je jakoby ze sna. Žádný dojem paniky, žádný křik. Vše je neutrální a vyrovnané. Měla jsem pocit jakéhosi klidu i přes to, co strašného se tam dělo. Jakoby procházel člověk s kamerou a beze slov, bez povšimnutí a bez sebemenšího zájmu pořizoval záběry. Takto to Van Sant chtěl. A povedlo se mu to. Tak proč jsem dala "jen" tři hvězdičky...? (10.08.2009)