Umění musí bolet

Po většinu času celkem příjemná záležitost. Kolikrát si klepu na čelo, co všechno se dá označit jako umění a tady je krásně ukázáno, že oproti klasicky vyvedenému obrazu má větší šanci zmuchlaný papír připíchnutý na nástěnku. Ten posměšný prst ukazující na pokrytectví uměleckého světa mě bavil. Nic proti jsem neměl ani proti romantické zápletce a to především proto, že v ní figurovala Sophia Myles, přičemž obsazení samo o sobě bylo i jinak velmi dobré. Jen jsem pak nějak nepochopil, proč se ke konci příběh vydal tam, kam se vydal. Hlavní hrdina se choval hloupě a i když chápu, že režisér chtěl tu ukázku pokrytectví dotáhnout až do absurdního konce, mě to příliš nesedlo. Ale i tak je celkový dojem docela solidní. 60% (28.03.2014)

Film, který pochopí a plně docení jen(a jen) člověk tvořící, který už v praktickém světě umění narazil na střet(a záměnu)hodnot: kvalita/líbivost, opravdovost/výdělečnost, osobitost/sračka atd.... Humor-velmi jemný, chytrý..Postavy-charakterově a typově přesné.. Myšlenky filmu-smutně pravdivé........ Jen s tím chlapcem v hlavní roli se blbě ztotožňuje, když chce být největším umělcem 21.století a přitom ty jeho malůvky nejsou žádná sláva..(ale možná, že i o tom to je.) (03.02.2013)

Nastastie som ziadnu komediu neocakaval, len na par scenach som sa pousmial. Film ma dokazal vtiahnut do deja, ktory bol celkom zaujimavy. Chlapec v podani Maxa Minghella je zalubeny do dievcata, ktore je zalubene do ineho chlapca. Nic originalne, ale zaujimavym sposobom natocene, pretoze sa do deja zapletie vrazda. Len to spravanie Minghellu na konci filmu sa mi zdalo byt nepochopitelne. 70%...... 24.04.2008 (24.04.2008)

Umělci jsou cvoci. Učitelé umění ještě větší. Jestliže musí bolet umění, musí nutně bolet i sledování této drakonické komedie, jež směřuje k sympatické myšlence tou nejdelší cestou a tvrdohlavě ignoruje všechny zkratky? Jerome, protagonista, je ukrutné pako. Vraha by nepoznal, ani kdyby mu, majíc na čele napsáno KILLER, před očima zardousil přelétavou přítelkyni Audrey, jež je pěkná pouze pokud není oblečená. Vtipy, jsou-li nějaké, za moc nestojí a v komedii o umění působí svou laciností nepatřičně (nemohu však tvrdit, že mě dobře načasovaná šavle nerozesmála). Ani znalost čtyř z pěti Zwigoffových filmů mi neumožňuje označit ho za tvůrce příliš mazaného, aby něco podobného myslel v každém okamžiku vážně. Třeba je Jerome kretén schválně, třeba má jeho záliba v povrchnostech (vnější ženskou krásu nevyjímaje) nějaký skrytý význam. Ale znáte to – třeba ne. Závěr mi každopádně udělal radost a zapůsobil tak trochu jako analgetikum proti bolesti ze zbytku. 65% Zajímavé komentáře: Vitason, JohnPyro (27.07.2009)

Prvotní důvod, proč jsem si film pustila, byla Kate Moenning. Na filmu mě nejvíc zaujalo prostředí umělecké školy, kdy bylo pro děj umění využito mnohem lépe, než třeba v novějším Boogie Woogie. Co mě nejvíc pobavilo byla kupa hereckých es v menších rolích. A co mě nejvíc dostalo, byl ten konec, který vyznění filmu prostě sedl. Takže to máme za 4, ale Katherine tam byla tak málo, že musí bod dolů. Ne nemusí, je škoda, že jejího charismatu nevyužili pro film víc, ale já si ho i bez ní užila natolik, že dávám za 4, ikdyž poněkud slabší 4. Navíc mě tenhle Zwigoff nudil nejmíň a to se počítá. (26.12.2010)