La Nuit du 12
Noc 12.
The Night of the 12th
Režie:
Dominik MollKamera:
Patrick GhiringhelliHudba:
Olivier MargueritHrají:
Bastien Bouillon, Bouli Lanners, Mouna Soualem, Anouk Grinberg, Pauline Serieys, Théo Cholbi, Johann Dionnet, Thibaut Evrard, Julien Frison (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Každý policejní vyšetřovatel se dříve či později setká s případem, který zůstává nevyřešený a který jej pronásleduje. Pro Yohana se takovým případem stala vražda Clary. To, co začíná důkladným vyšetřováním života oběti, se brzy změní v posedlost. Jeden výslech stíhá druhý, o podezřelé není nouze a Yohan má stále více pochybností. Jistá je jen jedna věc, zločin se stal v noci na dvanáctého. (Pilot Film)
(více)Videa (4)
Recenze (57)
Veľké sklamanie. Vraj nový Zodiac. 😆 Len z Finchera odtrhli Fína a vyzeralo to ako pod režírovacou taktovkou maximálne tak Cher. Hoci od začiatku vieme, že vrah nebude vypátraný, očakávame aspoň nejaké vodítka, náznaky, možné riešenia. Filmu o to ale vôbec nejde. Predstaví rad možných páchateľov, ale vôbec nejde do hĺbky vyšetrovania či spájania nejakých dôkazov. Nakoniec som zistil, že tento "skutočný prípad" dokonca zmenil meno obete a tá je len jednou zo spomenutých vrážd v jednej knihe od Pauliny Guéna, ktorá v rokoch 2015-2016 sledovala každodenný život kriminálnych brigád justičnej polície vo Versailles. Filmu však vôbec o tú obeť nejde. Človeku postupne dochádza, prečo film bol oceňovaný, ale len tak festivalovo. Nosí totiž dôležitejšie posolstvo, ako nejaké upálenie ženy, tá nám môže byť ukradnutá. Nesie tú ušľachtilú myšlienku, že muži sú agresori, prípady voči ženám sa nešetria, pretože muži majú voči ženám predsudky, napríklad, keď o multipromiskuitnej žene povieš, že to zaváňa ludrovstvom, tak ste myzogín, lebo hovoríte pravdu, no a že vlastne na vine je celý systém, v ktorom: "Sú to muži, ktorí zabíjajú ženy. Sú to muži, ktorí vyšetrujú tieto vraždy žien." Takže význam celého filmu je postavený len na rodových rolách a zlých mužoch. Až mi bolo divné, prečo sú tu všetci policajti ukázaní ako totálni grobiani a vidláci. Samozrejme len tí s penisom. Uhladená Arabka bola topka a vzorom policajnej práce. ()
No páni!To byla špica! Neotřelé tváře herců, kteří hráli své role famózně.Bezvadná kamera.Pohrála si s detaily.Bezvadná režie. Měla jsem pocit, jako když čtu knihu a nemůžu se dočkat až se prokoušu do konce protože tak, jak je veden děj ,mě to zkrátka uzemnilo. Scénář nabídl několik pachatelů a nakonec divák utře nos!To se jim teda fakt povedlo :-( anebo :-) ??Seděla jsem a pár vteřin doufala že vyskočí nějaká postava a udělá jasno!No nic.Když vydržíte do konce, dostane se vám songu White Flowers s Minou Tindle.Ani jedno mi nic neříká, ale píseň s hlasem zpěvačky je nádherná. A pomalu se vytrácí pocit zmaru, že jste se nic nedozvěděli.Aspoň teda že Yohan slezl z oválu ,kde opravdu jezdil dokola jak křeček, a vjel bicyklovat na silnici .Nádherné scenérie Alp. Co musím za sebe vyzdvihnout je kvalitní český dabing. U mě to znamená že doprovodná hudba ,která má nějak navodit atmosféru,nepřeřve mluvené slovo! ()
Vynikajúca thrillerová atmosféra chytľavej detektívky s množstvom podozrivých, ale bez vraha. Tak trochu som dúfal, že ten úvodný text bol blaf, a napokon sa dočkáme nejakého finálneho prekvapenia, ale akurát táto "čerešnička" na torte tomu chýbala. Každopádne, film ma bavil, sarkastické postavy detektívov boli zaujímavé, cynická atmosféra tomu dodávala tiež svoje čaro, a taktiež promiskuitný život upálenej dievčiny, vďaka ktorému tu mám celú škálu podozrivých. Takže podľa mňa vcelku vydarená detektívka, teda až na to nerozlúsknutie celého prípadu - a tým pádom chýbajúca pointa, čo je podľa mňa veľká škoda. Ale inak bez pochýb nadpriemer, 4* ()
Sic nemám moc rád jak poslední dobou francouzské snímky mají ten zaměnitelný digitální vizuál bez nějaké výraznější formální metody, tak u La Nuit du 12 jsem se rozhodl to protentokrát ignorovat, protože jde podle mě o ideální posunutí pravidel policejního filmu do období, kdy vůči těmto zástupcům státních složek figuruje z kulturní sféry nedůvěra až otevřená nenávist. Příběh o tom, jak detektivové nejen že řeší případ, ale pomalu začínají řešit i to, co mají dělat se sebou až ho nevyřeší, vnáší do ohraných kulis policejních kanceláří zvláštní cit, natolik vzdálený oldchoolovému poměřování derringerů v kožených bundách (nic proti tomu ale). Když po třech letech od fatální hádky pošle starej polda svýmu kolegovi obrázek modrého kvítku, překvapilo mě až nakolik mě to dojalo. A slzičky dělaj hvězdičky víme? ()
Galerie (27)
Zajímavosti (5)
Související novinky
Na cenách César uspěla i česko-slovenská stopa
V pátek 24. února 2023 proběhlo v pařížském koncertním sále Olympia slavnostní předávání prestižních cen francouzské akademie filmových umění a technik, známých pod názvem César. Vítězným snímkem… (více)
Myslím, že skrze chválu pomalosti, vyprázdněnosti a depresivity se tu dost přehlíží, jak vachrlatě a povrchně to celé drží pohromadě. Všecko se dá vždycky smést tvrzením, že udělat něco mizerně byl přece záměr, ale pokud to postrádá hlubší smysl, tak to z toho prostě kvalitní film neudělá. Při dívání se postupně vrství řada otázek, které ukazují spíš na to, že film, sám sebou zaujatý jen v nějakých ohledech, v těch ostatních není ani bazálně promyšlený a konzistentní a výsledek je pak otravný a nevěrohodný i ve všem ostatním. Např. fakt, že vyšetřovateli doručí obálku se zapalovačem, slouží ve filmu jen jako záminka, aby objevili dalšího zvrhlíka, který se kolem oběti motal. Ovšem už se neřeší, že policisté při vyšetřování upálení skutečně přehlédli zapalovač, který ležel pár metrů od místa činu. Stejně pitomě vypadá i skutečnost, že sice kamarádce řekli, že potřebují video, které jí oběť poslala pár vteřin před smrtí, ale pak se na ně neobtěžují ani podívat na velkém monitoru v kanceláři - že na videu sedí na lavičce vrah, zjistí vyšetřovatel náhodou ve chvíli, kdy je v terénu, pouští si ho na displeji telefonu v noci a ještě kvůli tomu přehlédne, že už si je pár minut opodál prohlíží další figura? WTF. To je dost blbé samo o sobě, nicméně ještě horší je, že už ve chvíli, kdy oběť to video natáčí, mě praštilo do očí, že se u toho nesmyslně otáčí o 360° a že je celý ten akt takový nějak podezřele na sílu spontánní. Scénář to tak potřeboval, o nic jiného nešlo. Další věc, která mě praštila do očí, že při odcházení z večírku to v té horské oblasti vypadá spíš jako vlahá letní noc, oběť má na sobě jen kratičké šortky a tričko, evidentně v nich nemrzne... jenže je 12. října - a když se pak připomíná výročí, všichni nosí dlouhé kalhoty, svetry, baloňáky. Všechny ty rafinovaně umístěné kočky jak během zločinu a po něm, tak na hrobě při výročí, jsou taky jenom laciná dekorace, která nic víc neznamená, ale vypadá efektně. Dost blbý je, že i ten "victim blaming" tu vyznívá spíš jako hodně chatrná nálepka, která se sem ani moc nehodí, než že by se to ve filmu doopravdy dělo. Obětí je nevázaná holka, která prostě opravdu měla spoustu divných známostí, mezi vyšetřovateli jí to rozhodně nikdo nevyčítá, jenom nemůžou dělat nic jiného, než ty magory vyšetřovat a prostě se v jejích vztazích hrabat. Vyčítat jim to by mělo smysl jen v případě, že by kvůli tomu přehlédli jinou důležitou stopu a zanedbali něco zásadního. O tom tenhle film ale vůbec není - tuhle holku nejspíš fakt zabil úchylák, právě proto, jaký vedla život, což jí ale nikdo nevyčítá, a detektivové jenom nejsou schopní vyšetřit, který z nich to byl. Když se tam pak ještě přimíchá povzdech nové policistky, že zločiny většinou páchají i vyšetřují muži, a policistka čistě z toho vyvodí, že mužům proto patří svět, měla jsem co dělat, abych na projekci nahlas nevybuchla smíchy. Film se snaží lacině honit témata, na která nestačí, a přitom se sám rozpadá v přímém přenosu a nedrží pohromadě ani v základních věcech. Hlavní detektiv chodí i po třech letech ve stejném outfitu, nedozvíme se nic o tom, proč žije pořád sám v malé garsonce, aniž by to snad mělo být nějaké ústrojné tajemství - je to jen další laciný efekt. Ostatně těch pár vět, které vyslechneme o životním příběhu druhého detektiva, také jen lacině vyčpí do ztracena. Už dlouho jsem neviděla film tak ledabyle zfušovaný na všech rovinách, o to trapnější, že se snaží zároveň prodávat pokroková moudra a přitom se nevymaní ani z těch nejprovařenějších laciných triků a klišé. *** (Pilotů, s Lí, 13. 7., sál C).*~ () (méně) (více)