Režie:
Robert AltmanScénář:
Ring Lardner Jr.Kamera:
Harold E. StineHudba:
Johnny MandelHrají:
Donald Sutherland, Elliott Gould, Tom Skerritt, Sally Kellerman, Robert Duvall, René Auberjonois, David Arkin, Jo Ann Pflug, Gary Burghoff, Fred Williamson (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Do mobilní chirurgické nemocnice MASH 4077, kterou americká armáda umístila nedaleko frontové linie, je převelena dvojice nových lékařů. Jak kapitán dr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkey, tak kapitán dr. Augustus Bedford Forrest, přezdívaný Duke, nemají vůbec žádnou vojenskou morálku a neuznávají armádu. Svým postojem sice nepřispívají k udržování vojenské disciplíny, na druhé straně svérázným humorem a zvláštním druhem kolegiality napomáhají sobě i ostatním lépe přežít v drsných podmínkách války, daleko od domova… Černou komedii z korejské války natočil režisér Robert Altman. Film vznikl v době odporu proti účasti vojenských jednotek USA ve Vietnamu a diváci aktuální zpracování tématu i jeho kvalitu ocenili. Získal Oscara za nejlepší scénář (Ring Lardner Jr.). Inspiroval také vznik jeho televizní seriálové podoby pod názvem M*A*S*H, jež se po jedenáct sezón s úspěchem vysílala nejen v USA, ale i v zahraničí...
Osamělý ironik, společenský provokatér a demystifikátor za filmovou kamerou – to je jeden z nejvýznamnějších světových tvůrců – scenárista, producent a režisér Robert Altman (20. 2. 1925 – 20. 10. 2006). Je také považován za důležitého zakladatele amerického nezávislého filmu a osobnost podporující mladé filmaře. Přestože původně vystudoval techniku, pokoušel se prosadit v rozhlase, později v rodném Kansas City založil vlastní produkční společnost, podílel se na natáčení mnoha krátkých snímků a pak dalších deset let pracoval v televizi jako režisér a autor seriálů. Po snímcích Delikventi a Odpočítávání se Robert Altman prosadil jako filmař právě až černou komedií z korejské války MASH, natočenou v roce 1969. Tímto dílem naznačil vlastní režijní styl: směs výstřednosti, nadsázky, překvapivého a ostrého pohledu na vztahy v rodině a společnosti. Po celou svou další kariéru se pokoušel bořit a ironizovat americké mýty, společenské stereotypy a schemata, stejně jako nemilosrdně kritizoval praktiky médií. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová, Buffalo Bill a Indiáni. Do prostředí módního průmyslu nacílil snímek Pret-a-porter, zatímco v Hráči dokonale zkompromitoval hollywoodskou továrnu na sny. Do společenských a rodinných vztahů míří jeho Tři ženy, Dokonalý pár, Svatba či Prostřihy. Pro své režijní plány dokázal skvěle využít zaběhnuté filmové žánry, například krimi v titulech Zloději jako my, Perníkový dědek a Dědictví tety Cookie. K většině svých filmů si psal scénář, anebo se na něm alespoň významně podílel. V roce 2006 byl tento významný filmař členy Americké filmové akademie oceněn Oscarem za celoživotní dílo.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (307)
Robert Altman, a dle všeho to není u něj neobvyklé, vypráví svůj příběh jako řeku, do jejíhož porudu sem tam přihodí tu chrastí, tu peřeje, ale přesto se jedná jen o jakýsi výsek z nekonečného toku života. Proto jen těžko můžeme očekávat nějaké dramatické mosty či nervydrásající rozuzlení. Takový Altman není, naopak postupně skládá různé epizody do komplexního obrazu válečného života. Problém je však v tom, že film jako válečná satira je až příliš přízemní a v porovnání s takřka surealistickou Hlavou 22 prohrává na celé čáře. To, že armáda je pakárna, už dávno víme, a tak Altmanovi moc karet v rukou nezbývá a tak sem tam zanotuje sem tam tu přisprostlou lidovou, čímž výsledek působí ještě rozpačitěji. Ale abych jenom nehanil, tak volná parafráze na Poslední večeři je zcela magická a rouhačsky by se dalo říci, že si nikterak nezadá s da Vinciho originálem. ()
Většinou platí 3 hvězdy = zajímavý film, ale bez atmosféry. Bystré hlavy už tuší, kam tím mířím, protože MASH by sice atmosféru mohl rozdávat, jenže zbytek připomíná vlajku staženou na půl žerdi, a to ještě ke všemu v bezvětří. Nejvtipnější postavou je Hrma, se kterou jedna půlka táboru souloží a druhá si z ní dělá šprťouchlata. Jako dobrý, ale "nejlepší komedii všech dob a na celém světě" si představuju krapet jinak. P.S: Srovnání se seriálem mě nezajímá. ()
Největší "problém" tohoto filmu je, že snad každý ho viděl až po seriálu a čekal záplavu gagů. To je ovšem chyba, film neměl být žádný sitcom. Snažil se věrně vystihnout prostředí vojenské nemocnice v Koreji, kde se lékaři snaží bránit proti válce humorem. Ostatně, každý musí uznat, že děj filmu vypadá daleko víc reálněji než děj seriálu. Na film by se proto nemělo dívat jako na dvouhodinovou nepřetržitou zábavu, opravdu to není a nemá být Žhavé výstřely 2. Nedivím se Altmanovu rozhořčení nad seriálem. Prý řekl, že seriál totálně překroutil jeho ideu a je to pravda. Seriál vše zjednodušil a změnil na soustavu gagů. I proto zůstává u mě film daleko lepší. ()
„I shall go to Korea!“ To jako osobně Iku..? Do zákopů první linie..? Představte si, že absolvujete 256 rande (některá vícekrát) se sice někdy příliš moralizující, ale za to vtipnou a inteligentní sexy dívkou a pak na vás vletí nechutně sexistická (potencionální) tchýně, které chybí šmrnc. Berte to ale tak, že o životě ví mnohem víc než dcera a jako matka vaší lásky si nejspíš zaslouží trochu té pozornosti. Když už nic, tak alespoň ze slušnosti, ale je jasné, že na nedělní obědy k té nudné dámě chodit nebudete. Všechny postavy z Altmanova filmu zaostávají za těmi seriálovými, jen Radar a táborový tlampač to uhráli na remízu.. ()
Nejdříve jsem viděla seriál, který bezmezně obdivuji a považuji za jeden z nejlepších seriálů všech dob. Film pro mě byl neuvěřitelným zklamáním a po zhlédnutí tohoto filmu jsem vždy zbystřila, když se objevil film, který režíroval Robert Altman. Je to režisér, kterého prostě nemám ráda, jeho styl mi ani trochu nesedí. ()
Reklama