M*A*S*H

Většinou platí 3 hvězdy = zajímavý film, ale bez atmosféry. Bystré hlavy už tuší, kam tím mířím, protože MASH by sice atmosféru mohl rozdávat, jenže zbytek připomíná vlajku staženou na půl žerdi, a to ještě ke všemu v bezvětří. Nejvtipnější postavou je Hrma, se kterou jedna půlka táboru souloží a druhá si z ní dělá šprťouchlata. Jako dobrý, ale "nejlepší komedii všech dob a na celém světě" si představuju krapet jinak. P.S: Srovnání se seriálem mě nezajímá. (01.04.2013)

„I shall go to Korea!“ To jako osobně Iku..? Do zákopů první linie..? Představte si, že absolvujete 256 rande (některá vícekrát) se sice někdy příliš moralizující, ale za to vtipnou a inteligentní sexy dívkou a pak na vás vletí nechutně sexistická (potencionální) tchýně, které chybí šmrnc. Berte to ale tak, že o životě ví mnohem víc než dcera a jako matka vaší lásky si nejspíš zaslouží trochu té pozornosti. Když už nic, tak alespoň ze slušnosti, ale je jasné, že na nedělní obědy k té nudné dámě chodit nebudete. Všechny postavy z Altmanova filmu zaostávají za těmi seriálovými, jen Radar a táborový tlampač to uhráli na remízu.. (16.06.2010)

Tomuto filmu jsem se hodně dlouhou dobu vyhýbala, protože seriál prostě miluju a věděla jsem, že bych nemusela dostat to, co očekávám. Velmi mě potěšilo, že se filmaři tak věrně drželi knihy. Bohužel ale také musím říct, že některé věci (hlavně osobitý humor), co v literární podobně vyzněly dobře, tady vyšuměly do prázdna. Problém je v tom, že knížka je spíše takovým souborem povídek, což je ve filmu těžší slepit dohromady a více se to hodí právě na seriál (i když v něm se zase inspirovali jen hlavní kostrou příběhu). Pokud očekáváte našlapanou komedii, budete nejspíš zklamáni, protože zde není ani tolik humoru jako v jednom dílu M*A*S*He. Ale pokud se "smíříte" s dramedií, tak na vás čeká zajímavý filmeček a určitě se můžete těšit. I když pro mě bude seriál vždycky number one. Takže pár rad na závěr: Neočekávejte od toho to, co od seriálu, nesrovnávejte to se seriálem a budete spokojeni. (14.02.2010)

Jediné, co nechápu, je, že po takovém filmu mohl vzniknout naprosto geniální seriál. V celém snímku se vyskytují asi tak tři, čtyři dobré vtipy, kterým se dá zasmát. Na válku film reaguje jen okrajově, to znamená, že kdyby se děj odehrával v nemocnici, která nemá peníze a postavy byly jen přeneseny, vyjde to nastejno. Filmové charaktery jsou ploché a působí nevěrohodně (včetně medika, který se rozpláče, když mu Frank Burns řekne, že zabil pacienta.) Pokud chtěli tvůrci zobrazit rychlý přísun raněných, to docela vyšlo, horší to bylo s operacemi na sálech, které probíhaly v docela poklidném tempu. Knihu už jsem četl. Richard Hooker napsal mnoho dalších knih o MASHi v Londýně, Paříži, v New Orleansu atd. atd., vše je takové povrchní a rychlé, takže atmosféru knih se snímku vystihnout podařilo. Film mám za sebou, takže se vracím k seriálu... Půl hvězdičky bych dal za tu píseň. P.S. V jednom dokumentu o Robertu Altmanovi jsem z jeho úst slyšel, že seriál je propagandou. Chudák asi vůbec netušil, že točil film podle knihy, jejíž autor byl ZASTÁNCEM války v Koreji. (09.08.2002)

Co říct? I když je M.A.S.H. rozhodně kvalitním filmem, rozhodně nedosahuje kvalit pozdějšího seriálu a díky jeho úspěchu byl taky téměř vymazán z paměti všech, kdo měli šanci ho někdy shlédnout. Příznivci seriálu budou možná taky poněkud zklamáni trochu jiným uchopením hlavních postav, které jim vtiskli herci jako Sutherland, Gould a nebo Duvall. ***Věděli jste, že: Robertu Altmanovi připadla řežie filmu až poté, co odmítli Stanley Kubrick, Sidney Lumet, William Friedkin a mnozí další.// Eliot Gould a Donald Sutherland získali běhen natáčení přesvědčení, že Altman je blázen a že by měl být umístněn do ústavu. Konflikt zašel tak daleko, že si oba herci byli stěžovat ve studiu a údajně se marně snažili prosadit, aby Altman dostal padáka.// Nápad propojit scény hlášením z táborového rozhlasu vzniknul až poté, co Altman přinesl do střižny nesourodý shluk zdánlivě nesestříhatelných skevencí se spoustou krve a obscénního humoru.// Jelikož Altman patřil k velkým odpůrcům války ve Vietnamu, dělal vše proto, aby publikum zmátnul a přivedl je k názoru, že jde o Vietnam. Ze scénáře tak byly odstraněny všechny narážky na Koreu, a dokonce se záměrně manipulovalo s reáliemi. Například když Hawkeye doprovází Ho-Jona do Soulu k odvodu, vidíme kolem spoustu lidí v trojúhelníkovitých kloboucích, které jsou typicky vietnamské a v Koreji se nepoužívají, ostatně podobně jako jméno Ho-Jon.// Slavná píseň z úvodu titulků "Suicide is Pain" měla být původně použita pouze ve scéně zubařovy sebevraždy a Altman ji považoval za tak nedůležitou, že napsání textu svěřil svému čtrnáctiletému synovi Michaelovi. Ten chtěl jako provizi za svou práci kytaru, byl však místo toho Altmanem donucen podepsat smlouvu s tentiémami jako každý jiný a nakonec na filmu vydělal mnohem víc peněz než jeho otec.*** (15.03.2007)