Krvavé pobřeží

Pořád mi to připadalo nějaké překotné, jankovité a prázdné, až z promo materiálů jsem se dozvěděl, že Woo sestříhal pro západní publikum "akční verzi". Většinu stopáže "západního cutu" tvoří líté rubačky všeho druhu, odvedené s naprostým perfekcionismem (co také od Wooa čekat). Když se zrovna neválčí, přichází čas na čajovou esoteriku, která ale jen párkrát zapůsobí neokoukaným dojmem – rozhodně nevyzařuje takovou vnitřní sílu jako Zhangovy nejlepší momenty. V akční verzi se navíc poztrácely charaktery postav, úspěch je, když se divák naučí v mlatě rozeznávat jednotlivé hrdiny, proniknout do jejich nitra je skoro nemožné... jen Kaneshirův čínský Odysseus si mě zcela podmanil. Celkově mi Red Cliff připomíná Dvě věže bez Společenstva prstenu před tím. Fajn zábava, efektní režie, ale taky žádný duch a velký příběh. Nepochybuju o tom, že v nesestříhané verzi všechno tohle být může, v evropském cutu bohužel šlo spíše o bitevní epiku. (27.05.2009)

Zásadní věc u tohoto sestřihu je, jestli jste předtím viděli úplné asijské verze obou dílů. Kdo je viděl, tak bude patrně skřípat zuby nad tím co všechno bylo vystřiženo. Shrnuto takhle: nejvíce to odnesl první díl. Jelikož se od sebe oba díly náladou celkem liší, kdy první je ještě takový hravý a efektní, kdežto druhý už má především vážnou polohu, tak v sestřihu je vážná poloha přetažena i na díl první, hlavně změnou soudtracku a vystřižením hlavního hudebního motivu na mnoha místech a nahrazením smutnějším doprovodem - tohle mi vadilo nejvíce. I ty bitvy byly trochu prostříhané a na několika místech jsem si říkal, že celkem zbytečně. V příběhové linii se zase odehrávalo všechno až moc rychle. To druhý díl dopadl o dost lépe, jelikož zůstala zachována jeho původní atmosféra a i ty střihy tam nejsou až tak brutální, i když vypustili toho dost (celé milostná linie princezny, která je tímto, jako postava, dokonale zabitá). Z finální bitvy toho moc neubylo. Pokud bych tuhle verzi viděl jako první, a až pak původní dva díly, tak bych hodnotil jinak, pozitivněji. Takhle musím dolů. 6/10 (19.06.2009)

John Woo se vrátil do rodné Číny aby zde natočil nejnákladnější a nejdražší film své kariéry. Natočil více pěti hodinový epos, který později sestříhal do stravitelnější dvou a půl hodinové délky, ve které vypráví příběh o bitvách znepřátelených čínských stran. Ačkoliv na čínské historické velkofilmy moc nejsem Woo mě (ostatně skoro jako vždy) opravdu potěšil a jeho spektákl považuji za nejlepší film v dané oblasti. Woo se v této zkrácené verzi zaměřuje převážně na boje, které jsou pro akčního diváka pastvou pro oči jak vizuální stránkou tak svou velkolepostí. Nejedná se o naturalistická jatka jako v případě Gibsonova "Statečného srdce" a divák neznalý čínské kinematografie by občas mohl být překvapen pohledem na jednoho bojovníká, který sám porazí několik destítek nepřátel. Bitvy jsou takovou kombinací klasických historických velkofilmů a filmů Zhanga Yimoua. Pokud divák na tento fakt přistoupí každou akční scénu si náležitě vychutná. Bitevní scény zabírají nějakých 45% filmu a ve zbtyku se divák seznamuje s postavami a jejich motivací k válce stejně jako s jejich blízkými. Tato část asi nejvíce trpí brutálním, takřka tříhodinovým zkrácením, jelikož film postavy tolik nerozvíjí a většina z nich jsou pouhé figurky, což zaříčinil i fakt, že neasijský divák si prostě nedokáže zapamatovat jejich jména nebo obličeje. Toto naštěstí neplatí o hlavních postavách, které se ve filmu předvedou natolik aby s nimi divák dokázal soucítit a držel jim palce. John Woo natočil výborný film, který se sice odehrává v jiném prostředí než na jaké jsme u něj zvyklý a střelné zbraně vyměnil za luky a meče ale přesto je zde spousta scén a elementů, které jeho fanouškům dokáží, že to natáčel jejich oblíbený mistr. P.S. samozřejmě nechybí ani holubice. (03.06.2010)

Nádherná podívaná nešetřící na výpravě a navíc těžící z krásné čínské přírody. Oslavný paján na přátelství, pevnost slibů a věrnost ve víře v pozitivní hodnoty života. A jestliže se nás při jejich ochraňování nezastane ani císař - stejně jsme povinni nenechat je zplanět. Že je to trochu pohádka? Určitě ano, ale takové nám při dnešním ohlédnutí staré dějiny připadají vždycky. (31.07.2010)

Všetky americké historické veľkofilmy môžu ísť s prepáčením do prdele. Pri sledovaní Krvavého pobrežia mi doslova spadla sánka až na podlahu. Krásne scenérie, bravúrne bojové scény, uveriteľné krájanie mečmi zvuk a spracovanie. No asi najviac ma ohromili autenticky vyzerajúce bojové formácie so skutočnými ľuďmi nie 10 komparzistov niekoľkonásobne počítačom znásobených. Samozrejme niektoré bojové scény sú pritiahnuté za vlasy alá Jackie Chan 1 na 87 ale aj tak nepokazili celkový dojem z filmu. Čína si nepodmaňuje už len obchodný svet stáva sa jednotkou strieborného plátna v historických filmoch. Pochybujem že v blízkej dobe sa dožijeme filmov o vládnych spiknutiach by CHINA ale v histórii sú veľmi veľmi dobrý (však majú aj z čoho čerpať). Teším sa na ďalšie čínske historické veľkofilmy. (15.02.2010)