Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně

„Nedal jsem vám peníze, abyste si mohli koupit sladkosti.“ - „Kolik losů jste si koupil?“ - „Tři.“ - „Můžeme vám vrátit peníze.“ - „A co ostatní losy?“ - „Ti lidé tu nejsou, ne?“ - „Ne, ale většině lidí by se nelíbilo, že byli podvedeni.“ - „Většina lidí žije v Číně.“ Ten film je atmosférou strašně zvláštní. Stejně jako svéráznými příběhy, které jsou jeden absurdnější než druhý. Divák sleduje pumpaře Lasse, který svou benzínkou zaštiťuje všechny povídky. A tak se člověk setká s: otcem od rodiny osvobozeného z pout původní identity; zaneprázdněnou manažerku, která díky nenasytné krávě najde svůj domov; 2 ženami a uneseným rumunským chlapcem; mužem, jenž umí stejně dobře opravovat auta jako vztahy; sourozenci s pragmatickým až cynickým přístupem k životu; využívaným mladíkem bodujícím díky magické schopnosti hrnku s pokémonem; lékařem trpícím představami; či levicovými důchodci s pozitivním přístupem. Film dělalo 9 různých tvůrců a povídky se tedy liší kvalitou, ale u mě převažuje pozitivní dojem, dám solidní 4*. (09.10.2022)

Opravdu zajímavej film, od kterýho jsem vůbec nic nečekal a on mě přijemně překvapil. Jenže pro mě je dost těžký tenhle film ohodnotit hvězdičkama. Průser je, že já nemam absolutně žádný znalosti o politickejch stranách v Norsku, takže u některejch povídek jsem absolutně nechápal, co tim chtěl básník říci a moc mě nezaujaly. Jiný povídky zase byly docela dobrý a daly by se klidně použít i na nějakou českou stranu. Nejvíc se mi líbila asi Fremskrittspartiet. Dobrá byla i poslední povídka s dědkama, co se propadaj do bahna, zpívaj internacionálu a čekaj, až někdo půjde kolem... Filmu dám (zatim) 3 hvězdičky, ale jestli se někdy budu opravdu hodně nudit, tak zkusim vyhledat nějaký základní informace o politickejch stranách v Norsku a podívám se na to znovu. (08.09.2008)

Opravdu originální počin, odehrávající se v okolí benzinky uprostřed norské přírody a o tom, co vše se může okolo takového benzínového výčepu stát. Opravdu skvělá je pasáž s dětmi prodávajícími losy, ale je to asi hlavně těmi dětmi, které mají prostě ojedinělý kukuč:)) Film se nebojí drastického humoru, jako v přírodě obětujících se pionýrů. A především oceňuji dobrý a zároveň nefraškovitý konec, který především u filmů oceňuji. (21.05.2012)

Další příjemná a současně náležitě pocitově mrazivá záležitost z Norska. Snímek, který občas vykrojí úsměv na tváři, jindy zahřeje na duši (viz sekvence s Lassem), povětšinou však dostatečně mrazivě odzbrojí (viz povídka o sbírce a vůbec většina vyznění povídek). Různé pohledy na naše základní potřeby a charakteristické vlastnosti. Civilně zahrané, povídkově zpracované, s hlubším vyzněním, které však není předložené "inťošsky", ale naopak s náležitou lehkostí. Shrnuto a podtrženo: Po prvém shlédnutí jsem byl mile překvapen... a po druhém? Taky. ;o) Doporučuji všem milovníkům povídkových filmů a skandinávské tvorby. (22.02.2005)

Snímok je celý presiaknutý originalitou a naoko absurdnými scénami, ktoré však popritom vždy vyjadrujú vecné jadro problému. Je zosobnením typického severského myslenia so všetkou svojou špecifickosťou (škoda, že nerozumiem všetkým nuansám). Mala to byť komédia, ale divák sa teda moc nenasmeje. Miestami možno aj hej, ale vždy je to taký zamrznutý úsmev. Krásny príklad sú dedkovia, ktorí spievajú internacionálu a pritom sa pomaly topia v bahne. 8 poviedok, 8 politických strán, 8 tém s myšlienkovým presahom, ďalšia severská parádička. 88/100 (02.07.2015)