Medvěd

Maso se důkladně dusí, omáčka bublá, z kořenové zeleniny jsou vmžiku kostky. A furt někdo ječí. Pohled na chod kuchyně v podniku The Original Beef of Chicagoland plný několika ztracených existencí je poměrně náročný. Mladý Carmen platí za úspěšného šéfkuchaře, který se rozhodl oživit zapadlou a umaštěnou restauraci, kterou po starším bratrovi převzal i s dluhy. Je tu třeba cynická a ambiciózní kuchařka Sydney, která chce do absolutního chaosu vnést nějaký řád, zkušenější Tina, která nehodlá mladé pískle poslouchat, či věčně oponující Richie. Pro mnohé je ale tenhle kuchyňský šum drogou a jakousi přirozeností. Hrozně těžko jsem si nicméně k postávám hledal alespoň úzkou cestičku. Ústřední Jeremy Allen White jede na dřeň s emocemi. Svůdným půvabem jídla je fascinovaný. Kamera nejen jeho nachází v obtěžujících detailech, uspokojení z hotového jídla střídá frustrace i arogance, snáší urážky i sám je rozdává. Často se omílá nedávný Boiling Point o chodu jedné opravdu vytížené restaurace. Výsledek byl svěží, realistický, skvěle zahraný a do puntíku rozplánovaný. Ovšem zatímco tam byla konfrontace personálu dramatická, tady je místy otravná. Protože křivdy minulosti, protože chaotické vedení, protože toxický tým kolegů, protože rozpad elementární slušnosti, protože… (04.02.2023)

V zahraničí se o tomhle seriálu mluví hodně a hrne se na něj chvála ze všech stran. To, samozřejmě v kombinaci se zajímavým prostředím, mě donutilo zařadit si ho na watchlist a sledování propadnout. O úspěchu první řady mluví hodně nahlas to, jaké hvězdy se zde ukázaly v hostujících rolích v řadě druhé. Je to moderní náhled do profi-kuchyně. V první řadě jde spíš o zlepšení standartů a posunutí bistra na vyšší level než jen vydávání sendvičů. Druhá řada se potom hrne za snem být špičkou ve svém oboru a upřímně se nemohu dočkat, co nabídne ta třetí, až dorazí. Je to intenzivní náhled do místa plného stresu, chaosu a jídla, který je ve svém podání hravý, neokoukaný a tím pádem nesmírně zajímavý. Pořád se něco děje a není čas se zastavit a přemýšlet nad tím. Kamera experimentuje a funguje tak, jako málokdy a málokde. Postavy rostou, vyvíjejí se a člověk je má radši, čím víc času s nimi stráví a čím víc jim dokáže rozumnět. Mimochodem epizoda Ryby z druhé řady je nejintinzivnější hodina televize v roce 2023. (18.08.2023)

Vývar ze stresu a emocí. Překvapivé poznání? Vlastnit restauraci je na sebevraždu. Snažit se bufet předělat na nóbl restauraci se rovná očistci. Herecky je to jedna velká paráda. Tempo je zběsilé a pořád se něco děje. Někdo to připodobňuje k Bodu varu, ale Medvěd je pořád o něco málo optimističtější. O to jsou ale bolestivější ty pády. Vážně síla. (14.02.2023)

Zkusil jsem dva díly, ten první a jeden extra chválený z půlky druhé série - oba jsou ve výsledku velmi podobné:  Cíleně chaotické s rychlým chrlením dialogů a superdynamickým střihem, ale zatímco takový Sorkin dokáže naplnit ultrarychlé dialogy zajímavým obsahem, tak tady jsou to řeči o ničem, tlachání o životě a trapné vtípky. A na konci vygraduje nějaké drama, aby se pak všichni zas nějak udobřovali. Beru že to má být slice of life takže neřeším že tu nejsou velké dramatické oblouky a dějová překvapení, ale... je to slice of life s postavami které mě moc nezajímají a jsou docela dost nepříjemné, a ze života který je trochu moc absurdně přepálený na to abych to dokázal brát vážně. A přitom jsem fakt chtěl aby mě to bavilo, protože půlku těch herců tady upřímně miluju, kameraman a střihač předvádí parádní řemeslo, a seriál o vaření u mě má body k dobru úplně automaticky... ale prostě není to tady. (27.11.2023)

Vstávačka v šest, meal prep, za dvacet otevíráme, neni dost hovězího, ta omáčka je moc hustá, šéf se dneska chová divně, mu teď umřel brácha, chodí prej na AA, je z toho v hajzlu, jeho bratranec, co vlastně neni jeho bratranec, netuší, co tady dělá, je úplně zbytečnej, jenom všechny sere, přestaň furt pilovat ten donut, tahle restaurace je úplně na hovno, máme dluhy, jak jsme vlastně proboha přežili covid, kdo nám střílí do výlohy, nevim, musíme hodit na menu ty špagety, ne, špagety nebudou, proč ne, protože ten recept je mrdka, proč se nevrátíš klohnit do mekáče, máme devadesát hot dogů na uberu, třicet kuřat, kdo dělá hranolky, co tady proboha dělám, jsem k ničemu, končim, jdu domu, nic jinýho neznám, zejtra znova, rinse, rinse, rinse, repeat, repeat, repeat. Yes, chef. Thank you, chef. (25.08.2022)