Kinoautomat: One Man and His House
Scénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Evžen IllínHrají:
Miroslav Horníček, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Josef Somr, Miroslav Macháček, Leopolda Dostalová, Jan Libíček, Jan Vostrčil, Věra Tichánková (více)Obsahy(1)
První interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do průběhu děje. U dveří hlavního hrdiny filmu pana Nováka (Miroslav Horníček) zvoní jeho sousedka. Je téměř nahá. Oblečena jen do osušky si omylem zabouchla dveře svého bytu a nyní pana Nováka prosí, aby ji pustil k sobě domů. Co teď? Mladá dáma v prekérní situaci prosí o pomoc. A je velmi půvabná. Na druhé straně se každou chvíli může vrátit domů manželka pana Nováka, která má navíc dnes narozeniny... STOP! zvolá moderátor vcházející na scénu a děj filmu se opravdu zastaví. Nyní je řešení této prekérní situace na divácích... Vpustit nebo nevpustit? Zelené tlačítko na křeslech diváků znamená vpustit, červené odmítnout... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (69)
Nápad je geniální, to jistě. Ale konkrétně Člověk a jeho dům vskutku není ničím víc, než sice kouzelnou, ale pouze situační krátkou hříčkou, které navíc zejména ke konci mírně dochází dech a obsahuje i logické mezery v ději (menší, či větší - v závislosti na volbách diváků). Humor Miroslava Horníčka miluju, tudíž jsem si ho užil i zde, a také ostatní herci jsou velmi dobří. - Poznámka zcela na okraj: Jelikož jsem Kinoautomat stejně jako Radko viděl v obnovené premiéře v kině Světozor, musím říci, že mi stran uvaděčů poněkud vadilo neustálé křečovité zdůrazňování jejich antikomunismu. Ano, všichni víme, že v roce 1967 nebyla v ČSSR demokracie. Co to má společného s Kinoautomatem? ()
Legenda kterou nikdo neznal,až do nedávna - letos to vyšlo na DVD. Jako film to stojí za prd,jediná světlá místa jsou učinkování mnou oblibovaného Horníčka,který ukázal že i umí hrát,a vnady Karličky Chadimů-Třísků... ()
Na 7 000 hodnocení jsem si nemohl vybrat lepší film (a taky unikátnější). Snad první interaktivní film na světě. Už jenom spojení "interaktivní" z toho dělá něco velkého a když k tomu připočteme i to prvenství... Ano, filmu se dá vytknout poněkud obyčejný a nijak extra zajímavý příběh, dá se vytknout i to, že volby děj vlastně ani nezmění, je jedno, jestli vyberete možnost A nebo B, dostanete se do stejného místa v příběhu. Jenže se tam dostanete vždy jinou cestou a to je na tom právě to zajímavé. Ano, dalo by se vymyslet více situací, více konců, ale nezapomeňte, že je to z roku 1967 a je to první interaktivní film na světě. Já s tím jsem více než spokojený, protože to měla být hlavně komedie a komedie to je a dost dobrá a zábavná. Navíc já formu interaktivních filmů mám dost rád, což jsou pro mě jenom další kladné body v hodnocení. Nemůžu jinak, než dát 5* ()
Naše predstavenie moderovala dcéra pána Činčeru a malo to svoje čaro. Nápad Kinoautomatu je super, bohužiaľ realizácia zaostáva. Scenár je slabý a neprospievajú mu ani pauzy pre moderovanie. Na hlasovanie by to chcelo rýchlejší systém, ale asi to v dobe uvedenia filmu nebolo možné. Ale ako skúsenosť to bolo zaujímavé. 70 % ()
Vtipné, zábavné, originální. Škoda, že divákova možnost volby je jen iluzivní, protože děj se po chvíli vždy dostane tamtéž, ať už zvolíte jakoukoli možnost. Podle mého je Kinoautomat skvělým vynálezem, kterého však zatím nikdo nedokázal smysluplně využít. Otázkou je, zda to vůbec jde, nebo je to jen zajímavá, ale slepá ulička vývoje filmu (dobře se dá ale využít například v počítačových hrách). Tak zůstává Kinoautomat stále ve fázi experimentu a Činčerův film je už 40 let prototypem. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (13)
- Vo chvíli, keď si Kinoautomat vzal na paškál kritik Rudého práva Jan Kliment, ktorý vôbec nepochopil humorný základ filmu a skritizoval ho za to, že aj keď je divákovi daná možnosť voľby, vždy je rozhodnuté zaňho. Taká myšlienka príliš pripomínala chovanie komunistického aparátu, ktorý navyše nemal príliš v láske osobnosti stojace za projektom. Propagácia filmu bola vtedy znížená na minimum, premietania sa postupne skracovali a na nátlak komunistov sa v roku 1972 musel Radúz Činčera so svojím dielom rozlúčiť. (Raccoon.city)
- Pojem duševné vlastníctvo pre komunistickú garnitúru nič neznamenal a film si prostredníctvom Československého státního filmu privlastnila. O zakúpenie práv sa bili Paramount Pictures či Universal Pictures a z Radúza Činčeru by sa v normálnej krajine stal milionár, avšak komunisti rozhodli inak. Kinoautomat nepredali veľkým firmám, ale akejsi neveľmi významnej zahraničnej produkcii, ktorej štát dlhoval peniaze. A to značne pod cenu a s vidinou toho, že je tým celý projekt zatratený. (Raccoon.city)
- Jde o vůbec první interaktivní film na světě. (Letní filmová škola)
Související novinky
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (více)
Reklama