Režie:
Justine TrietKamera:
Simon BeaufilsHrají:
Sandra Hüller, Swann Arlaud, Milo Machado Graner, Jehnny Beth, Samuel Theis, Saadia Bentaïeb, Antoine Reinartz, Camille Rutherford, Sophie Fillières (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Úspěšná spisovatelka Sandra (Sandra Hüller) žije se svým manželem Samuelem a jedenáctiletým nevidomým synem v odlehlé chatě ve francouzských Alpách. Jednoho dne je ale Samuel nalezen mrtev. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo má manželovu smrt na svědomí samotná Sandra, jejíž svéhlavá povaha z ní dělá hlavní podezřelou? Veřejné vyšetřování případu odkrývá nejen okolnosti samotné smrti, ale také intimní a znepokojivé detaily jejich bouřlivého vztahu. Justine Triet natočila napínavé rodinné drama, které díky rafinovaně vystavěnému scénáři, nápadité režii a vynikajícím hereckým výkonům získalo na MFF v Cannes nejvyšší ocenění Zlatou Palmu. (Aerofilms)
(více)Videa (9)
Recenze (268)
Väčšina sujetu sa odohráva v súdnej sieni a v tejto podobe by film mohol trvať aj štyri hodiny a zainteresovaný divák by si plynutie času ani nevšimol. Avšak nie každý divák bude zainteresovaný. Dôležitejšia je cesta k výsledku než samotný výsledok, ale to pri počúvaní súkromných nahraných hovorov na verejnosti pochopí každý, kto si uvedomí, že výsek z celku nemusí prezentovať aj samotný celok. Ale nemusí ho zároveň ani popierať. Dali by sa nájsť aj niektoré relatívne objektívne námietky, ktoré súvisia priamo s logikou príbehu, tie subjektívne budú u každého zrejme odlišné. Mimochodom polícia a súd úplne zabúda na tretiu variantu, ako sa pád mohol odohrať a podľa mňa ide aj o správne riešenie. ()
Přesně ten typ ukázkového festivalového filmu. Domněle běžný námět je natočen rádoby realisticky a nápaditě. Jenže ve skutečnosti je divácky nesmírně chladný, ponurý a horko těžko přístupný. Byť to nadšení chápu, pár takových filmů už jsem zažil, tak mě to prostě nebavilo. 150 minut totální filmařské chladnosti. ()
Bezchybný, čistý dramatický tvar s magnetickou Sandrou Hüller a fantastickým dětským hercem. Síla filmu pramení z toho, jak ústřední detektivní záhadu přenáší z pole procedurální detektivky na pole charakterové studie, v jejímž centru se ocitá dětský protagonista. Hype po Cannes byl obří, moje lehká rezervovanost plyne z toho, že jde o film v něčem až příliš profesorský a podchlazený. ()
Skvělá psychologická kriminálka, která více než z forenzních detailů, či detektivních postupů těží z prosté konverzace... Konverzace skvěle napsané i ztvárněné hlavní postavy. Pokud si myslíte, že ke správné kriminálce patří geniální detektiv, či hromada napětí, jste na omylu. Od začátku je patrné, že důkazy nejsou a nebudou, do popředí se dostává lidský rozměr a ten je právě vykreslován skrz dialogy i monology hlavní postavy. Stopáž kupodivu také není přepálená, zájem o film neupadá. Jen v samotném závěru jsem se přistihl, že bych raději ochutnal trochu hollywoodštější konec... 8/10 ()
Anatomie tohohle pádu je vskutku až Skandinávsky mrazivá. Spadl snad sympatický ogar v krizi středního věku náhodou, byla to sebevražda a nebo byl zavražděn? Musim říct, že ze začátku bylo pro mě těžký si zvyknout na mrzutě pomalý tempo skoro bez hudby a na naprosto odpudivou, výborně hrající Sandru. Druhá část je už zábavnější a svižnější. Excelentně a precizně vyobrazený Francouzský soudní proces. Hádka z nahrávky, opět bez hudby byla tak realistická a mrazivá, že celý sál 10 minut ani nepípnul. Vlastně se nedozvíme, jak to skutečně bylo, ale podle mě si SVINĚ vražedná. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (17)
- Justine Triet povedala, že inšpiráciou k napísanie sa jej stala aféra Amandy Knoxovej, o ktorej bol natočený TV film (2011) aj dokument (2016) a chcela by „riešiť právnu otázku do najmenších detailov." (Arsenal83)
- Klíčovou částí filmu je instrumentální verze skladby „P.I.M.P.“ od 50 Centa, respektive její coververze od německé funkové skupiny Bacao Rhytm & Steel Band. Justine Triet přitom původně chtěla jinou píseň. „Miluju písničku „Jolene“ od Dolly Parton a v průběhu psaní filmu jsem myslela jen na ni. Jenže měsíc před natáčením jsem se dozvěděla, že nám na ni neprodají práva, tak jsme přešli na 50 Centa,“ uvedla režisérka. (DavePave)
- Justine Triet napísala film priamo pre Sandru Hüller. Po filme Sibyl (2019) je to ich druhá spolupráca. (Arsenal83)
Reklama