Propad do temnot

Úplně nejhorší to zase nebylo, ale jako horor Propad do temnot naprosto zklamal. Příběh o zlé zubní víle by na mě možná působil v době, kdy mi padaly poslední mlíčňáky (ty poslední mi vlastně vytrhli u zubaře). Takže ani tehdy asi moc ne. Opravdu jsem se bál až úplně na konci, jak tomu parchantovi Billymu vypadl poslední zub. To jsem se fakt lekl, že to zubní víla všechno přežila a film bude pokračovat:) (10.08.2008)

Nudná krávovina pro osmileté děcka, kterou strejda verbal a peytl očtyřkovali zřejmě na základě dávné vzpomínky, kdy jim při vytržení posledního mléčného zubu ztráta krve způsobila chvilkové poruchy vnímání a ti dva infantilové věří na zubní vílu dodnes. Na mě bohužel poletující strašidlo (děsivé asi jako karnevalová maska z Kiku za 49kč) nezapůsobilo. Než se čas od času mihlo, z nudy jsem v těch hluchých místech dostala asi pětkrát měsíčky a když se konečně s bábou začalo to nesympatické osazenstvo v závěru trochu pošťuchovat, uondaný divák již ztratil zájem. Jednu hvězdu za zábavu, kterou jsem si užila při finálním odhalení masky, aneb Freddyho stará goes to Hollywood. (18.09.2013)

Začátek hodně slibnej, strach je podáván velmi dobře a do role připosraného děcka se dá sakra dobře vžít, ten nádhernej chrčící zvuk kterej ta čůza vydávala je nezapomenutelnej. Avšak na jednou tu dojde ke zvratu kdy se z perfektně rozjíždějícího hororu stane pohádka typu Lovci duchů :( ale i tak ve me ten začátek zůstane hodně dlouho. (06.12.2008)

Hodně zajímavý film, který vás nakrmí děsivou atmosférou a poměrně zajímavým příběhem už od prvních minut. To je však asi jediný kladný bod z celé stopáže toho to údajně horrorového filmu. Následujicí minuty jsou propíchané nelogickými situacemi a ještě horšími dialogy. Nevím, postupem času mi i celá zápletka, připadala spíše pro smích, než aby vás vyděsila ze spánku. V hodnocení mám však dvě hvězdičky a tu druhou dávám za efekty, které vůbec nejsou špatně, ikdyž chápu že ve tmě se případné kiksy maskují líp, než v osvětlení reflektorů. (17.10.2010)

V úleku při pádu, o noční stolek vyrazil si dva zuby a pak zhasla stolní lampička. Brblaje nadával jen tak napůl oteklé huby, za zadkem stála mu víla Zubnička. Blbá básnička? Hele, nebyl to pokus o oduševnělou poezii, jen tematická snaha o to, jak uvést dojmy z Darkness Falls. Skrze poměrně zdařilou úvodní sekvenci ždímající maximum z linie střih-zvuk-tma, láme se záhy tenhle bububu-film do silně přetaktované duchařiny s přespřílišnou porcí lekaček, skřeků a šumů. Jonathan Liebesman splácal (v těžkopádném a křečovitém přechodu mezi scénářem a realizací) dohromady vlivy té záplavy asijských démonovek s typicky americkou meinstreamovostí a výsledek je tak někde na pomezí zmatenějšího, jednoduššího Jeepers Creepers. Dětsky naivní povídačka o paradentální „zoubkové víle“ sama o sobě může působit stupidně a pateticky (možná až tak stupidně, jako je pitomoučké spodobnění „démona“ samotného), ale jisté devizy tenhle námět měl (vždyť se tmou si můžete pohrávat jako impresionista se štětcem, pokud pro ni máte cit), proto škoda tak špatné, neukočírované realizace. Dokonce tomu všemu nepomáhá ani hudba Briana Tylera, která je, stejně jako zběsilý střih a klipovitá kamera, využita dost nešetrně, natož jistý něžný půvab Emmy Caulfield (s prokreslením charakterů postav se tady všeobecně moc nehašteřilo). A pak ještě to finále anále rektále, to už raděj ponechám gentlemansky bez dalšího barvitého komentáře. Tudíž pro mě zklamání - byť jsem nic nečekal, ještě sem byl oloupen o 85 minut čistého času, jenžto bych kreativně využil k zachrápání u teleshopingu. Sorry boys, girls & demons! [3/10] (10.08.2008)