Úsměv

Finn si dal dosť roboty ( ktorá je za tým dosť cítiť), aby veľmi logicky vybudoval psychologickú cestu jednej postavy. To, že sa nejedná o jej slabomyseľnosť vieme od začiatku, ale jej okolie? To jej dáva celkom zabrať. Sosie Bacon hrá tú psychózu parádne ( hoci zrovna tento typ hrdinov zrovna nemám veľmi v láske, hlavne preto, lebo sú obklopený určitým determinizmom). Atmosférou a postupnou gradáciou je to výrazne a miestami veľmi nepríjemné ( detská oslova je v tomto prípade jedna z najlepších v celom filme). Koniec podľahne žánrovým pravidlám a vykašle sa na mytológiu za tým, čo je v zásade jediná vec, ktorú by som filmu vytkol. Každý správny horor je o pátraní. A nepotrebujem, aby sa postavy vždy k niečomu dopracovali, ale nech aspoň po dopozeraní zostane určitá aróma. Niečo, čo vás bude ešte chvíľu za temných večerov pokúšať. Ale inak jedna z tých lepších vecí, ktoré napríklad také Lights out, strčí hravo do vrecka. (07.05.2023)

Konečne nejaký poriadny horor. Som tak premýšľal, že čo si pustím na dobrú noc a spravil som dobre. Dejová linka bola síce taká klasická hororová, podľa šablóny tajomný bubák a pátranie po tom, ako sa zachrániť, no tento film ponúka aj niečo navyše. Čo chýbalo na hororových prvkoch (mohlo toho byť viac a menej predvídateľné), to sa doplnilo v druhej rovine. Viac hororom to totiž bolo v tom zmysle, ako sú ľudia k sebe nevšímaví a ľahostajní, žiaľ ide o smutnú realitu. Chudák hlavná postava sa nemala komu zveriť, každý dával od nej ruky preč, vrátane snúbenca. Ostala sama len s jednou spriaznenou dušou a v tomto smere padol záver filmu ako riť na šerbeľ. Silný nadpriemer. 85/100 (27.12.2022)

Husina při té první sebevraždě (perfektní úvodní titulky), do poloviny mě to drželo i hezky v napětí, pěkná kamera, mrazivý hudební doprovod a celkem dost creepy finále, které nekončí vůbec happy. Každopádně, někde za půlkou, jsem cítil, že se už maličko nudím, začínalo mi být jasný, že už se asi další nechutný sebevraždy na obrazovce nedočkám a strašně dlouho jsem si zvykal na hlavní postavu, která mi byla už od začátku lehce nesympatická. Na kino Horor, ale solidní podívaná (nic pro náctiletý) + režisérský debut (velká podobnost v Arim). (28.11.2022)

Mom, come pick me up, I'm scared. Ne že by to nebylo předvídatelné nebo nepřipomínalo další (a někdy určitě lepší) filmy, ale pořád jsem měla dojem, že je vše na správných místech a že mi temná ruka mačká srdce uvnitř hrudního koše. Kupříkladu It Follows je určitě nadřazený po umělecké stránce, nicméně síla Smile spočívá spíš v brilantním tematizování mentálního (ne)zdraví a zrcadlení povědomých patologických projevů ve stejně povědomých prvcích hororového žánru. Sosie Bacon odvedla velmi dobrou práci při promítání vnitřních muk na tělesnou schránku zvenčí. (17.01.2023)

Ještě před puštěním tohoto filmu, jsem shlédl krátkometrážní kousek Laura Hasn’t Slept (2020) od stejného režiséra. V něm se hlavní hrdinkou stala právě ona studentka Laura, která poté v ordinaci následně spáchala sebevraždu a odstartovala děj tohoto filmu. A musím říct, že má předtucha byla správná. Nějak mě neokouzlil ani snímek a posléze ani celovečerní film. Parker Finn je viditelně fandou asijských hororů a ledasco si vypůjčil i do svých výtvorů. Což však ještě neznamená, že i stejnou kvalitu. Ačkoliv měl film v názvu úsměv a ten se skutečně vykouzlil na tvářích několika postav, já u jeho sledování rozhodně vícekrát zíval nudou.    Nechci jen hanit, protože se zde objevilo hned několik pasáží (scén) při kterých se podařilo navodit zajímavou psycho atmosféru, ale většina rádoby lekacích scén byla sakra předvídatelných, některé části byly neskutečně nezáživně natahovány a u jiných jsem si říkal (tak tohle jsem už několikrát viděl jinde). Navíc jsem měl problém i s hlavní hrdinkou. Hlavně tedy s výběrem samotné představitelky. Sosie Bacon moc krásy ani talentu po svých rodičích nepobrala a navíc mě ani fyzicky nepřitahovala (nemám moc v oblibě děvčata, co mají pomalu stejně velké prsa jako já).    Přitom zápletka jako taková byla rozhodně zajímavá, stejně jako pátrání po předchozích sebevrazích. Určitě by tomu neuškodila kratší délka, propracovanější scénář a úsměv na tváři by mi vyčarovalo i lépe provedené gore. Takhle z toho byl jen kyselý škleb nad promarněným potenciálem, který se tu nabízel. Pár světlých okamžiků by se tu našlo, ale víc jak obyčejný průměr tomu nedám. To ať se na mě nikdo nezlobí. Pokud tento film řada lidí označuje za jeden z nejlepších filmů roku, tak to jsem rád, že jsem jich dosud moc neviděl. Na většinu „novinek“ se vždy raději dívám až s velkým odstupem. A viditelně tomu nepomohla ani ta velká mediální masáž, před samotnou premiérou. 50% (18.11.2023)