Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora

Plusom i mínusom obdobných antológií je ich pestrosť. Je teda takmer vylúčené aby sa zapáčili ako celok. Ani táto samotným Del Torom zastrešená nie je výnimkou. Práve jeho meno je najsilnejším magnetom, ktorý má silu pritiahnúť širokú pozornosť. Teda niečo podobné ako v prípade Hitchcocka. Ale na rovinu, ani jeden z nich sa nepriblížil k legendárnemu Keeperovi. (19.08.2023)

Já Guillerma del Tora se vší pravdou obdivuji. Jeho filmy/knihy (celkově náměty) prokazují velikou vzdělanost a přehled tohoto nadaného umělce, kterého osobně označuji za tvůrce psychologických hororů, jelikož ta síla strachu v jeho počinech pramení z toho důkladného promyšlení jednotlivých postav, jejich motivací, jejich minulosti/přítomnosti/budoucnosti. A tak tam vždy pomaličku odkrývá každou jednotlivou jejich stránku, až se nakonec z nich vyklube ten strašidelný duch, který k velkolepému filmovému/knižnímu zážitku bohatě stačí (samozřejmě existují s těmi postavami a jejich temnými myslemi vyjímky, kupř. Tvář vody). A tak jsem se samozřejmě těšil, až jeho seriál vyjde. Antologie o osmi dílech, to všechno pod palcem mistra! Panebože, jak já se těšil. A pak jsem zjistil, že dělá pouhopouhého tvůrce a režie a scénářů se chopili jiní, pro mě téměř neznámí. Ale mé nadšení neopadávalo. A tak jsem se na to vrhnul. A musím říct, že takové zklamání to zas není. Tedy, rozhodně jsem byl nadšen po zjištění, že předlohu pro první a poslední díl napsal Guillermo sám... ale konečný výsledek lehce zklamal. Antologie/takové to případy skvěle dokazují, že ať může být cokoliv sebevíce geniální, konečné slovo režiséra je zkrátka konečné slovo (tedy, já to předlohu nečetl, ale jsem jaksi zaslepen tím autorem, takže takhle počítám, že to bude perfektní). Ale abych tu nemluvil jen o tomto skvělém a průkopovém tvůrci. Ten seriál měl veliký potenciál, kterého se se vší vervou chytil a většina štábu nad tím dozajista ztratila hromady času, během kterého se ale vše pokusili udělat téměř dokonalé. A to se jim samozřejmě pod taktovkou del Tora povedlo. Úžasná výprava, fantastické kostýmy, úžasné housle... zkrátka a dobře skvělé filmové řemeslo. Největší problémy však cítím ze samotných příběhů. Ano, jedná se o povídky a rozehrání několika všemožných zajímavých linek v takovém podání zkrátka nedokáží, ale jakto, že kupříkladu v této epizodě se to skvěle povedlo, namísto čehož zde takřka vůbec. A jakto, že dokáží stvořit takovouto naprosto geniální psychologickou konverzačku s velkolepým vyvrcholením, namísto čehož v epizodě Mimo (která jde tedy úplně mimo mě) se jenom plácají kolem nějakých prázdných motivací a horor si chtějí jen kompenzovat velkou sekyrou (upozornění: velká sekyra rozhodně horor sama od sebe neudělá). Pardon, ale takové nedostatky a protiklady tam jsou občas až moc, a při sledování to dost bolí. Dejme si za příklad Love, Death & Robots, kde, ano, občas se najde něco, co jde taky úplně mimo, ale většina věcí se drží jednoho a toho samého tématu. A taky se u LDR nejdená o prvoplánový horor, a funguje i tak mnohem líp než některé epizody tohoto seriálu, kde až moc tlačí na pilu a na strašidelné elementy. Achjo, fakt mi je docela líto, že to skončilo takhle. Mohlo to být mnohem lepší, ale tohle je jen promarněný potenciál něčeho velkolepého, se jménem velkolepého tvůrce. 6,5-7/10  více ZDE (06.11.2022)

Vlastně skoro po celou dobu sledování jsem si říkal, že když už jsem dostal chuť na (horrorovou) antologii, měl jsem se radši vrátit k Black Mirror, což, jak jistě uznáte, není pro Kabinet kuriozit zrovna nejlepší vysvědčení. Za kratičký komentář IMHO stojí pouze čtyři epizody, přičemž vrcholem série jsou pro mě epizody tři až pět (prvními dvěma epizodami se seriál nadechoval, po epizodě pět pak měl seriál sestupnou tendenci). Epizoda tři: Pitva (75 %) dle mého přichází s nejznepokojivější vizí světa, kdyby tohle byla pravda, tak bych si to fakt radši nechal projít hlavou (jak Kurt Cobain, chápeme se, ne?), nadto má vynikajícího F. Murrayho Abrahama, a finální rozuzlení nakonec taky není tak beznadějné (v protikladu k předešlému ději). Epizoda čtyři: Mimo (80 %) mně navzdory tomu, že od ostatních hodnotících dostává bídu, bavila (a to tak, že v určitých momentech jsem se přitroublé usmíval) určitě nejvíc, má originální námět, je správně jizlivá, s výbornou Kate Miccuci v hlavní roli (když už jsem vzpomněl Black Mirror, tak tuhle epizodu si umím představit i v tomto cyklu). Epizoda pět: Pickmanův model (70 %) byla epizodou, která se mi zdála nejstrašidelnější (inu, Lovecraft), už jen díky Crispinu Glovera v úloze Pickmana, určitě má i nejkrutější (nesmazatelnou) pointu. Epizoda sedm: Prohlídka (60 %) sice nepovažuju za zvlášť kvalitní, ale šlo poznat, že ji natočil člověk s vyvinutým vizuálním citěním, s trochu lepším scénářem bych si ji uměl představit jako komiks, který má potenciál být úspěšným a který bych si s radostí přečetl. 60 % (09.08.2023)

Kabinet doktora Del Tora sice nepřijíždí do Holstenwallu, ale spojuje něco z Divadla Ray Bradburyho a Hitchockových Příběhů ze záhrobí. Dramaturgicky výborně zpracované, povídky nejsou monotematické, byť je spojuje téma posmrtného života. Všechny mají vynikající vizuál, jako kdyby je natočil sám Del Toro. Výborná je i hudba. Kvalita jednotlivých dílů je velmi kolísavá, neboť každý režisér samozřejmě uchopil látku po svém. Snění v domě čarodějnic mi přišlo velice nudné a zdlouhavé. Výborně jsem se bavila u Hřbitovních krys a Pitvy, která má bohužel poněkud studenější rozjezd. (01.01.2023)

Prostě se s tím smiřte, je to hororová antologie. A jelikož horor neznamená v překladu "bezduchý potok krve", tak je fajn, že je zde zastoupení každého odstínu hororu. Já chápu, že to nemusí každému sednout, ale pokud má někdo skutečně rád horor, tohle by se mu mělo líbit. Pokud ne, není problém v látce. Za mě top Šum křídel, Prohlídka a Mimo. (31.10.2022)