Božské děti

Filmy zo stredného východu sa mi zdajú šablonovito robené a tým pádom už opozerané. Stavajú na 1. pre západniara neopozeranom prostredí 2. intímnej osobnej dráme (kameňovanie, nášľapné míny, medzietnická nenaplnená láska, tu strata topánok), 3. na slabom hrdinovi s ktorým divák súcití (ženy, deti). Tie filmy samy osebe sú dobré, ale po piatich kúskoch sa vám táto filmová kuchyňa už preje. (10.05.2010)

Bacheha-Ye aseman je první íránský film, se kterým jsem se dostal do kontaktu. Film představuje sondu do íránského národa. Ukazuje nám, jak tamější lidé dovedou trávit den, když po sobě zrovna nestřílejí, nebo se veřejně ve jménu Boha neodpalují. Jeden by čekal, že se několikrát denně modlí, ale ve filmu to zapomněli zachytit. Totálně mi uniklo, kde měla být ta komedie. Já viděl film nasáklý dramatičností, kdy byly děti a lidé dohnání k naprosté soudržnosti a když se všechno sralo, tak stačilo nahodit smutná očička a hned byla na blízku pomoc. Vzhledem k tomu, že film pochází z exotické krajiny, tak se stal zajímavým a netradičním. Nevidím ho však na více než na 2*. (31.12.2012)

…,,ALI, JAK PŮJDU ZÍTRA DO ŠKOLY BEZ BOT?“.… /// Dramatický drama s citem pro boty a pro propisku, ve kterým lidský hodnoty, slova a činy dostávaj (pro našince) jinej význam (hmm, takže jestli vono to nebude i v něčem jiným…). Ale nejde jen o příběh, super je i ten styl jeho podání, takže vám hejbne žaludkem vobyčejná bota v kanále – kromě toho, ty děcka jsou fakt výborný! Prostě film, ve kterým vo něco jde a kterej pro mě byl stejně neuvěřitelným zážitkem, jako Rozchod Nadera a Simin! A kvůli čemu vy koukáte na filmy? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jmenuju se Mazánek a furt nevím, proč byl chlapeček bos. 2.) Zjistím, kde mladí Iránci nabíraj fyzičku. 3.) Thx za titule ,,kikina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.12.2013)

Zkritizovat nedůstojné sociální podmínky prostřednictvím takřka pohádkového, z naivní dětské perspektivy podávaného příběhu byl skvělý nápad. A jakkoli formální zpracování neláme rekordy v umělecké ani emocionální tvorbě a za podobně laděným Milionářem z chatrče zaostává film skoro ve všech ohledech, výsledný dojem zahrnující mimo jiné snad všechno, co jinde tak kritizujeme (od morální vševědoucnosti až po viditelné emocionální vyděračství), mohl být jen těžko lepší a sympatičtější. Majid Majidi se velmi obratně protáhl mezi všemi klišé, nechal promluvit svou lásku k řemeslu a dal svým postavám natolik živou a uvěřitelnou podobu, že bych se i styděl nefandit jim a neprožít s nimi těch 90 minut až do úplného, mimochodem opravdu dojemného konce. Do pekelné země tímto posílám božské 4* :)) 80% (16.02.2014)

Pro nás zhýčkané Evropany je ztráta bot maličkost, ale někde je to bohužel obrovská tragédie. Třeba v íránských vesnicích a malých městech. A o tom vypráví tento film. Smutná podívaná, hlavně díky pohledu malého Aliho. Ten asi nikdy nezapomenu. I proto můžu říct, že jsou Božské dětí jednoduše skvělým filmem z pro mě zatím neznámé íránské kinematografie. 85% (19.10.2011)