Příběh z Bronxu

„Teraz už odísť nemôžete.“ Úžasnou dobovou atmosférou predchnutý režijný počin Roberta De Nira  za pekných 22 miliónov podľa strhujúceho scenára v Hollywoode už navždy nedoceneného Chazza Palminteriho. Ten si zároveň s oscarovou chuťou strihol titulnú rolu charizmatického mafiánskeho bossa (prepáčte, krstného otca) Sonnyho a s chlapcom vytvoril úžasný vzťah. Skvelý film o niečom a pre niekoho, hoci subtílnejší, ako iné žánrové mafiánske snímky (Scorseseho ŠPINAVÉ ULICE, trilógia KRSTNÝ OTEC, MAFIÁNI). Rolička Joea Pesciho (a „dverová skúška“, vyskúšajte) je krásna. Zapamätajte si "kľučkovú fintu". Palminteriho skutočné krstné meno je Calogero. Myslite si o tom, čo chcete. „Najhorší v živote je premárnený talent.“  (24.12.2004)

Příběh z Bronxu je film, u kterého jsou na prvním místě postavy. Calogero, Sonny, Lorenzo - o ně zde jde v první řadě, o jejich psychologii, vývoj a vzájemnou interakci. Filmový děj, ostatní postavy i cokoli dalšího je zde podružné, vše v tomto filmu tvoří pouze pozadí, na kterém se odehrává tohle výtečné drama o dualitě dobra a zla. Připočtu-li si k tomu výborné obsazení, strhující závěr a skvělé dobové songy, kterých je zde nepočítaně, nemám tomuto filmu co vytknout. (26.02.2012)

Ukázka toho, že žánr nostalgického vzpomínání na dávno uplynulá léta zlatého dětství i "bezstarostné" puberty lze obměňovat doslova donekonečna a předmětem tohoto vzpomínání se může stát i zdánlivě nazáviděníhodné postavení chudého dítěte z gangsterské čtvrti (viz Leoneho freska Tenkrát v Americe). Tentokrát je tu však patrný vliv rodinného prostředí, především morálně silného otce, jenž se snaží distancovat od obvyklých způsobů svého prostředí a založit bezpečnou existenci sebe a hlavně své rodiny pouze na poctivé práci, což je samozřejmě pro jeho syna málo atraktivní a spíše útrpná pozice, kvůli čemuž se opírá i autoritu jimou, o silného a pragmatického místního bosse. Paralelně se nám tak vyvíjejí dva odlišné vztahy, oba v rovině otec-syn, oba však vycházející z jiného přesvědčení a jiných životních zkušeností. Konečné řešení je asi neočekávaně idylické a až nestravitelně optimistické, ale je tomu snad, proto aby byl zachován nostalgicky jemný vzpomínkový příběh. Myslím si, že De Niro ve své režijní prvotině trochu neodhadl míru a do svého snímku zakomponoval až příliš mnoho problémů a otázek, z čehož vyplývá, že ne vše tu působí úplně přirozeně a příhodně. Za naprostý krok špatným směrem pak považuji onu variaci na montecko-capuletské téma, dokonce v úplně nevkusném "růžovém" ladění! (06.12.2004)

Celkom dobrý film, ktorý má svoje čaro. Na to, že to bol prvý režisérsky kúsok Roberta De Nira klobúk dolu. A to som sa dozvedel len nedávno, že to režíroval sám. Silný príbeh so skvelými hercami, ale nemôžem si pomôcť - do top gangsterky (Donnie Brasco, Krstný otec, Mafiáni) tomu niečo chýba. Mladí herci ma teda tiež veľmi nepresvedčili, hlavne predstaviteľ hlavnej úlohy a ďalšie mínus za príliš krátky výstup Joea Pesciho. Inak výborný film. A Chazz Palminteri od tohto filmu patrí medzi obľúbených hercov čo stvárňujú mafiánov. (27.01.2015)

Musím se přiznat, že k tomuhle filmu jsem měl silnou nedůvěru. Nakonec to ale bylo neopodstatněné. Není to klasická gangsterka, pokud to vůbec gangsterka je. Je to příběh jednoho kluka z Bronxu - nic víc, nic míň. Možná se maličko hraje na emoce a De Niro mohl svůj příběh víc vypointovat, ale svoje bohaté zkušenosti využil, aniž by nutně kopíroval některého z velikánů, pod nimiž pracoval. Nostalgie Tenkrát v Americe a vyprávění jako v Scorseseho gangsterce se příjemně a nenuceně prolínají. Velmi silné čtyři hvězdy, které by někdy mohly atakovat i tu pětku. (07.06.2010)