Marvinův pokoj

Po delší době opět film, kde název a popis filmu zcela ošálil mé prvotní představy. Původně jsem myslela, že půjde o příběh problémové chlapce jménem Marvin, od jehož jména je odvozen název filmu. Osobní, skromný a nejspíš zcela bezvýznamný poznatek na úvod. Z tohoto filmu mám zvláštní dojmy. Příběh, kterým disponuje spousta filmů, tudíž by se dalo říct, že je průměrným. Avšak ne s takovým kvalitním a silným hereckým seskupením a celkovým vyzněním. Čekala jsem, že hlavním středem zájmu bude Leo. Tím je však Meryl Streep a Diane Keaton. Jejich postavy se po letech setkají, a ač jsou zcela odlišné a mají mezi sebou léta nevyřešené spory, zjistí, že pořád jen jsou to sestry a mají k sobě silné pouto. Ve vedlejší, zato výrazné roličce potěšil Bobby De Niro. A vytáhlý hubeňour jménem DiCaprio na výbornou zvládl svou postavu pubertálního, neposedného chalana. (06.05.2010)

Možná to způsobilo moje velký očekávání, ale tenhle film se mi moc nelíbil. Jednak mě zklamalo, že můj oblíbenec Robert De Niro se ve filmu jenom tak občas mihne a navíc jsem se u toho celkem dost nudil. Asi tak od půlky se ve filmu vůbec nic zajímavýho neodehrává a zhruba posledních 30 minut jsem už akorát netrpělivě čekal, kdy bude konec. Jinak já mam zkušenost s tim, jaký to je, když někdo v rodině umírá na rakovinu a tenhle film měl docela silně růžový brejle. Nemluví ze mě žádný trauma, ale sám za sebe řikám, že prostě nemá smysl o tom natáčet film. Když to budu brát bez emocí, tak sledovat člověka s rakovinou je prostě nuda a na konci jsou všichni rádi, když už to má za sebou. Stejnej dojem na mě udělal tenhle film. Co se taky dá čekat od režiséra, kterej jinak natáčel samý telenovely? (18.10.2008)

Z ľahkého hašterenia v úvodnej polhodinke, keď rodinné nezhody medzi matkou (Streep) a synom (DiCaprio) dosahujú dokonalé tragikomické umenie, sa film postupne stáva srdcervúcou drámou, ktorá si berie na mušku smrtiacu chorobu v podobe leukémie. Choroba ako faktor, ktorý spája rodinu, i ako trpký osud, prinášajúci do rodiny smútok. Ani tu však občas nezaháľajú vtipné momenty (doktor a jeho asistent Bob mohli byť kľudne námetom pre samostatný film) a na odľahčenie vstúpia v tej najvhodnejšej sekunde. Škoda však, že záver bol v porovnaní so zvyškom filmu trošku odfláknutý, čo však nemožno vyčítať seriálovému režisérovi, takisto ako sa nič nedá vyčítať ani hercom. 80%. (31.08.2008)

Já se často nechám strhnout jakoukoliv atmosférou a nalazuju se na podobnou frekvenci jako má film, ale když dostanu prostor, že se film i o vážným tématu nebere zas tak vážně, vydere se na povrch velice snadno mý cynický já, co se směje. A tady mě ještě popichovali - a já se smála, hodně. Mám ke stáří a životu fakt úctu, ale třeba s dědečkem to prostě udržet nešlo, a jsem vlastně trochu naštvaná, že mě donutili tohle znevážit. Dojáková hudba Rachel Portman spíš škodí tomuhle (na Hollywood a na téma: vážné nemoci) celkem s nadhledem a humorem zplozenýmu dílku. I když samozřejmě patos se taky najde, ale mohlo bejt dááleko hůř. (19.12.2010)

I have been so lucky to have been able to love someone so much. Jedna chtěla vidět celý svět, druhé stačilo dohlédnout jen za vlny moře. Jedna potřebovala být milována a ta druhá zase druhé milovat. Jednu označovali za zlou, sebestřednou, falešnou, tu druhou za dobrou, srdečnou a milou. Byly ale skutečně takové, tak jednoduše zařaditelné? Křivdy a nevyřčené pravdy začaly vyplouvat na povrch v tu chvíli, kdy se pohledy Bessie a Lee opět po letech střetly. Obě si pohlédly do očí a viděly v nich smutek z konce toho všeho. Života, lásky, porozumění. A právě v té chvíli, během jednoho týdne, změnily se ty dvě sestry k nepoznání. A to, co život jednou spojil, smrt již nikdy nerozdělí. (25.03.2020)