Dospívání po americku

Nejsem kluk a tak jsem možná nedokázala všechny ty nuance Tobyho života vstřebat úplně cele, ale nesnášela jsem zakomplexovaného tyrana Dwighta úplně stejně jako on, což je důkazem dokonalého hereckého umu Roberta De Nira. A i když zoufalá Caroline myslela, že sňatkem vyřeší jejich ne zrovna jednoduchou situaci, tak netušila že se právě dostala do ještě obtížnější situace než předtím a která nutně musela vyvrcholit nějakým podobným způsobem, jak to bylo i v Tobyho životě. Tahle velmi obtížná a náročná životní peripetie ale nakonec dovedla Tobiase Wolffa až k napsání autobiografiie a potažmo i k jejímu zfimování. Leonardo už tady v těch devatenácti letech ukázal, že umí s velkým U a že ho v budoucnu jistě čekají ještě jiné velké role. Moc se mně líbila dobová hudba, která se střídala se zrovna tak krásným hudebním doprovodem Cartera Burwella. Opravdu silné životní drama, které bych nikomu nepřála, ale je jasné a smutné, že byly, jsou a budou. (09.06.2013)

De Niro je prostě extratřída, ať už hraje kohokoli v čemkoli. V tomto filmu zahrál skvělou zápornou postavu a přes veškeré antipatie, které vzbuzuje, přesto je někde pod povrchem cítit člověk, na kterém se bohužel podepsalo maloměsto se svými hodnotami, které dokáží doslova ubíjet, a tak, ač prvotřídní parchant dusící své blízké, přesto vlastně chudák a oběť, což si ale nedokáže nikdy přiznat. Jen díky De Nirovu hereckému mistrovství to nebyl pouze prvoplánový hajzl a člověk cítí, že kdyby vyrostl jinde, v jiném prostředí a mezi jinými lidmi, mohl by být někým jiným. Možná...a možná také ne. Hajzlem se člověk stává s různých příčin. Leonardo DiCaprio zahrál výborně dospívajícího Tobyho/Jacka, věčně zápasícího se svou do průšvihů ho vrhající povahou, bouřícího se proti otčímovi, maloměstským hodnotám a všemu tomu hnusu kolem sebe, kterému touží uniknout. Velmi dobrý film a pro Lea parádní rozjezd. (24.02.2007)

Výborné zfilmování autobiografického románu Tobiase Wolffa, kterého perfektně ztvárnil Leonardo DiCaprio ve své první velké roli a kterou se proslavil. Robert De Niro perfektně zahrál roli primitivního násilníka a alkoholika a svou roli si vyloženě užíval (Ten snad ani neumí zahrát špatně). Na filmu mi, ale chybělo trochu více prostoru pro vedlejší postavy z nichž za připomenutí určitě stojí Tobey Maguire. Závěrečná bitka neměla chybu, ale ten konec mohl být vykreslen trochu lépe.....Nicméně se jedná o velmi kvalitní film, kterému kromě těchto pár věcí nemám co vytknout. (17.12.2007)

Ještě předtím, než se nejmladší z rodu Monteků osudově zamiloval do Julie, střihl si jednu ze svých zásadních rolí první fáze kariéry. Rok 1993 byl pro DiCapria ostatně rokem zlomovým. Mentálně nemocný mladík v adaptaci románového bestselleru Co žere Gilberta Grapea? byl společně s příběhem Tobiase Wolffa obrovskou výzvou, kterou tehdy devatenáctiletá (ano, i já bych mu ve filmu tipoval maximálně čtrnáct) naděje chytila pořádně za pačesy. Navíc si ho pozorně všímal jeho herecký parťák Robert De Niro, který ho později doporučil velikánovi Martinu Scorsesemu. V dramatu podle Wolffovi autobiografické knížky zaujal svým nadhledem, střídáním komických i dramatických poloh a přesvědčivostí, se kterou vytvořil velmi zajímavou studii dospívajícího hocha, který čelí útokům despotického životního partnera matky. Zřejmě nejkomplexnější film Michaela Caton-Jonese o maskách, které nosíme a sundáváme, jen škoda lehce zanedbaných vedlejších postav. Herecky nicméně famózní: Leonardo DiCaprio, Robert De Niro i Ellen Barkin – a teď se můžeme hádat, kdo byl nejlepší. (28.12.2013)

Leonardo DiCaprio uz v mladosti ukazal, ze z neho raz bude velky herec. Robert De Niro tu exceluje v ulohe tyranského otca a tak diabolský ako tu, bol snad len v Cape Fear. Okrem tychto dvoch hereckych koncertov obsahuje film aj kopu dalsich postav, ktore prilis zaujimave nie su a tym padom je film trochu rozvlacny a ako celok je len solidny priemer. (03.04.2011)