Piargy

Věčná škoda, že film nedokázal po celou dobu udržet tu hororově-mysteriózní atmosféru, kterou ukazuje na začátku a poté až v samotném závěru. Ztvárnění samotné katastrofy, okolo které se vlastně film točí, je na naše poměry naprosto špičkové, nebývale atmosférické a z tvůrčího hlediska si bere to nejlepší od absolutních mistrů hororu a tajemna a mnohým tak může připomenout třeba Melancholii nebo Hitchcockova díla. Bohužel, po zbytek času se ale jedná o klasickou vztahovku, okořeněnou jen o černobílý háv a spousty produkčních problémů. Dobový Slovenský venkov nabízí spousty potenciálních příběhů, ještě k tomu s typickou nádhernou krajinou, ale když tvůrci avizovali, že na to chtějí jít více zeširoka, tak to měli i opravdu dodržet. (23.01.2024)

Tady mi přijde, že se strašně neshodnu. Dílo, které balancuje mezi fantas magořinou a fakty. Taky strašně zbytečné chaotický a v určitých částech zbytečně přeefektovaný. Už styl podání názvu byl docela divnota. Pak přidám chaotičnost, zbytečnost a nelogičnost a jsem tam, kde jsme. Takových příběhů už bylo. A byly udělány mnohem lépe. (07.02.2023)

Piargy majú super atmosféru, často veľmi nepríjemnú a depresívnu. Čiernobiela kompozícia, hudba, uhly kamery to všetko mi ulahodilo. Zasadenie do odľahlej dedinky v horách má samo o sebe tajomnú auru, príbeh ma ale úplne nebral. Ajkeď pár skľučujúcich momentov čo si budem pamätať bolo. Postavy nie su dostatočne prekreslené a časom sa z filmu stáva vidiecka telenovela s hororovým nádychom. Znie to ako divná kombinácia ale na mňa to tak pôsobilo. Ľúbostný trojuholník je spracovaný krkolomne a trochu rušili aj artove preludy (našťastie ich je veľmi málo). V inom filme by som z nich bol pravdepodobne nadšený, tu uberali reálnosť a surovosť skrytú v obyčajnom živote. (postavenie ženy v konzervatívnej spoločnosti) Záver nevyeaskaloval tak ako som čakal, no nechcem iba kritizovať. Natočené je to naozaj úžasne. No a k hercom, Judit Pecháček a Attila Mokos hrajú prvotriedne. Ostatní sa pri nich stratili. (24.03.2024)

Piargy. Čítať by som to nedokázal, ale takéto filmové spracovanie je veľmi fajn. Absolútne perfektne trafený casting, skvelé herecké výkony, čiernobielosť tomu po čase dodá ten správny feeling a veľmi trefne ukázaná každodennosť jednej bežnej slovianskej rodiny. V konečnom dôsledku je správanie šablónka, ktorá neprekvapí, pridaná hodnota je len to namotanie na cirkev. Povinnosť pre všetkých maturantov, odporúčanie pre slovenských historikov, a fajn film pre ostatných, ktorý sú nastavený na pomerne ťažku, ale dobre natočenú slovenskú drámu. Silné 3 z 5 (14.10.2023)

Knižní předlohu jsem nečetl, ale film je velmi působivý. Připomínám dvě další zázračně zmizelé osady, jejichž příběhy byly rovněž zfilmované: Německá vesnice Gremelshausen, kdysi prý ležící v Durynsku, je staroněmeckým motivem, jež se objevuje v dílech Müllera, Heineho, Uhlanda a dalších. Nejznámější je zpracování v povídce Germelshausen od Friedricha Gerstäckera. Tato vesnice se před dávnými časy propadla do země patrně kvůli kacířství, neboť tamější farář vedl spor s papežem. Jednou za sto let však vystupuje na jediný den na povrch. Hlavním hrdinou povídky je mladý malíř Arnold, který do vesnice náhodou zabloudí právě v takový den. Zamiluje se tam do mladé ženy Gertrudy, která mu vypráví příběh o Gremelshausenu. Mládenec na dívčino naléhání zmizí z vesnice právě včas, aby nebyl pohřben s jejími obyvateli, a zůstává navždy odloučen od své lásky. Téma inspirovalo muzikál Brigadoon a jeho filmovou adaptaci. - - - Kitěž (Китеж) je zmizelé město z ruských legend, které bylo pro zbožnost jeho obyvatel ukryto v jezeře, aby bylo uchráněno před mongolskými nájezdníky. Údajně se nacházelo na místě dnešního jezera Světlojar v Nižněnovgorodské oblasti. Pověst zpracoval Pavel Melnikov v románu V lesích, Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov v opeře Vyprávění o neviditelném městě Kitěži a panně Fevroniji a Werner Herzog v dokumentárním filmu o ruské spiritualitě Glocken aus der Tiefe – Glaube und Aberglaube in Rußland. (16.11.2023)