Linie násilí

Další z Wendersových vrstevnatých filmů. Stěžejním tématem je cesta za poznáním sebe samotného (které je zde podáno naprosto skvěle), ale objevují se tu i jiná témata - to, že násilí stále více proniká do kultury, pak taky nefunkční vztah otce a syna způsobený tím, že oba vidí svět jinak, dále taky trochu načrtne potíže s všudypřítomně umístěními kamerami a je toho i víc. Objeví se tu dost postav, ale všechny jsou uvěřitelné a všechny mají v příběhu své nenahraditelné místo, navíc každá mi přišla dost zajímavá. Wendersovi se to povedlo skvěle natočit a sestříhat, protože se tady toho stane fakt hodně a propojit to muselo dát práci, ačkoli to místy působí složitě. Taky to má tu typickou Wendersovu podmanivou atmosféru a dobré herecké výkony, takže se jedná o další jeho velmi povedený film, ačkoli k dokonalosti měl některá svá témata víc rozebrat. Tak jako tak, Wenders prostě umí. A navíc je tady jedna z nejpřekvapivějších scén, jakou jsem kdy viděl. 4* (08.10.2020)

The End of Violence by se spíš měl překládat jako Konec násilí, mnohem lépe vystihuje podstatu filmu. Už u The Million Dollar Hotel jsem se potkala s tím, že pro mě je to naprosto úžasný film, dosahující kvalit Nebe nad Berlínem, ale pro většinu ostatních je to Wimova šlápota vedle. Stejně tak u Linie násilí. Překrásný snímek o cestě člověka za poznáním sama sebe. Wim si na tuto pouť pozval na pomoc násilí, dozajista aktuální téma. (25.07.2007)

You must change. Gangster rap is dying. Violence is dying. Když se řekne techno-paranoidní thriller, asi si málokdo vybaví jméno, poetiku a dílo Wima Wenderse, přestože jeho podezíravost vůči všemu mimo poezii starých časů byla zřejmá vždy. Linie násilí se vzpírá svému zařazení, i když nelze popřít, že o thriller jde a paranoia je na místě. Jako když vkládáte pružnou obruč do kufru - vejde se, ale nepatří tam. Scéna Billa Pullmana, jak se za profi diverzní asistence party mexických údržbářů městské zeleně za účelem zisku tajných materiálů přihlašuje v internetové kavárně via Netscape do emailu a k tomu hraje Ry Cooder. Tehdy i mnohdy jindy se Linie míjí a zároveň protíná jako trajektorie víceúrovňového převaděče s Mulholland Drive. Právě pro tuto obruč do osmičky v karteziánském prostoru je Wendersovo mile anachronické zvolání protestu z pravěku špízlování docela zajímavé. CREATIVE KILLING /// Define violence. (24.09.2023)

Tak zase je to o hledání sebe sama, o uvědomění si, co je v životě podstatné. Děj je hodně přehnaný vobavách o jakémsi boji proti společenské nesvobodě, která dříve, nebo později musí padnout na každé státní zřízení. Hlavní postava filmu producent filmu Mike Max (Bill Pullman) prochází drsným očistcem, aby si uvědomil priority života a ne jen hnaní v kariéře a vydělávání hromady peněz. Zřejmě velmi šťastná náhoda. Další postava vědec Ray Berring (Gabriel Byrne) prozře, ale podlehne kruté moci svého zaměstnavatele (představiteli státní moci, který chce potlačit základní lidské svobody), protože zjistí snadnou zneužitelnost a kumulování velké moci na úkor svobody..Třetí postava detektiv Doc Brock (Loren Dean) nalezne lásku a případ, který nemůže vyřešit. (25.05.2009)

"Půl království za župan. To je slušná nabídka. Dokonce i v Hollywoodu." Linii násilí mám rád, i když úplně přesně nevím proč. Možná je to tím, že pokládá zajímavý otázky a občas nabídne i náznak odpovědi. Takže proč chce někdo zabít megaproducenta ultranásilnejch filmů Mika Maxe místo toho, aby za něj žádal výkupný? Proč mají díru v hlavě únosci a ne oběť? Má to něco společnýho s dokonale propojeným dosud neschváleným kamerovým systémem monitorujícím ulice Los Angeles? Tušil obsluhovač tohoto systému Ray Bering, že i jeho činnost je monitorována? Je okopávání zahrádky důstojnou prací pro producenta? Prostě je to spletitý, ale mě to baví. (19.11.2021)