Gattaca

Nízkorozpočtové sofistikované scifi, které doplácí právě na to, jak chce být jiné. Tvůrce Andrew Niccol se vždy jednou za čas objeví ve scifi žánru jako nějaký odštěpek, který nechce mít nic co do činění s bombastickými scifi spektákly a decentně stojí stranou. Není to žádné rebelantství, ale fakt, že Niccol je originální tvůrce, který chce jít svojí cestou, na nikoho se neohlíží a svoje scénáře si zásadně realizuje sám. V tom posledně jmenovaném možná nedělá až tak dobře, ale i když není komerčním tahounem, jeho scifi své fanoušky mají. To je případ filmu s podivným názvem Gattaca, nesázejícího na efekty a efektní podívanou, ale na invenční vyprávění osudu mladíka Vincenta, který je posledním zplozeným člověkem přirozenou cestou, a tedy mimo dosah genetických inženýrů. Podle zřízení je Vincent brán za nedokonalého člověka a uklízí v centru zvaném Gattaca určeném pro pěstování dokonalých lidí. Nebyl by to film, aby se zápletka kolem Vincenta nerozprostřela dramatickým způsobem a on se podvodem nedostal do jiné úrovně, což má za následek, že film se rozběhne. Jenže on se vlastně nerozběhne tak, jak by se dalo čekat. O nějakém dynamickém a akčním spádu nemůže být řeč, efekty jsou opravdu za pusu a Niccol neumí akci. Naopak plusem je talentovaný Ethan Hawke, Niccol, který se s chabým rozpočtem pustil do náročného žánru a poměrně originálně vystavěný scénář, který kdyby dostal k realizaci někdo režijně "výživnější", určitě by vzniklo jedno z nejzajímavějších děl v oblasti sofistikované scifi. Takhle film bojuje s tím, jak ho vůbec dotočit a v příštím záběru, pokud možno, neimprovizovat nad docházejícími finančními prostředky. Nad mírně zabitou invencí nelze také až tolik plesat. 60% (27.06.2012)

Je to vynikající film. O genové černé ovci v bílém stádečku. Na vině mého nízkého hodnocení je fakt, že mi tahle hlavní myšlenka, tak moc oblíbená dnešní společností, je paradoxně ze srdce protivná. Mnohem více než k dokonalým a silným hrdinům jsem vždy tíhnul k lidem, kteří v životě něco zvorali, něco nedokázali, na něco nestačili. A pak se s tím vědomím museli poprat a domlátit se až do stavu osobní pokory, což je podle mě nejvyšší ctnost člověka. Tyto a podobné filmy jsou super, člověk pevnou vůlí, pílí a odhodláním dokáže skoro všechno - a to je mi protivné jako každá jiná pýcha. Riziko vaření dětí z genové kuchařky zobrazeno parádně. Jen by mě zajímalo, jak řešili antikoncepci nebo jestli vůbec ten odporný a nechutný styk dvou osob opačného pohlaví nezakázali úplně (ftip). Je to výborný film po filmařské stránce - byť neustálé odběry chcánek by navozovaly dojem, že jde o dokument pro mediky - příběh mě ale nenadchnul. Pro pár okamžiků ale stojí za to film vidět - nikde jinde nebylo tak strhující něco tak obyčejného, jako je zdolávání schodů, ani ve filmech o výstupu na K2. A Uma Thurman v roli ženy, která mi byla mnohem sympatičtější než ten roubenec. (12.07.2019)

Dva roky mrazil chcánky, aby mohl letět do vesmíru.;) S vypovídajícím hodnocením raději počkám na opakované shlédnutí. ***Věděli jste, že: Chladně odlidštený charakter sídla korporace Gattaca mají za vinu prostory budovy County Civic Center v kalifornském San Rafaelu, dokončené v roce 1959 podle projektu klasika americké architektury Franka Lloyda Wrighta. Ve stejných prostorech se natáčel už Lucasův celovečerní debut THX 1138 z roku 1971. Spolu s přilehlými stavbami se místo stalo inspirací pro architektonický sloh praktikovaný na planetě Naboo, kterou známe z nové trilogie "Hvězdných válek".*** (18.03.2007)

Scénář: Andrew Niccol .. Možná, že se budu opakovat, ale guru filmové satiry mne ani potřetí (ze tří jeho filmů) nezklamal ba naopak, velmi příjemně překvapil. Tentokrát si vzal do parády DNA a genetické odlišnosti a vytvořil sofistikovanou komorní sci-fi o zapovězeném životě mezi gen-elitou - o zapovězeném snu, na který nelze za daných předpokladů dosáhnout .. ovšem to by musela jít zlomit lidská vůle a naděje. Krása! Atmosféra snímku je velmi prokreslená, režie nepoužívá rozmáchlých gest, vše je umírněné, zato intenzivnější, plné emocí, budované na dalším z propracovaných scénářů, jaké si Niccol sám píše. „Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?" Kazatel 7,13. (17.10.2006)

Není nad to narodit se pěkně postaru i když to nese jistá genetická rizika. Na postavě Vincenta se mi líbila nezlomná vůle překonat všechny překážky, které ho předurčily k životu invalidy s brzkým datem konce. Tady je vidět, že ne všem předpovědím alá vědecky podloženým se dá věřit a když se opravdu chce, tak cesta ke hvězdám je otevřená. (29.09.2013)