Gattaca

Gattaca je na poli komorních sci-fi rozhodně jedním z nejzajímavějších snímků. Celý příběh je postaven na poměrně jednoduché, nýbrž realistické a do detailů propracované myšlence spolu se zpracováním fikčního světa, kdy se úspěšné kariéry dočkají pouze geneticky „vypěstovaní“ jedinci, přičemž spodina, která byla ponechána náhodám přirozeného početí, razantně ostrouhá. Ovšem svět není jediným zajímavým prvkem, lze zmínit i vloženou narativní linii, zabývající se vyšetřováním, přičemž plynule koexistuje s již zajetým vyprávěním a vhodně jej doplňuje. Několik motivů, které se později variují, celkový model skvěle vykreslují a společně s důležitými detaily, obzvláště v samotném úvodu filmu, vytváří velmi specifickou atmosféru s nádechem nejistoty. Ústřední trojice v čele s podceňovaným Ethanem Hawkem, zvládá své role opravdu výborně, a to i přes velmi minimalistické pojetí celého filmu. Melancholický, leč úderný závěr dodává Gattace na citlivosti, kterou prakticky celou stopáž úmyslně potlačuje a rozhodně to není na škodu. Divák tak není pod náporem emocionálních situací a může se soustředit na detaily celého prostředí, včetně úsměvného elektronického zvuku, jenž vydávají automobiloví veteráni. [85%] (03.02.2017)

Geniální dílo. Andrew Niccol z Nového Zélandu má před sebou úžasnou kariéru, kterou vylepšuje každým filmem, ale Gattaca jako jeho debut zůstane výjimečnou. Kdo by čekal, že obsazení v debutu neznámého režiséra bude tak skvěle obsazený a precizní po všech směrech. Výborně napsaný film s vloženými společenskými chybami, předsudky, nekalostmi v uhlazené vizi budoucnosti. Žít ve světe rozděleném na validy a invalidy, kde je diskriminace povinností a ne pouze názorem, sem zasadil Niccol příběh o člověku, který chce přesáhnout své hranice a potenciál, který mu darovala příroda a ne vědci. Oslava schopností člověka a ukázka jeho odvahy a síly vůle, která mu dokáže dovolit dosáhnout až k výšinám... Mnou naprosto milovaný dokonalý film, který okouzlí za všech okolností. Krásně stylizovaný a perfektně natočený a bohužel také zatím nedoceněný poklad. (25.06.2004)

Jasný důkaz toho, že kvalitní sci-fi s přesahem se dá natočit bez megalomanských rozpočtů utápějících převážnou část peněz do triků, ale stačí taková „maličkost“. Silná myšlenka, následně umně přetavená v kvalitní scénář (razící navíc heslo: "nejlepší scénář pro film je takový, který si napíšeš sám"), to vše navíc jdoucí "ruku v ruce" s hutně vystavenou atmosférou. Upřímně řečeno, zdejší nastavená vize budoucnosti nahání hrůzu už pouze při prvotním zamyšlení se (nad důsledky). A je to o to horší, že v současné době pohrávání si s klonováním, (kdy navíc nezůstává u samotné myšlenky), ale světlo světa spatřují ovečka Dolly…..je tento snímek aktuálnější než v době svého vzniku. Upřímně mě děsí současný trend snahy (touhy) po dokonalosti za každou CENU. Vždyť krása spočívá právě a jenom v nedokonalosti a odchylkách. Kdoví, jak by dopadla Cindy Crawford nebýt jejího pověstného znaménka. Na druhou stranu, představa 7miliard dokonalých Sparťanů………ale NE, mně by ty „nedokonalý“ sešívky scházely. V neposlední řadě, krása a kouzlo spočívá právě v okamžicích, kdy např. „nedokonalý“ Liberečáci přejedou jak zamrzlej rybník „dokonalé“ Sparťany. Byť přiznávám, nekouká se na to zrovna dvakrát příjemně :o) Konec blbostí….Gattaca, to je především silná myšlenka, skličující (spalující) atmosféra (navíc umocněna hudbou M. Nymana), silné ústřední trio E.Hawke-U.Thurman-J.Law a nad tím vším dohlíží velmi jistá režie A.Niccola. Pro mě osobně (společně s Blade Runnerem R. Scotta a snímkem Solaris A.Tarkovskij(e) je právě Gattaca třetím do party na pomyslnou bednu žánru (komorní) sci-fi. P.s. Gattaca je snímek, kde vše působí tak sterilně a neosobně, (přičemž ani na okamžik nepochybuju o tom, že právě tohoto chtěl A. Niccol dosáhnout), nicméně nenechte se mýlit, je to právě a pouze neobyčejná LIDSKOST a zejména NADĚJE, které tento snímek nejvíce charakterizují a povyšují nad běžný rámec žánru. 95% s dovětkem: tomu říkám režijní debut jako řemen a že nešlo pouze o labutí píseň a štastnou souhru náhod dokazoval Andrew v každém následujícím snímku. Velká škoda (alespoň co se mě týče) těch poměrně dlouhých pauz mezi jednotlivými snímky a s tím souvisejícím menším počtem filmových zářezů. Na druhou stranu, na nevšední zážitky se oplatí si počkat........ (21.10.2011)

Při 28. odběru v Niccolově laboratoři klinické biochemie a hematologie jsem si začal říkat, jestli by nebylo jednodušší, aby zaměstnanci Gattacy nechávali na vstupním turniketu slipy a kalhotky.. Nikterak okázalý „futuretro“ styl mě bavil, ale, odpusťte mi ten invalidní přístup, kde byla mezi peelingy nahého E.Hawkea nějaká převratná myšlenka? Vždyť dramat o síle vůle a moci touhy těch, jenž neměli původ, zdraví, štěstí, příležitost, důvěru a bůhví co ještě, jsou natočeny tucty a tady mi ten sci-fi háv, pro samotné sdělení (ve stylu Bradburyho) ani ne moc důležitý, proklouzával mezi prsty. Pokud však nosná myšlenka byla ta, že si pravák nedrží ptáka levačkou, beru svá slova zpět. Vždyť kde by byla lidská dokonalost a nezlomná vůle bez důvtipu... (14.04.2016)

V jistém ohledu velmi vizionářský film - nepochybuji o tom, že to, co bylo v r. 1997 vnímáno jako sci-fi (rodiče si dopředu navolí vlastnosti svého dítěte, které jim "vyrobí" in vitro lékaři na přání), bude jednou realitou. Pro zainteresovaného člověka s určitými znalostmi o dědičnosti však film hodně zjednodušuje, a především výrazně upozaďuje vliv výchovy, zatímco přehnaně zdůrazňuje vliv genů, o kterých ještě věda v r. 1997 neměla současné poznatky. Tehdy krásná 27 letá Uma Thurman pro mě byla hlavní předností snímku, který mi jinak celý přijde jako takový dozvuk genetického optimismu 90. let, se všemi těmi naklonovanými ovcemi Dolly a podobnými kulturními ikonami. Dost možná je to film, který výrazně zpropagoval depilaci tělesného ochlupení u mužů, která ještě v 80. letech byla nemyslitelná :) Celkově slabší 4*. (18.04.2011)