Papežův vymítač

Na The Pope's Exorcist som plánoval ísť pôvodne do kina. Keď sa teraz nad svojím rozhodnutím spätne zamýšľam, som rád, že som v ten večer radšej išiel na Johna Wicka 4. Nejde ani tak o to, že by Averyho novinka do exorcistického hororového podžánru nepriniesla nič nové. Jej najväčším problémom je hlavne absolútna nevýraznosť a neschopnosť vzbudiť emócie. Od úvodnej scény po finále som necítil takmer žiadne stupňovanie napätia či hrôzu a možno s výnimkou Russellovho Amortha ma nezaujímal osud žiadnej postavy. Film mal potenciál budovať aspoň mytológiu ohľadom cirkvou utajeného miesta, ale aj v tomto ohľade iba kĺzal po povrchu. Popravde nechápem, ako môže filmu niekto udeliť viac ako 3 hviezdy, pretože je v každom ohľade aj s prižmúrením oka maximálne priemerný. (15.05.2023)

║Rozpočet $18miliónov║ Tržby USA $20,009,380║ Tržby Celosvetovo $76,664,075▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Russell Crowe dokáže aj z priemerného námetu čo to vydolovať, stále to v sebe má. Máme tu pre tento krát taký skôr dobrodružnejší počin a lá Lovci diabla v xtej podobe. Nie je to priamo z rangu Conjuring ale tak niekde na pol ceste. Je to skôr taká mierne akčne uletenejšia banalitka, ktorá nestavia len na temne ale robí niektoré úseky skôr také odľahčenejšie, skoro vtipné. /55%/ (08.05.2023)

Russell Crowe, pak Russell Crowe a potom zbytek… protože právě ten zbytek je rutinním opakováním toho, co už jsme mnohokrát viděli. Vrchní vatikánský exorcista se po několika případech předstírání vlivem psychické poruchy setkává se skutečným zlem. Synek z neúplné rodiny, která zdědila zchátralé opatství kdesi na španělském venkově, se totiž stává obětí posedlosti démonem. Crowe (když už ho dnes máme v těch Varech…) je tu za vtipkujícího a výstředního vymítače, který roky oddaně slouží církvi, stejně jako dokáže upozornit na její nebanální vady. Máme rok 2023, takže asi není překvapením, že se maskéři a trikaři vyřádili, tudíž přerod nevinného kluka ve zjizvené umaštěné monstrum s dunivým hlasem je fajn, několika působivých momentů se dočkáme, ale přes jednohubkový průměr se tvůrci nakonec (dle očekávání) nepřekulí. (30.06.2023)

Russell Crowe ve svým fyzickým stavu pašíka bere už každou pitomost, co se namane. A přitom první půle se mi líbila dost, dokud Russell hýří charismatem a vtipem a nechybí i pár fajn vizuálních nápadů. Jenže s přibývajícími minutami je to čím dál hloupější a generičtější a závěrečný souboj dvou knězů, kde vzduchem lítají těla, šlehají plameny a zakrvácený ženský lezou ze železné panny, vypadá jak nějaká parodie od Mela Brookse. Takhle to dokurvit, to je umění. Dík aspoň za Franca Nera, dlouho jsem ho v ničem neviděl. (24.10.2023)

S exorcismem to máte úplně stejně jako s tranzistorama. Prostě si nějaký labilní, psychicky narušený, hormonálně destabilizovaný či po pozornosti toužící mentál usmyslí, že je v jeho těle někdo jiný, a místo, aby jej nahnali k psychiatrovi, endokrinologovi nebo mu pořádně nařezali, pozvou k němu nějakého zpohádkařeného živnostníka a institucionálního demagoga, který učeně pokývá hlavou, protože z toho má perfektní píárko mezi blahoslavenými nebo sto litrů za kompletní seanci, a zasvěceně řekne: „Hm, hm, moribundus! Ta zlá cizí entita okamžitě musí ven!“. Načež jeden vytáhne krucifix a almanach osvědčených fantasy básniček, druhý skalpel a učebnici destruktivní chirurgie, a hurá, jde se vymítat! Jediný rozdíl je pak v tom, že jeden pacient vypadá jako Marilyn Manson před tím „odborným“ zákrokem, druhý až po něm. No řeknu vám, já se tedy moct celé dny válet, kroutit hlavou o tři sta šedesát, mluvit uhrančivým basem jako jen lehce nachlazený zpěvák kapely Canibal Corpse, libovolně pohazovat lidmi, chcát si do postele, prcat všechno, co se ke mně přiblíží, strašit dementy a vůlí přesouvat nábytek a někdo mě toho zbavit, taxi ho hned po tom zdeformování najdu, rozšmelcuju mu držku a striktně požaduju přišít toho čuráka zpátky! Největším problém vymítacího žánru je to, že hned při svém vzniku nastavil laťku na nepřekonatelnou úroveň naprosté dokonalosti a už prvním filmem totálně vyčerpal veškeré fičury a vyfikundace, které ono pohádkové Rituale Romanum skýtá. Tudíž cokoliv někdo od té doby natočí, je až na světlé výjimky, prostě jen ubohým plagiátem Exorcisty. A tenhle Vymítačův papež, ups, pardon, taxe vlastně bude jmenovat až dvojka, František Černý dozajista potřebuje dalšího štěka, je, jak jinak, naprosto ubohým plagiátem Exorcisty. Prostě se úplně vysrali na scénář, jen vyměnili posednuté pohlaví a bububarák, nesystémově kuchli z Exorcisty akční sekvence a celé to podložili, aby se hajzl tolik neviklal a věřící Tomášové si samým napětím cucali konce krucifixů, jakože skutečně skutečnými trampotami skutečně skutečného a údajně nejslavnějšího demagoga, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct Dänikena První římskokatolické a.s. s parádně příznačným jménem Gabriela (Amon) Amarthová. Je to sice hezky natočené a Rasl i jako Prasl pořád má i na stará kolena solidní charisma a hraje od přirození, ale co naplat, jakmile se zase začalo strojově vymítat, já začal pekelně zívat a znuděně si škrábat tu čerstvě přišitou kundu. (05.05.2023)