Jean od Floretty

Velkolepě a nonšalantně vyprávěný příběh o drsnější tváři francouzského venkova první poloviny 20. století. Provence je krásná země mnoha půvabů, ale je to také tvrdý kraj, díky svému klimatu a vyčerpávajícímu letnímu žáru. Tomu, kdo s krajem dokáže spolupracovat, nabízí oblast své bohatství a krásu. Sebenepatrnější zaváhání však dokáže krutě potrestat. A pak je tu ještě důležitý lidský faktor: nedůvěřivost, odtažitost a zdánlivá neochota usedlíků vůči nově příchozím, hamižnost, sobectví a zákeřnost při honbě za vlastní a rodinnou prosperitou. Krutě se dokáží chovat lidé pro své předsudky, pro svou vypočítavost, pro svůj pozérský sklon při přezírání nových osadníků, pro svůj strach z neznáma a neznámých, pro svou neochotu zaplést se do cizích sporů, pro svou pohodlnost, pro svůj prospěch, pro svoji zbabělost, pro svou závist, pro svou zakořeněnou nenávist. Úředník a hrbáč Jean Cadoret alias Jean de Florette (skvělý Gérard Depardieu) je životním optimistou, který přes úkladné nástrahy i nepřízeň okolností, dokáže s neutuchajícím nadšením bojovat za svůj sen o lepším a kvalitnějším životě své rodiny. V souladu s přírodou, v souladu s krajinou, v souladu s přirozeností, v souladu s bojovností, v souladu s vesmírem. Je srážen k zemi, aby pokaždé znovu vstal a neohroženě bojoval proti osudu i proti pokrytectví, přetvářce, škodolibosti a kladeným nástrahám. Vždy s úsměvem, s elánem, s nadějí, se ctižádostí, s bojovností. A s nadšením, které je pro něj i ránou osudnou, snad i poslední ránou z milosti. Jeho protivníky jsou zámožný statkář Cesar Soubeyran (skvělý Yves Montand) a jeho trochu prostoduchý synovec Ugolin (Daniel Auteuil), kteří se ve jménu slávy a bohatství rodiny a rodinného jména, ve jménu své vlastní prosperity a štědré budoucnosti postaví proti novému osadníkovi. Nikoliv veřejně a zpříma, ale postranně a zákeřně, s falší a přetvářkou. Jako supi čekají na svou vhodnou příležitost, aby se mohli zmocnit své vytoužené kořisti a opanovat bohatství krajiny. Z dalších rolí: Jeanova manželka Aimee (elegantní Elisabeth Depardieu), žena se stálým osobním kouzlem, Jeanova dcerka Manon (Ernestine Mazurowna), chytré, zvědavé a rozumné dítě, hluchá Amandine (Chantal Liennel), Cesarova hospodyně, či další obyvatelé oblasti Philoxéne (Armand Meffre), Anglade (Jean Maurel), či Pascal (Pierre-Jean Rippert). Vynikající drama v poetickém tónu tragédie temné stránky lidské duše. Velkolepé a strhující. (15.01.2013)

Nejen komedie jsou součástí výkladní skříně dějin francouzské kinematografie. Jean od Floretty je nevybíravou obžalobou zvrácenosti lidské povahy, postavené do kontrastu s nádhernými přírodními scenériemi. Herecky září především dvojice Depardieu - Auteuil. Mimochodem, už dlouho jsem filmové postavě nedržel pěsti tak, jako hrbáčovi. 85% (27.08.2011)

Kdysi jsem se chystal k přečtení Pagnolovy Živé vody, ale nikdy jsem se k tomu neodhodlal. Až se objevil film Clauda Berriho a v něm tři hvězdy Francouzského filmu - Montand, Depardieu a Auteuil. S chutí jsem se podíval a rozhodně nejsem zklamán. Film velice realisticky zobrazuje vesnický život v Provence bez příkras a zároveň lyricky. Postavy nejsou žádné prvoplánové charaktery, jsou příjemně lidské a životné - žádnou nelze plně odsoudit, nebo vychvalovat. César - starý sedlák, lpějící na tradicích a vesnických dogmatech (odpor k přespolním a starým zamlčeným pravdám), Jean - obrovsky naivní a idealistický, že jeho neúspěch je jediným možným výsledkem a nakonec Kohoutek - jednoduchý a prostý pěstitel karafiátů, který není v jádru špatný, ale pro svůj cíl je schopen téměř všeho a jeho chabý rozum mu nedovolí plně domyslet to, čeho činí. Claude Berri natočil snímek výtečně s malebnou kamerou a záběry, které působí romanticky i drsně zároveň. Snad by jen Jean nemusel polovinu filmu chodit s vodou. 85%. (30.08.2008)

Jean od Floretty je film s úžasným příběhem o chamtivosti, vypočítavosti, pokrytectví, předsudcích, sobectví, nekonečné tvrdohlavosti a takhle bych mohl pokračovat hodně dlouho. Zkrátka je to film o životě. Odehrává se v nádherném prostředí. Výborně zvolená Verdiho hudba. Úžasně herecky odkroucené. Skutečně jsem nenašel mnoho věcí k vytknutí. Na posilvestrovskou náladu a stav je rozhodně skvělá volba a velmi rád jsem jím odstartoval další rok. 4* (01.01.2013)

Jean od Floretty a Manon od pramene, dvoudílná sága z francouzské Provence, kde obě části vytváří k dokonalosti vypilovaný celek. Bohužel však ona titěrná detailní práce, všechna čest, samosebou, vedla nakonec k čitelnosti srovnatelné s prachobyčejnou předvídatelností všech dějových zákrutů. U Floretty tenhle fakt teprve zvolna vyplouvá na povrch a opojení zejména krásnou kamerou a hereckými výkony zúčastněných hvězd francouzského filmu tedy jasně převažuje. Nepolíben předlohou jsem navíc vůbec netušil, zda směřujeme k tragédii či happyendu, tady ona pozdější průzračnost událostí příštích obzvlášť a velmi příjemně nefungovala. Tedy téměř vivat a čtyři zářící hvězdy. Viděno během Season Challenge tour 2015 (19.09.2015)