Režie:
Claude BerriKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Yves Montand, Gérard Depardieu, Daniel Auteuil, Elisabeth Depardieu, Margarita Lozano, Ernestine Mazurowna, Roger Souza, Chantal Liennel, Armand Meffre (více)Obsahy(1)
Nejrozsáhlejší prózou francouzského spisovatele Marcela Pagnola je jeho dvoudílný román Živá voda. Vrací se v něm, tak jako ve většině svých děl, do rodného kraje Provence, okolí městečka Aubagne blízko Marseille. V roce 1952 Pagnol svůj román sám zfilmoval pod názvem Manon od pramene.
O třicet let později francouzský režisér Claude Berri vytvořil novou dvoudílnou adaptaci. Scénář napsal spolu s Gérardem Brachem, ke kameře si pozval renomovaného kameramana Bruna Nuyttena. Také při hereckém obsazování měl režisér šťastnou ruku: pro Yvese Montanda byla role Césara jednou z životních příležitostí a Daniel Auteuil získal za interpretaci prosťáčka Ugolina francouzskou prestižní cenu Césara. Hvězdné obsazení doplňuje Gérard Depardieu a půvabná Emmanuelle Béartová.
Kraj kolem Aubagne, vyprahlé podhůří Alp, nedává jejím obyvatelům velkou příležitost k obživě. Vše závisí na dostatku vody a kvalitě půdy. Horké slunce a práce tvrdá jako kamení na polích, formuje charaktery lidí, kteří jsou často velmi neúprosní k sobě, stejně jako k ostatním. César se svým synovcem Ugolinem se těší, že lacino vykoupí majetek po zemřelém sousedovi. Jeho pozemek má totiž cenu zlata, je na něm pramen, o kterém nikdo neví...
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (148)
Škoda, že předloha byla jasně daná, protože asi každý, kdo se na film dívá si přeje, aby se nakonec hrbatému Jeanovi podařilo překonat překážky od místních darebáků, aby mu často pršelo a hlavně, aby došel na to, že na jeho pozemku je pramen. Tomu ale tak není a tak se ubohý Jean protlouká nástrahami života víceméně neúspěšně až do brzské smrti. Vynikající výkony herců, ať už těch vysloužilých, nebo těch začínajících. ()
Zub času si sice patřičně (nebo spíše nepatřičně) zahlodal na vizáži Yvese Montanda a odsoudil ho do role dědka, ale to nic nezměnilo na jeho sugestivním výkonu. Montand jako svině byl tak přesvědčivý, že bych mu nejraději nakopala pozadí. A Depardieu zvládl na jedničku s hvězdičkou svého zarputilého bojovníka za své právo zůstat na vysněném místě. A k tomu všemu kamera, která se laskavě rozhlíží i po těch nejhnusněji strmých kopcích a dodává divákovi naději, že by je snad i vyběhl bez zadýchání. ()
Docela zklamání. S hodnocením a následným komentářem jsem počkal až po zhlédnutí 2.dílu a musím říct, že tenhle mi přišel o něco lepší. Problém je v tom, že mi to moc nesedlo; příběh byl chvílemi nudný, Depardieu naprosto jalový, chvílemi se sice objevil i v malé dávce humor, ale celé tohle dílko mi připadá takové bez výrazu. Knižní předlohu jsem nečetl, takže ani nemůžu srovnávat. Ale dost přemýšlím o tom, proč tento sníemk vznikl; už jsem viděl spoustu a spoustu lepších dramat a tohle se z obyčejného průměru prostě nedostane. ()
80 % - Velmi zdařilá románová adaptace se skvělými hereckými výkony. Až idylická vizuální stránka (prosluněná Provence) ostře kontrastuje s drsným, syrově vyprávěným příběhem. Ten byl ale možná přece jen trochu přímočarý a skončil přesně tam, kde se dalo tušit, bez momentu překvapení, který by v divákovi zviklal přesvědčení, jak to asi skončí. ()
Zajímavé drama o tom, jak to dopadne, když se idealismus, přátelství a dobrosrdečnost spojí s falešnosti, závistí, nepřejícností a zlatokopectvím. Jean od Floretty sám o sobě určitě působí silně a dovede k zamýšlení, pokračováním pro mě ale tato smutná a poučná balada nabrala ještě vyšší rozměr. I Yves Montand mě ještě více zaujal v druhém díle, ale Geráld Depardieu je v té poloze dobrotivého taky dojemný. ()
Galerie (23)
Photo © Orion Classics
Zajímavosti (4)
- Během předprodukce bylo zasazeno 12 000 karafiátů a přesazeno tucet olivovníků se stářím několik stovek let. (ČSFD)
- Původně nabídl Claude Berri roli Ugolina (Daniel Auteuil) Colucheovi, neshodli se ale na výši honoráře a Coluche ji odmítl. (Namaste)
- Gérard Depardieu (Jean de Florette) si v tomto filmu zahrál po boku své tehdejší ženy Elisabeth Depardieu (Aimee Cadoret), se kterou si zahrál celkem v pěti filmech – Nausicaa (1970), Les Aventures de Zadig (1970), Tartuffe (1984), Jean od Floretty (1986) a Le Garçu (1995). (Georgex)
Reklama