Smůla

Nějak jsem se nevěnoval řízení naplno, a uteklo mi asi všechno. O co tam šlo? O přátelství, jasně, o vězení, jasně, o pokus dostat se z krimu v jednotce pyrotechniků, o přestřelky. Ale na gangsterku je to moc ukecané, na válečný film se válka jen mihne a jako krimi chybí napětí. Prostě tenhle JPB nesedl. Mihne se tam mladý Depardieu. (30.04.2018)

Hodnotit filmy a scénáře José Giovanniho je dost obtížné. Na jednu stranu jsou vlastně obdivuhodným záznamem celoživotního zápasu člověka, který se přes ně vyrovnával s přitažlivostí světa zločinu, s přitažlivostí, která ho přivedla málem až pod gilotinu, na druhou stranu trpí nevyrovnaností jednotlivých složek a mísením realistických prvků s těmi brakovými. Giovanniho záměrem bylo ukázat podsvětí před válkou, jenže zde sklouzl k určité mytologičnosti (westernový úvod a následný kamerový nájezd na hlavního hrdinu; dobré děvky a dobří pasáci proti primitivní brutalitě), a následný poválečný příchod nové gardy (Depardieu) nectící nic z toho starého. Vše je rámováno klasickou tvrďáckou mytologií spočívající v oslavě mužského přátelství, protože jenom to podle Giovanniho naplňuje gangsterův život. Vše ostatní je totiž prodejné a Claudia se svým nakřáplým hlasem je tu jenom do počtu (taky pořád čeká a čeká). (11.03.2010)

Giovanniho věčné osobní téma vězení či nespravedlivého osudu je tentokrát netradičně říznuto gangsterkou, avšak samotný příběh stejně jako leckdy překvapivý lidský osud přeskakuje mezi různými žánry, přináší až do konce nepředvídatelné zvraty, vyústí se selhanými plány a novými nástrahy nejednou zcela mimo očekávání...  Přesto jedna jistota s naplněným očekávání v tomto příběhu nechybí a tou je skálopevné přátelství, které mezi trojicí Borga, Xaviera a krásné Georgie přetrvalo až do konce přes všechny krkolomné vyhlídky i pády. Mě se přes tu žánrovou nevyváženost film velmi dobře sledoval, snad díky silnému tématu a dostatečné psychologii postav mě výjimečně bavil film i v té gangsterské rovině, měl pro mě podmanivou atmosféru, nepřekvapivě skvěle zahrané hlavní postavy Belmondem a Constantinem a opět nádhernou de Roubaixovou hudbu, která se pro mě už dávno stala neodmyslitelnou součástí většiny Giovanniho i Enricových filmů. Smůla má více silných momentů, z nichž by v první řadě jmenoval (v rámci filmu první) setkání Borga se Xavierem v temné samotce, nechybí zde (v dobrovodu hudby) pár stylových scén, třeba s Belmondovou poklidnou přípravou na nepromisní útok a samotný příběh procházející napříč větším časovým úsekem má čím plně zaujmout až do konce. Na druhé straně jsem od José Giovanniho v minulosti již dostal mnohem větší emocionální nálože, tento film mě v žádném případě nezklamal, ale do mého žebříčka toho nejlepšího od Giovaniho by se nejspíš nedostal. [75%] (19.12.2021)

Kriminální drama s velice příjemným hudebním podmazem.. Příběh dvou mužů, jedné sestry a života za hranicí zákona mě vtáhnul a nepustil, zejména jsem vnímala ten důraz na přátelství, ochotu i snahu pomoci za jakoukoli cenu.. U mě filmová spokojenost, Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale a Michel Constantin se mi zamlouvali.. (06.04.2021)

1/10 Smula se lepi na lidi kolem nej a smulu bude mit i ten, kdo se necha nalakat na Belmonda a sebere dost odvahy s podivat na tuto gangsterku. Velmi pochybny a nudny epos mapujici francouzske podsveti, ktereho okamziky, kdy nenudi spocita rychle i zaslouzily majitel motorove pily. Naprosta ztrata casu. (16.11.2011)