Režie:
Bertrand BlierKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Stéphane GrappeliHrají:
Gérard Depardieu, Patrick Dewaere, Miou-Miou, Jeanne Moreau, Brigitte Fossey, Isabelle Huppert, Gérard Jugnot, Thierry Lhermitte, Rita Maiden, Claude Piéplu (více)Obsahy(2)
Bezstarostná jízda a la française sedmdesátých let. Jean-Claude a Pierrot jsou dva cyničtí pobudové, chuligáni, zloději, neurvalci a mnoho dalších podobných přívlastků dostanou na své cestě po Francii. Co vlastně chtějí? Zahnat nudu, naplnit život bezbřehou provokací společnosti, šosáků a měšťáků, kdo ví. A možná to ani sami nevědí. Chvíli si nasazují masku misogynů, jindy něžných ochránců žen plných porozumění, někdy jsou to jen sprostí zloději. Dvojice Patrick Dewaere a Gérard Depardieu, oba téměř stejně staří, plují svou sebezničující cestou s perverzní grácií a vulgárním šarmem. Cestu jim zkříží divy francouzského filmu jako Jeanne Moreauová, Miou-Miou, mladičká Isabelle Huppertová a Brigitte Fosseyová. Režisér Bertrand Blier je synem zesnulého herce Bernarda Bliera. Proslavil se již v polovině 70. let jako tvůrce eroticky provokativních filmů, jejichž hrdiny jsou nejčastěji sexuálně frustrovaní muži. (Česká televize)
(více)Recenze (116)
Hodně ostrý film s dějem, který nikde nezačíná, ani nekončí. Začátek byl zvláštní, že jsem nejdříve nevěděla, co si mám myslet. Občas dost nechutné scénky u kterých jsem se chytala za hlavu a říkala jsem si proč. Na druhou stranu je zvláštní vidět takhle Depardieua v jeho mladých letech, kdy ještě byl před svou zlomovou hereckou kariérou a vypadal trochu k světu. ()
Tak podľa mňa tento kultový film s riadnou dávkou erotiky poriadne zostarol. V podstate na jeho príklade môžu prebiehať rôzne analýzy, čo bolo kedysi možné nakrútiť a čo už dnes možné nie je. Dvaja hlavní hrdinovia sú totiž k ženám výsostne hrubí, agresívni a ženy im to z nejakého dôvodu tolerujú, až máme občas pocit, že sú tomu rady. Dnes by Buzíci boli značne politicky nekorektní a pre dnešné publikum by tak šlo o ťažko stráviteľný kúsok. Umelecké hodnoty nesporne má, je kritikou všeličoho dobového aj nadčasového, ale brať ho vážne už proste nedokážem, možno aj preto, že kedysi pre nás znamenal značný úlet, na ktorom sme sa v komunite teenagerov bavili. Samozrejme jednotlivé situácie sa nedajú brať z hľadiska relácie ku skutočnosti seriózne, Buzíkov treba brať ako akúsi dobovú výpoveď o ľuďoch a ich vzťahu k láske, sexu a násiliu. ()
Popravdě jsem čekal od Bliera víc. Vadila mi ta nedějovost, vadilo mi i to, že se to nikam vlastně nevyvíjelo a ačkoli tu je potencionálně zajímavý námět a la Spring Breakers své doby, moc využit nebyl. Pár zajímavých a silných scén a částí v tom ale stejně je, osobně mě asi nejvíc zaujala ta s tou podivnou ženou, která byla po přechodu. Navíc je to celé dost zručně natočené, takže i nemalý počet scén, který je o ničem, má díky určité poetice v nich svoje kouzlo. Věřím i tomu, že ve své době to muselo být i poměrně dost odvážné, až bych se nebál sem přidat žánr erotický, jelikož tu byl skutečně velký počet sexuálních scén a snad každá byla na jiný způsob, což je aspoň dost pozoruhodné. Ale stejně to u mě na víc jak tři hvězdy není, protože mě to úplně nevtáhlo, samotné postavy mě taky moc nezaujaly a od závěru jsem čekal aspoň něco víc (chápej tragického), aby to mělo aspoň nějakou pointu, ale z tohohle konce jsem spíš měl pocit, jako by Blier stál hlavně na straně ústředních postav a jejich životní styl vnímal jako naprosto svobodný a ducha osvobozující... No, možná tak svobodný v sexualitě, jinak bych tenhle život dvou menších delikventů nevnímal jako svobodný, ale jako určitý projev ztracenosti v sobě samotném. Přesně to jsem čekal, že se u Buzíků pořádně rozehraje, ale jak už jsem psal, ono nakonec skoro k ničemu nedošlo... Je to škoda, ale doufám, že jiné Blierovy filmy mi sednou víc. Slabé 3* ()
Docela dobře zvláštní, nebojim se říct, že snad až trochu halucinační, zvrácenej film o ... o ... o čem to sakra bylo? O tom, co se dělo na obrazovce jistě ne... Pro spoustu lidí to nebude příliš stravitelný a jiní z toho zas budou celkem u vytržení. Jsem v tý druhý skupině, i když si po těch letech od doby, co jsem to (několikrát) viděl, nevybavuju úplně přesně, proč vlastně. ()
Komedie z dob, kdy bourat tabu ještě stálo zato, kdy ještě bylo co bourat, kdy sexuální revoluce šedesátých let teprve doznívala... Místy to bylo nepravděpodobné až na půdu, místy režisér blbě vedl herce, ale to k takovéhle krásné anarchii asi patří. Tenhle filmek se dá vidět znova a znova, vždycky po několikaleté přestávce. Už kvůli těm interkulturním odkazům, výtvarným (impresionisté), filmovým (ledasco), literárním (Maupassant), historickým (omývání nohou v evangeliích)... Ano, ten film JE intelektuální chytristika, epatistní facka měšťákovi, ale umí to parádně schovat. Dva nenapravitelní kašpaři, anebo dva bezskrupulózní parchanti, anebo dva neodolatelní, téměř villonovští rošťáci? Ať si divák vybere. Mimochodem -- anglický název Going Places je stejně debilní jako čeští Buzíci. Co to nazvat třeba... Koule? Ale nenatočil Blier jiný film pod tímto názvem?? ()
Galerie (35)
Zajímavosti (24)
- Při výběru trojice herců do hlavních rolí si Bertrand Blier přál ideální obsazení a chtěl se obklopit neznámými herci. Miou-Miou si všiml při natáčení filmu Quelques messieurs trop tranquilles (1973) a zjistil, že je pro roli Marie-Ange ideální. (classic)
- Jedná se o adaptaci jeho stejnojmenného románu Bertranda Bliera, který v roce 1972 zaznamenal určitý redakční úspěch. (classic)
- Mezi hudebníky uvedenými v titulcích jsou kytarista Philippe Catherine, kontrabasista Guy Pedersen, bubeník Daniel Humair a pianista a varhaník Maurice Vander. (classic)
Reklama