Železný obr

E.T. v plechovém barelu.. Kombinace klasické a počítačové animace, dojemný konec a hlavně důkaz, že v jednoduchosti se skrývá síla, což chytrý pták Brad dobře ví. Nápadem za všechny peníze považuji zasazení příběhu do období brakových komiksů, ohřívající se studené války, komunistické paranoie a hrozby atomového holocaustu, neboť současnost by Železného obra připravila o veškeré kouzlo. „I´m not a gun..“ (15.11.2012)

Ještě předtím, než se Brad Bird upsal Pixaru, natočil svůj vysoce osobitý projekt, který se však bohužel nedostal do širšího podvědomí divácké obce. Na jednoduchém scénáři patetického přátelství 50-ti metrového robota a osamělého kluka, jsou skvěle navinuté motivy období 50-tých let, závodů ve zbrojení, strach z rudé jaderné hrozby, prvního dobývání vesmíru, ale taky období, kdy na nočním stolku každého kluka ležely sešity s dobrodružstvím Supermana. Nic z toho Bird neopomněl a výsledek je naprosto ohromující směsí, která se v žánru animovaného filmu pro děti jen tak nevidím. Možná právě proto jej ocení spíše dospělí než samotné děti, kterým by jistě nebyl po chuti ultramilitantní závěr, který však k tomu všemu patří, jelikož robotovu charismatu, které je přímou měrou nasáklé „dabingem“ Vina Diesela, zřejmě neodolá nikdo. (07.07.2006)

Velmi pěkný animovaný snímek o obrovském robotovi, se kterým se spřátelil jeden malý klučina. Jednoduchý scénář mezi řádky poukazuje na nesmyslnost americké propagandy a přehnané vlastenectví plné paranoidních představ. Malinko to pokazilo celkový dojem z filmu, ale myslím, že skousnout se to dalo a bez této důležité věci by už příběh nebyl takový. Navíc poukázat na lidskou hloupost je mnohdy lepší, než si vymýšlet nějaké ztělesnění zla. Zábava zaručena a film má i sympatickou stopáž. Konec je také celkem šikovný, takže vřele doporučuji. 90% (04.07.2013)

Parádní film o megarobotovi dobrákovi, co ho chtěj kokoti lidi zničit. 50. léta jsou tam perfektně vykreslená. V kavárně hraje Elvis, v novinách lidi děsí rudá hrozba a v televizi černobílé vraždící mozky s chapadly. Samotné sbližování chlapečka s robotem i jejich blbnutí je nápadité a konec dojemný. Prostě obří filmová nádhera. (29.11.2010)

Někde jsem četl rozhovor s Bradem Birdem, ve kterém se svěřoval, že jeho hlava je přímo zahlcena nápady na příběhy všeho druhu, stačí "pouze" sehnat peníze a realizovat je. Nyní pod ochrannými křídly Pixarů se můžeme těšit, co z tohoto zajímavého invenčního chlapíka v budoucnu ještěvyleze a své kvality prokázal ne až v jeho užasně úspěšných Úžasňákových, ale v tomto debutujícím propadáku (neprávem, distribuční společnost poněkud zaspala s propagací). Vtipný i dojemný příběh, nijak světoborná, ale oku lahodící animace a až do závěrečných deseti minut naprostá spokojenost. Pouze militantně laděný závěr mi příliš nesedl, všechny ty ultra-mega-hyper-super zbraně, vylézající z každé robotovy končetiny. Pár vtipných filmových odkazů potěší, ovšem s jejich "neskutečným množstvím" to zase tak žhavé není , pokud je tam v některých scénách mermomocí nechceme vidět sami. Á propós, Dieslův chraplák se pro robotický hlas hodil dokonale. (23.07.2005)