Onibaba

Zlá doba nutí ke zlým činům. Celková zoufalost prostředí, je základem výborné atmosféry celého filmu. I když život má v těchto místech, pro někoho těžko pochopitelný, nicméně jasný smysl, existují touhy a žádosti (hlavně tělesné) pro které může člověk rozbít i "přátelství", nutné k přežití. To poté vede k dalším, ještě zoufalejším činům. Náročný, ovšem jedinečný snímek. (28.12.2012)

Podle mě je ústředním tématem Onibaby tíže, která člověka poutá k půdě, hmotě Země, k tělu, které jako by se od ní oddrolilo, je stále její součásti a stále se k ní vrací. Jáma je dokonalým výrazem tohoto pouta. Proniká zemi se zraňující přímostí, skrývá věčnou (a snad dokonce odvěkou) vinu. Všechno to milostné klesání, které podstupují obě hrdinky, je nenaplněnou snahou o vzestup do nehmotného prostoru, který rozpíná svou hvězdnou, netělesnou tkáň v nekonečnu nad krajem jam. Živočišnost lidí, jejich nenasytnost hladověním svědčí o cizinectví, nepatřičnosti do tohoto světa, jehož tíže je zdeformovala v cizopasníky, kteří (až na výjimky, které ovšem světem Onibaby neprocházejí) nedokáží obětovat sebe a raději dále rozrušují hlínu světa svými marnými touhami. Závěrečný skok přes jámu tedy nechápu jako vítězství otevírající člověka ozdravění, neohlašuje mi příchod vysněných žní. Naopak cítím za ním další ponor do nedýchatelného bahna. A to u vědomí, že samo dějiště je jednou velkou jámou… Od úvodních vteřin jsem měl pocit, že jáma, o níž se mluví, nemá hranice, že jsem do ní uveden prvními obrazy a že první skutečný pád těla do té nesmiřitelně klesající vertikály jen naznačuje, že i v jámách je prostor pro další jámy, že je možné propadat se stále dál a stále nacházet další pasti, další cíle, v nichž je možné nepřetržitě zanikat. (21.01.2011)

『Jama. Hlboká a temná. Jej temnota pretrvala z pradávnych časov.』 • Japonský režisér Kaneto Šindó, podľa môjho objektívneho uhla pohľadu, nakrútil pomerne dosť sugestívny snímok 「o dvoch japonských amazonkách」 , nakoľko boli väčšinou nielen sporo odeté, ale zároveň sa k tomu vyznačovali i obzvlášť surovým správaním, a taktiež i brutálnym zachádzaním, spočívajúcom v chladnokrvnom zabíjaní, ako je možnosť vidieť hneď v samom úvode. Aký na to vlastne mali dôvod? • Jedným z nich by mohlo byť kľudne to, že je znovu obdobie drsných vojen, a tak najmä kvôli tomu teraz nastávajú mimoriadne kruté časy, čo sa konkrétne týka, povedzme, nedostatku obilnín, trebárs, najmä pre obyčajných roľníkov, ktorí medzitým stihli ubziknúť do hôr, teda v tomto prípade zrovna ostávajúce 「roľníčky」 , ktoré urobia pre 「vrecúška s prosom」 , asi úplne čokoľvek, a to myslím naprosto doslova! • Totižto, ako by som to tak trochu vkusnejšie načrtol, skrátka, tieto extrémne divoké baby, sa momentálne živia dosť netradičným spôsobom (lovom na ľudí), čo som už v podstate naznačil na samom začiatku, keď vzápätí by som mal nadviazať na to, ako by si to mal divák následne predstaviť? Jednoducho. Spojte si ľudskú korisť, ktorých bude vskutku počas trvania filmu, niekoľko, a do toho si primiešajte to, že to nerobia len kvôli tomu, že by sa strašne nudili, proste z čistého rozmaru, ale práve naopak. Samozrejme, že s vecami po svojich obetiach ďalej náležite obchodujú, a to je ďalší význam tohto originálneho scenára, s akou zápletkou sprvoti intenzívne pracuje. • Našťastie nepojednával len o tejto veci, ale tiež neskoršie ponúkol i 「romantickú líniu」 , ktorú si v žiadnom prípade nepredstavujte, ako v typických, romantických komédiách. Príchod mužskej postavy znamenal zásadný zlom v (do)terajšom dianí, kedy Ona neustále behala za Ničim, alebo opačne. Vytvárala sa určitá žiarlivosť. A čo predsa ešte ten 「zamaskovaný samuraj」 , prichádzajúci až v 2/2 diania, ktorý dokonca poriadne zašermoval mečom, a ani sám nevedel, ako jeho účinkovanie priamo ovplyvnilo žiarlivú protagonistku, že samotné finále bolo maximálne strhujúcim ukončením tohto atmosferického príbehu, kvôli čomu som nakoniec pridal i tú štvrtú hviezdičku. Áno, a čo by to bolo bez tej jamy, to je ako dom bez okien, však? Dalo by sa povedať, že『stelesnila』hlavnú úlohu, do ktorej by chcel spadnúť asi málokto, čo poviete? • Možno som mal celkovo o Onibabe trošku odlišnejšiu predstavu, ale zväčša spĺňala to, čo má v titule, a som z toho akosi mierne vykoľajený... (05.02.2023)

Zvláštní film, velice zvláštní. Režisér pracuje s lehkou dávkou mysticismu, který je bohužel absolutně zbytečný a působí trapně. Není třeba se domýšlet, proč byl film, i přes své artové zabarvení, oblíbený mezi normálními diváky, prostě sex je náš. Jošimura vypadá dobře a Otowa rozhodně není tak stará, jak se nám snaží namluvit a ten obarvený pramen vlasů, je hodně špatně udělaný. Postava samuraje a jeho masky je zajímavá svou nedoslovností. (21.11.2012)

Minimalistický snímek oplývající nádhernou širokoúhlou kamerou a hudbou, která vytváří pohanskou a mýtickou atmosféru. Některé momenty překvapí svou syrovostí a brutalitou, nebo erotičností. Každopádně silný příběh, ve kterém mimo jiné hraje velkou roli větrem se pohybující rákosí, hypnotizující každé lačné oko prahnoucí po kvalitní japonské kinematografie let šedesátých. Věřím, že u nás to v kině tenkrát mezi záplavou budovatelských filmů musel být zážitek a hotové zjevení. (27.11.2019)