Saltburn

Natočíme to ve fomártu 4:3, aby to vypadalo jako art, občas budeme provokovat scénami jako je pití spermatu a soulož s hrobem, přidáme otravný voiceover a snad si na tom někdo pošmákne a uvidí to neskutečné a provokativní umění. Podle mě to byla jenom nuda k posrání a nabubřelá úchylárna se slušným vizuálem (zabitým formátem 4:3) a snaživým Barrym Keoghanem. 30% (06.02.2024)

Emerald Fennell je prostě paní režisérka a nemůžu se dočkat na další její počiny, protože mě opět naprosto dostala. Nejhorší je, že jsem postavu Barryho Keoghana chápala a vlastně jsem s ním i soucítila bez ohledu na to, co všem udělal. A přesně tohle Emerald prostě umí. Je to slabší než její prvotina, to rozhodně, ale kvalitu, gradaci, moment překvapení to pořád má a dokázala si to udržet. (19.02.2024)

Kdo by si byl pomyslel, že se heritage filmy dočkají takového nádherného comebacku... Saltburn ale není snímkem pro každého a své publikum bude patřičně rozdělovat. Patřím do skupiny nadšených diváků a to hlavně za dechberoucí herecký koncert Barryho Keoghana. Ten zde ztvárňuje dalšího společenského outsidera a podivína, který je ale podivínem pouze na první signální. Jacob Elordi a Rosamund Pike mu více než dokonale sekundují. Saltburn je formálně a esteticky dokonale stylový snímek, který si jednoznačně zaslouží pozornost a nejrůznější ocenění. A za zcela poslední pasáž s Barrym jsem režisérce velmi vděčný. (25.12.2023)

Byla jsem extrémně motivovaná si ten film užít: Barry Keoghan, liverpoolský přízvuk, vyšívané sako... Alas Emerald Fennell mě i svým druhým filmem a jeho nesmírnou "debutovostí" opět zklamala. Je to nepropracované, nedotažené, jako by to byl jen výňatek z čtyřhodinového filmu a bez toho "zbytku" události, emoce, postavy nedávají smysl. "Začátek" ve škole byl strašně, strašně dlouhý a stejně po něm chlapci nepůsobili jako přátelé, ale jenom jako náhodní známí. Proč byl kladen takový důraz na postavu Ewana Mitchella? Jakože chápu, že bylo potřeba, aby měl Oliver koho zradit, ale proč dostal takové množství osobnosti (možná víc než Oliver, Felix a Farleigh dohromady), když bylo jeho úkolem prostě zmizet? Připomíná to spoustu dalších filmů a knížek, z nichž některé z nich autorka i zmínila jako inspiraci, já sama jsem si vzpomněla samozřejmě na Zabití posvátného jelena, Soumrak dne a Carmillu. Jenomže každé takové připomenutí bezchybné klasiky jenom zdůrazňuje to, jak nehotový a bez vlastní identity Saltburn je. A na závěr osobnější výtka, jakkoliv Barryho zbožňuji, tak do téhle role se mi nehodil, za prvé je moc starý, a za druhé už si přesně takovou postavu perfektně zahrál právě v tom Posvátném jelenovi, takže tady působil jen unaveně a bez inspirace. (21.03.2024)

Excelentně nechutný Barry Keoghan, přirozený talent a dle mého soudu asi nejkvalitnější herec nastupující generace, který se zatím jenom rozehřívá, ve vcelku předvídatelné, ale skvěle natočené černé komedii, kterých není nikdy dost. Bez Barryho a Rosamund Pike bych hodnotila jako lepší průměr, ale ti dva vytáhli tuto variaci na notoricky známého Talentovaného pana Ripleyho natolik zábavným způsobem nahoru, že s chutí přechválím. Barrymu předpovídám slibnou budoucnost, už teď je zřejmé, že nezůstane u rolí nenápadných postav, jeho potenciál je skutečně famózní, škála rolí, které by mu seděly, je nezvykle rozsáhlá. Těším se, co nám předvede dál. (08.02.2024)