Krakonošovo tajemství

"Krakonoš si libuje, hory doly slibuje." Potměšilý a nevýchovný, ale v jednotlivostech zábavný prequel krkonošské klasiky, aneb kterak Rýbrcoul, coby téměř holobrádek, nejprve potřásal parohama, tatata...takovýma, naivní vrchnosti nasliboval hromadu jablonecké bižuterie XXL rozměrů, načež udělal jen křišťálový fakáč, lstí u sebe zotročil děvčátko z hor a nakonec číhal na krkonošských útesech (heh???) a zíral střídavě do kraje či do Trhliny, zatímco mu za zády do chaloupky lezla škodná (za castingovou chybou, krasavicí Liduškou, lidově zvanou Ohrňpysk) a aby té hrůzy nebylo málo, tak opodál v jeskyni cupitala podivná digitální myšosrnka. Tohle vše si do bloku pilně zapisoval badatel Jiráček, bohužel nehraný Ondřejem Havelkou (ten by mi do role sednul, jak prdel na národopisný hrnec). KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] V 84 minutě krkavec na plotě omdlel, protože: A) Mu došlo, že brácha se polepšil (čti zblbnul). B) Došlo mu, co starý mládenec Krakonoš myslel tou péčí o zahrádku (Liduščina "zahrádka", čili bobr). C) Došlo mu, že kvůli darovací listině zůstane navěky chudý. D) Došlo mu, že kvůli chybějící stránce scénáře (Ptám se naposledy, komparzisti, kterej dobytek ji vytrhnul?!) zůstane navěky ptákem. [][] Uhodli jste, za D) je správně. Což je špatně, neboť děsně nespravedlivé. Kdo šlohnul šutr? Ha? Mladší brácha. Kdo lhal Krakonošovi? Ha? Mladší brácha. A kdo za to má trpět? Samozřejmě starší brácha. Přitom Adamovi jasně řekl: "Zalov v pytlíku, vytáhni největší bižu a odevzdej." Chudák Štěpán, za dobrotu na žebrotu. A pak že jsou pohádky výchovné. Jakožto starší bratr dvou mladších sourozenců nesouhlasím a protestuji. Čtyřikrát!  P.S. "Kočka musí z domu!" :-)) (26.12.2022)

Ten rozdíl mezi původními Krkonošskými pohádkami a novodobým zpracováním pověstí o vládci hor Krakonošovi je propastný, zvláště v castingu a především pak v hereckých výkonech a scénáři, ale jako vánoční pohádka to neurazí...byť ji pohříchu táhl hlavně Ondřej Sokol a jeho postava osvícenského ,,vědce" - národopisce... PS: Obsazení Jakuba Prachaře odkazujícího k postavě Trautenberka v podání Ilji Prachaře, tedy Jakubova dědečka, je pikantní třešničkou navrch... (25.12.2022)

Než jsem přesedlala na disneyovky, tak mezi moje oblíbené činnosti patřilo sledování televizních večerníčků (a díky listování v TV programu jsem se prý naučila ve čtyřech letech číst). Jakkoli zbožňuju všechno kreslené a animované, tím nejoblíbenějším večerníčkem pro mě byly Krkonošské pohádky. Z Krakonoše ztvárněného panem Peterkou jsem měla vždycky respekt, líbili se mi Anče s Kubou a taky hudba. Postavu Krakonoše si dnes málokdo představí v jiném pojetí, přesto se o to pokusili tvůrci nové vánoční pohádky České televize. A jak se jim to povedlo? Na úvod musím podotknout, že pohádka patří mezi moje nejoblíbenější žánry a každý nový český/slovenský příspěvek vyhlížím s napětím. Posledních pár let mě ale vánoční televizní novinky příliš neuchvátily (poslední čestnou výjimkou budiž DOBRÝ DEN). Krakonošovo tajemství rozhodně v některých ohledech vyčnívalo - zajímavým "neprinceznovským" námětem a vůbec odvahou ukázat Krakonoše jako osamělého muže toužícího po dívce, která by ho mohla milovat (a starat se o jeho domácnost). David Švehlík titulní roli zvládnul na výbornou, líbili se mi rovněž neokoukaní herci v dalších rolích (Jana Nedbala už mám rok v hledáčku). Děj ale bohužel plynul na 100 minut dost pomalu, a ačkoli kvituji, že příběh necílil primárně na nejmenší diváky, mohlo se do něj dostat trochu víc pohádkové atmosféry. Takže za mě výsledek: méně zapomenutelná vánoční pohádka než v předchozích letech, ale klasikou reprízovanou v hlavním vysílacím čase se asi nestane. (23.05.2023)

Hrůza. Absolutní depka ze světa, kde nikdo nemá radost, nesměje se, každá postava je moula, trouba, kakabus nebo hajzl. A NIC se tam neděje. Hlavní ženská postava je subinka, s kterou všichni manipulujou a ona beze slova všechny poslechne, ať už jí nakážou cokoliv. Krakonoš asociál, co je furt zalezlej doma a vyřezává si tam fajfky. Hlavní hrdina, šupáckej trouba a cuckold, kterej se nechává neustále podělávat. Depresivní hudba, šnečí tempo, zádumčivá atmosféra. Na zdeptání zlobivejch dětí ideální. (26.12.2022)

Německá koprofagie je krapet znatelnější, což vlastně vysvětluje i mou druhou výtku, tedy Rübezahlovo chlípné slintání nad Liduščinou cmundou. Naopak na  Lidušku samotnou je právě přes ty její horní pysky a la '"Omnibus nemá vkus"  velmi příjemný pohled a nejen ten, ta holka totiž uměla i hrát, a to je v záplavě všemožných trdel angažovaných do pohádek jen pro svou neokoukanost vítanou změnou.   Při pohledu na Švehlíka možná mnoha divačkám zvlhla....pochopitelně oka, nicméně Krakonoše opravdu, alespoň doufám, nikdy  nenapsala Rosamunde Pilcher.   O mladém Prachaři jsem se pak v jednom článku dočetl, že dostál odkazu svého děda, tedy úžasného Trautenberka pana Ilji Prachaře, no pokud k tomu stačí příbuzenský stav a nedomrlé kotlety, tak asi ano, na druhou stranu jako krkavec měl nejvtipnější výstup za celou svou hereckou a komickou kariéru vůbec, čili vlastně paráda.   Po několika nadšených ohlasech jsem čekal něco srovnatelného s nedostižnými Krkonošskými pohádkami či alespoň krásnou výpravnou pohádku. Ale dostalo se mi jen lehce fantaskní kostýmní televizní taškařice, kde kromě Lidušky potěšilo už jen ptactvo, tedy již zmíněný krkavec a  sokol Ondřej.  Dvě. (03.01.2023)