Čínský syndrom

Po všech těch neurotických komediálních rolích jsem měl konečně tu čest vidět Jacka Lemmona ve vážné úloze. A jeho zapálení a uvěřitelnost jeho charakteru mi vyrazily dech. Stejně tak, jako celý film, který vás neustále drží ve stavu lehkého napětí a i když se na plátně zdánlivě zrovna nic explicitního neděje, podvědomí vám říká, že někde tam za tou rádoby nevinnou slupkou vězí něco prohnilého až na kost. Žádná agitka, prostě staromódní konspirační thriller v té nejlepší podobě. (27.09.2014)

Čínský syndrom (angl. China Syndrome) je metafora, označující strach z určitého druhu jaderné havárie, který se uchytil v americké společnosti v 70. letech. Obecně se jedná o strach z možného přehřátí jaderných reaktorů, konkrétně z možného roztavení reaktoru při poruše chladicího systému, protavení se z prostor elektrárny ven a díky vysoké hustotě uranu protavení se skrze celou planetu, čímž by se vynořil v Číně (ve skutečnosti na „opačné straně“ Země proti USA je Indický oceán). Pouhých 12 dnů po uvedení filmu v kinech došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island (Pensylvánie) k havárii, jejíž průběh byl částečně podobný „čínskému syndromu“ - porouchal se chladicí systém reaktoru a ten se roztavil, ale nepropálil se dovnitř. Aneb když se Amíci rozhodnou, že peníze jsou důležitější než lidské životy. (17.02.2013)

I když je tento film z těch fundovanějších, pokud jde o realitu jaderné elektrárny (čti: "Většina filmů o jaderných elektrárnách jsou mimo naprosto úplně, tenhle je jenom vcelku mimo."), k uvěřitelnosti mu ještě leccos chybí. Bohužel, přednášky profesora Heřmanského z jaderných reaktorů mi zkazily zábavu, stejně jako přesvědčení, že elektrárenské společnosti nedisponují armádou vyzvědačů a nájemných vrahů, kteří jsou vždy okamžitě na (pro ně) správném místě. A to nepopírám, že k mnoha nehodám a haváriím v JE došlo. U filmů se zjevným politickým cílem by měla být přesnost uzákoněna. (21.12.2009)

Ja na rozdiel od gudaulina nepracujem v odbore a môžem bez problémov hviezdičku pridať. Film je možné vnímať vo viacerých myšlienkových a dejových líniách. Predovšetkým ide o to, ako zaistiť, aby ľudia ovládajúci ťažko predstaviteľné sily neboli úzkym profilom systému. Pretože frekvencia mimoriadnych udalostí je spravidla nepriamo úmerná závažnosti ich dôsledkov. Druhá výrazná línia sa zaoberá nadraďovaním osobných, či firemných záujmov nad záujmy celospoločenské a je často spájaná s vierou, že všetko nejako dopadne. A potom havaruje raketoplán kvôli súčiastke za pár dolárov, odfláknu sa kontroly zvarov a nadšení obyvatelia Kyjeva pochodujú na 1. mája pred tribúnami, netušiac, že si ich práve značkuje oblak z Černobyľu. S tým je samozrejme spojené ututlávanie všetkého, čo by mohlo firme a biznisu škodiť. Na druhej strane stoja investigatívni novinári s obmedzenými možnosťami a jednotlivci, ktorí na druhú misku váh musia položiť svoju kariéru, niekedy i viac. Potiaľ dobre. Chváliť herecké výkony nebudem, tie boli zrejmé, i keď Michael Douglas s lookom Barryho Gibba z Bee Gees bol niekedy za hranou. Za problém celého filmu považujem jeho záverečnú štvrťhodinu. Kovbojsko-happyendovým záverom sa pokazilo všetko dobré, čo film dovtedy poskytol. Takže viac hviezdičiek nedám, aj keď mám voľnosť v tom, že nepracujem v odbore. (24.08.2013)

Ta perfektní souhra hrozící jaderné katastrofy s demonstrací vůči jaderné energii tu představuje něco originálního, v čem jsem si již po několika minutách našel zalíbení. Tikající bomba v podobě reaktoru buduje v divákovi náležité napětí a neodbytná zvídavost novinářského dua je skvěle fungujícím doplňkem. Oscarové nominace jsou zde bez pochyby na místě a zvláště pro Jacka Lemmona, jehož koncert je slastí pro oči. Už chápu, proč po havárii v Three Mile Island zazněla otázka, zda někdo viděl Čínský syndrom...85% (16.05.2014)