Metoda Markovič: Hojer
Ženská obeť
Režie:
Pavel SoukupScénář:
Jaroslav HruškaKamera:
Ondřej BelicaHudba:
Jan RichterHrají:
Petr Lněnička, Václav Neužil ml., Adam Mišík, David Prachař, Dano Heriban, Petr Uhlík, Vojtěch Kotek, Roman Skamene, Lenka Krobotová, Johana Krtičková, Lucia Mária Lukačková, Romana Widenková (více)Obsahy(1)
Jiří Markovič sa prvýkrát tvárou v tvár stretáva s Ladislavom Hojerom. Môže mať vraždu na svedomí zakríknutý chlapec, ktorý vyzerá, že nevie napočítať do päť? A ako to, že si pri svojej prvej vražde počínal tak skúsene? (Voyo)
Recenze (47)
Musím smeknout klobouk před zcela neznámým Petrem Uhlíkem, který předvádí v roli psychopata zcela přesvědčivý a dechberoucí výkon. Je to fantazie a v Česku bych něco takového nečekal. Zde je rozhodně na místě nějaké ocenění. Jinak život napsal scénář docela dobře. Vyšetřování a výslechy jsou poměrně zajímavé a tento díl mě bavil výrazně více, než ten první. Trošku mě děsí pohled na to, že budou následovat ještě 4 epizody, protože si nedovedu představit o čem to ještě bude a trošku se bojím možných vatových vycpávek. [77 %] ()
Určitě se jedná o zajímavější díl než první. Vrah je nalezen a začíná snad ta těžší část – dokazování. Láďa je opravdu perfektně zahraná postava. Kdykoliv začne spokojeně škrtit mladé dámy, představovat svůj um s nožíkem nebo zkrátka mluvit, tak před sebou nevidím herce, ale slizkýho úchyláka s dvojciferným IQ, který neumí udržet svého hada na uzdě. A to je přesně to, co chci. Opravdu povedená postava. Stejně tak se mi moc líbí Markovič, který má šmrnc, inteligenci a velkou spotřebu cigaret. Atmosféra byla hodně plíživá a chladná. Ale tak to většinou bývá u filmů z plíživého a chladného komunismu. Díl se tedy nese v duchu rozhovorů s labilním Láďou, hledáním důkazů a policejních postupů. Hodně povedené jsou hovory z věznice, krátké vsuvky skutečných vražedných případů z minulosti a závěrečné titulky. Možná bych je proložila dobovou hudbou, ale tak nějak mi učarovaly a líbí se mi. Není moc, co bych vytkla. ()
S příchodem Petra Uhlíka pro mě děj výrazně ožil a atmosféra zhoustla, přitom byl Láďa v podstatě pohodář, na rozdíl od svých nástrojů sice nebyl nejostřejším nožíkem v šuplíku, ale ten jeho nešťastný koníček... Už když jsem četl knihu, nemohl jsem se zbavit pocitu, že byl vztah mezi Ladislavem Hojerem a Jiřím Markovičem poněkud nezdravý (zřejmě ještě uvidíme později), i když uznávám, že byl významným přínosem k objasnění Hojerových zvrhlostí. Druhá epizoda byla místy až mrazivá a na rozdíl od přidušeného Markoviče z úvodního dílu si tvůrci škrcení figurantky při rekonstrukci nevycucali z palce u nohy. / Poučení: Kdo brousí, ten řeže. ()
V druhém díle se Markovič potkává s Hojerem, který se přiznává. Tudíž místo detektivní práce, zločinů a hledání pachatele to tvůrci pojali trošku opačně, ale nejspíše asi tak, jak to doopravdy bylo. Takže vražda, následné hledání pachatele až ke jménu Hojer, což byl první díl a následný výslech a rekonstrukce, druhý díl. Vyšetřovatelé nejen, že mají pravého vraha, ale dozvědí se zásadní informaci. Ta vražda nebyla obyčejná vražda, ale poslední vražda, takže toho je více. ()
Hrozně utahaný, zdlouhavý, nudný. Ale aspoň překvapivě dobře zahraný. Nicméně jeden díl - jeden případ, to by tady sedělo mnohem víc. Napětí nula. Mimochodem - když herci jen sedí, mluví a mluví, a režisér nechce, aby to bylo strnulý, tak jim holt dá do ruky cigáro, aby se herci aspoň trochu rozhejbali popotahováním a odklepáváním.. Taková známá berlička, ale tady hodně přehnaná, protože s takovou dávkou dehtu v plicích by všichni zemřeli dříve, než by stačili vyřešit první případ. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- V 50. minutě je zmíněn mistr světa Formule 1 Emerson Fittipaldi. (Zix.)
Reklama