Metoda Markovič: Hojer
Rodinná záležitosť
Režie:
Pavel SoukupScénář:
Jaroslav HruškaKamera:
Ondřej BelicaHudba:
Jan RichterHrají:
Petr Lněnička, Petr Uhlík, Václav Neužil ml., Adam Mišík, David Prachař, Dano Heriban, Libor Hruška, Terezie Holá, Petr Kolman, Tereza Dočkalová, Alena Doláková, Cyril Dobrý, Tereza Vítů, Jakub Barták (více)Obsahy(1)
Nekonečné vyšetrovanie začína mať vplyv aj na inak pokojný rodinný život majora Markoviča. Aby mu urobil Ladislav Hojer radosť, priznáva ďalšiu vraždu. Tentokrát vo vlaku z Prahy do Děčína. Je potrebné urobiť detailnú rekonštrukciu. (Voyo)
Recenze (32)
Co se těm komunistům musí nechat, že alespoň s těmi největšími grázly se nepárali a brutální vrahy popravovali. Škoda, že se nedrželi jen těch opravdových zločinců. Emociálně méně hutný díl, byť střípky ze soukromého života vyšetřovatelů byly zajímavé a smutné, tak to trochu narušilo tu atmosféru bizardního zla, jenž vyšetřují. Jednomu se nechce ani věřit, že se fakt s Láďou tak nimrali. Z hlediska efektivity je to velmi dobrá strategie (i úvaha, že Láďa s nimi i přes své nízké IQ manipuluje, ať už důvodu prodloužení života, nebo z náklonosti k majorovi, je nastíněna velmi dobře), nicméně působí to skoro sci fi dojmem. Úvodní část, ve které vždy dojde ke spáchání nějakého brutálního mordu, je výborně zahraná. Zvláště pozitivně vnímám vykreslení postavy p. majora Markoviče, kde třeba u výslechu ohromně riskoval, nebo, jak se u rekonstrukce ukázalo, fyzicky by nestačil ani na čivavu. Krásná ukázka toho, že policejní práce detektivů - vyšetřovatelů není o fyzické kondici, ale o inteligenci, trpělivosti a zkušenostech. ()
Láďa byl v podstatě takový fajn kluk a vzorný pachatel. Při výsleších plně spolupracoval, nesnažil se poplivat nebo pokousat příslušníky, byla s ním docela sranda a člověk by málem i zapomněl, jaké to bylo zkurvené monstrum. Zůstaly za ním mrtvoly, přeoral životy pozůstalým, ale vsadím se, že by se v dnešní nemocné době (a to si o socíku iluze rozhodně nedělám) jistě našlo nemálo těch, kdo by horovali za jeho propuštění. I čtvrtá epizoda na mě fungovala, i když si myslím, že si tvůrci mohli některé věci odpustit. Ta rakovina už tu byla přece jen trochu na sílu. / Poučení: Pro konverzaci u večeře si pečlivě vybírej témata. ()
Vcelku dlouho se řeší Markovičova rodina, což mě vůbec nezajímá. Všem postupně dochází, že Láďa možná není takovej debílek, a že je s ním vlastně celkem sranda. Asi při společných výletech zapomínají na jeho poněkud temnou minulost… Vtipem se v tomto díle nešetřilo. Moc se mi líbí práce s kamerou/filtry, kdy se snaží tvůrci navázat tu pravou atmošku tehdejších let. Víc a víc se mi zamlouvají taky promluvy ve věznici s dalším bláznem. Přesně takto si myslím, že by měla policie vytěžovat ostatní úchyláky (do teď si myslím, že je škoda, že zavraždili T. Bundyho, protože mohl velmi pomoct s psychologií a dalšími případy). Tempo ale začíná polevovat a trošku mě mrzí, že nějak nemám přesný přehled o počtu zavražděných, respektive o počtu přiznání. ()
Série dospěla do bodu, kdy opadá jeho atmosférická intenzita. Hojerovi se nedostává prostoru předvést se v plném světle zvrhlosti, takže do popředí se dostává vyšetřovatelovo rodinné zázemí, oběd s kolegou v rodinném kruhu a nahota v posteli po sexuálním aktu. Druhý kriminalista předestře své trable s rakovinou své manželky. Dojde na poslední rekonstrukci z oficiálních policejních záznamů. Tou je vražda mladé ženy a nepodařené znásilnění ve vlakovém kupé z doby, kdy Hojer sloužil na vojně. Pojídání hromady salámu obviněným u výslechu pak zřejmě poukazuje na to, že existují lepší jídla než jsou lidské orgány. Hojer se pak posléze chce písemnou formou doznat k dalším činům, nadřízené vedení je ale razantně proti, aby nedošlo k zpochybnění celého vyšetřování tím, že si obviněný začne vymýšlet, A okamžitě chce případ uzavřít. Jsou ještě před námi dvě epizody, oficiální oběti jsou známy, takže hrozí dojezd, co bude představovat vraha v poněkud lítostivém duchu. Ostatně Markovič něco takového už dávno praktikuje, docela to i přehání se svojí benevolencí a nechybí mnoho, aby brutální maniak zasedl u jeho rodinného stolu ke společné večeři. Chtělo by to návrat mrazivé atmosféry z předešlých tří epizod, tentokrát to v tomto ohledu bylo výrazně slabší. Stále ale platí, že tato série trůní nad veškerou produkcí kriminálních seriálů z dílny Novy. A je stále zahrána s bravurou a zrežírována promyšlenou formou. 7|10 ()
Petrové Uhlík a Lněnička jsou rising stars české televize. Naprosto precizní ztvárnili své postavy, do kterých podle dostupných rozhovorů investovali maximální úsilí, které se nakonec vyplatilo. V tomto díle jsem měl obrovský problém nevypnout televizi při výslechu malých dětí. Já vím, že tyhle věci se dějí, ale dobrovolně se mučit při jejich líčení hrůzné noci už bylo trochu moc. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Vrah Jiří Prchlík (Cyril Dobrý), který se v epizodě objevil, se ve skutečnosti jmenoval Jan Tvrdík. V říjnu 1978 brutálně zavraždil svoji tchýni a pokusil se zabít své děti a manželku. V roce 1980 byl za svůj čin popraven. Markovič (Petr Lněnička) o něm prohlásil, že jen u něj si byl úplně jistý, že si trest smrti zasloužil.“ (Bediverecs)
Reklama