Ztracenci

Je to až k pláči, když si člověk uvědomí, že ve stejné době vznikala protěžovaná Vávrova husitská trilogie na nejlepším možném materiálu, v barvě a s velkorysým rozpočtem, která v sobě zakonzervovala to problematické z Jiráskova odkazu a spojila to s komunistickým národovectvím. Naproti tomu tenhle mimořádně silný protiválečný snímek vypadá jak Popelka v ušmudlaných hadrech. Pro mě jde o nejlépe zfilmovanou předlohu Aloise Jiráska, která stojí na výborném herectví všech zúčastněných, pečlivé režii a emotivním scénáři. V několika momentech - a především v závěrečné scéně, kdy Gustáv Valach kráčí vstříc nepřátelským vojákům - sklouzává film lehce k patosu a tak mu pátá hvězdička přece jen unikne, ale na svou dobu je to i v mezinárodním měřítku skvělé dílko. Silné dialogy a atmosféra bezútěšnosti v čase válečného běsnění. Celkový dojem: 85 %. (18.05.2008)

Vynikající přepis jedné z Jiráskových povídek na filmové plátno se skvělým scénářem, režií i kamerou. Jeden z prvních filmů, které ukazovaly odvrácenou tvář války, její dopad na psychiku vojáků i na civilní obyvatelstvo. Také vyniká na svou dobu perfektním technickým zpracováním vč. takových detailů, jako správné nabíjení dobových zbraní a manipulace s nimi. Brdečka dělal nejen vyníkající komedie, ale i vážné filmy. Poznámka: několikrát se tu o tom nejistě zmiňují komentáře. Pro film to není ani důležité, ale dle povídky se děj odehrává v létě 1745 po prohrané bitvě u Ostřehoma (Striegau, též jako bitva u Hohenfriedbergu). P. S: Kdo psal tu zajímavost, že "Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v této válce vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii" by zasloužil propadnout z dějepisu. Nejsme v roce 1866, ale ve válkách o rakouské dědictví o 120 let dříve. (26.09.2006)

Na 50. léta ojediněle zpracovaný snímek, jehož technická stránka fascinuje i dnes a herecké výkony jsou příjemně civilní )výborný S. Fišer). Je zde krásně vyjádřeno, jak bláhové je před válkou utíkat, vždy člověka dostihne (zají- mavé srovnání z úvodní scénou a scénou z obléhané stodoly). Bezesporu nejlépe zfilmovaný Jirásek! (19.12.2006)

Stratenci sú neprávom dosť málo známym filmom. Malý počet hodnotení najskôr vypovedá o tom, že televízia akosi nerada prezentuje menej známe filmy. STV2 sa to pokúsila napraviť a ja som urobil dobre, že som filmu venoval svoj čas, pretože kvalitou a spracovaním môže film smelo konkurovať tomu najlepšiemu, čo v bývalom Československu vzniklo. Zaujímavý príbeh o trojici zbehov je vyrozprávaný v pomalšom tempe s veľkým dôrazom na dialógy. Najviac priestoru dostáva G. Valach, ktorý napriek rodnej slovenčine, zvládol češtinu naozaj nečakane dobre, zvlášť keď si uvedomíte, že sa mu ústa takmer nezavrú. Jeho výkon je naozaj miestami heroický. Záver Stratencov je na naše pomery až nečakane akčný a na počudovanie aj kvalitne zrežírovaný a napínavý. "Jánošikovský" záver mi dokonale sadol a od plného hodnotenia som upustil iba z dôvodu, že mi nesedeli trochu básnicky ladené dialógy. Inak skvelý film. 80%. (01.12.2011)

Ani se mi nechce věřit, že je to zfilmovaný Jirásek, když je to tak působivý film, který mne dojal. Ten protiklad skvěle nasnímané krásné krajiny, vznešené barokní hudby a naproti tomu obrazů smrti, násilí na pozadí pocitu bezvýchodnosti. A k tomu ty skvělé dialogy - jazyk, který už v této podobě nelze slýchat. Asi nejlepší role V. Hlavatého a S. Fišera, jehož přerod naivního mladíka je možná trochu patetický, ale pojednán je logicky: "...od chalupy k chalupě pudu a křičet budu: Životy vám vraždí a vy jim ruce líbáte, hřbet ohnutý..." (13.12.2019)