Ikarův pád

Snáď jediný problém, ktorý som s týmto filmom mal, bol fakt, že pán Kára je síce alkoholik, ale je v rámci rodiny pomerne nekonfliktný a so ženou sa neháda, o nejakom domácom násilí tu nemôže byť potom ani reč. Inak je všetko psychologicky veľmi dôveryhodné a to vďaka kombinácii precízneho scenára a vynikajúcich hereckých výkonov. Alkoholizmus môže byť v kinematografii zobrazený všelijako, Filip dal prednosť vzťahovej dráme a ako hlavnú postavu si vybral syna, preto sme ušetrení ťaživých alkoholických delírií, ako napríklad v Stratenom víkende Billyho Wildera. Ukážka toho, že pokiaľ podľahnete alkoholu, preberie naplno nad vami kontrolu a (z)ničí chtiac nechtiac životy všetkých vašich blízkych. Na televízny film veľmi pedantne spracované. (11.09.2013)

Umělecké i lidské setkání scénáristy Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k zásadním okamžikům televizní dramaturgie sedmdesátých a osmdesátých let. Neobyčejná jednoduchost, s jakou Hubač psal své náměty, se promítá zejména v hluboce lidském vykreslení hlavních postav, které vytvářejí pouhý prostředek k vytvoření skutečného obrazu. Hubač ve svých dramatech, ať už televizních, filmových nebo divadelních, vystavuje hrdiny velkým životním zkouškám s nemalou dávkou empatie a porozumění pro jejich lidské slabosti a zaškobrtnutí. Přitom jim dokáže velkoryse odpouštět, a když už se na postavy žene veliká životní katastrofa, snaží se i v té nejtrpčí situaci najít něco povzbudivého, někdy i úsměvného. Tento bohatý rejstřík plně zastupuje i původně zamýšlená trilogie, z níž byly nakonec realizovány pouze dvě části (druhá nese název Tažní ptáci, třetí - nazvaná Zima poutníků - byla pro televizní obrazovku adaptována až v současnosti jako Hodina klavíru). Hubač napsal titulní roli barového klavíristy a notorického alkoholika Káry přímo pro konkrétního herce s velkým H. Pro Vladimíra Menšíka. Přestože Menšík již předtím v několika celovečerních filmech prokázal, jak sugestivně dokáže zahrát velkou charakterní roli, jako by to, překryto komediálním figurkařením, vždy znovu někoho překvapovalo. Jen výjimečně mu byly svěřovány jiné než komediální role, vnucenou jednopolohovost svého herectví zřejmě cítil i on sám, když krátce po dokončením Hubačovy inscenace prohlásil: "Ty mé role, to je většinou jako bych na zeď jen házel písek. Teď jsem snad dokázal víc než dělat šaška." Ovšem byla by velká chyba zastiňovat další zúčastněné, především hrubě nedoceněnou Janu Hlaváčovou, která se tu dokázala s až dechberoucí skromností vcítit do role stále zrazované manželky. Jednu ze svých nejzdařilejších postav tu vytváří skvělý Čestmír Řanda v přesně padnoucí masce mefistovského strýce; špičkové výkony, byť na nepoměrně menším rozsahu, odvádějí i Hanzlík, Vinklář, Janžurová a Hanus. Dnes, s odstupem více jak třiceti let, je ústřední téma Hubačova a Filipova filmu stále nepomíjející a nepomíjivou záležitostí a šanci oslovit má i další přicházející divácké generace. Komorní drama milujícího a milovaného otce, neovladatelně zabíjeného démonem alkoholu, už nikdo nebude schopen zopakovat a zahrát tak, jak to dokázal jenom Vladimír Menšík. A to je bezesporu ta nejvyšší pocta. (07.06.2010)

Vladimír Menšík počas svojej dlhoročnej kariéry stvárnil množstvo postáv v mnohých filmoch a televízych seriáloch. Väčšinou sa jednalo o komické úlohy. No ja si ho vždy budem pamätať a vážiť hlavne kvôli tomu ako zahral tragických hrdinov v alkoholických drámach - "Ikarov pád", "Tažní ptáci" a "Dobří holubi se vracejí". Snímok "Ikarov pád" natočil v roku 1977, podľa scénara Jiřího Hubača, režisér František Filip. Je to silný príbeh o človeku, ktorému závisloť na alkohole zničila život. Vladimír Menšík podal obdivuhodný, mimoriadne presvedčivý herecký výkon. **** (28.10.2016)

Člověk se jen jednou narodí a jak s životem naloží je z podstatné části jen a jen na něm. Příběh alkoholika Jendy je zasazen někdy do 70' let 20. století, avšak by mohl být klidně použit do dnešní doby, jen kdyby ... kdyby se našel tak skvělý herec jako byl Vladimír Menšík. Ve filmu Ikarův pád dokázal, že je to nejen skvělý lidový vypravěč, komik, ale i skvělý herec dramatických rolí, jako byla tato. Určitě zlato českého filmu. Nesmím opomenout ani na Jaromíra Hanzlíka, který svoji roli milujícího syna zahrál rovněž bravurně. (13.10.2010)

(komentář psán 12.5.22 - 10 dní poté, co jsem se rozhodl přestat být alkoholikem - držím už dva roky). Jste s tím hodnocením asi všichni spadli z višně. Chápu, že je to už jakási klasika, ale rozhodně to není geniální ani skvělé, jen prostě dobré. Kecy o geniálním herectví si strčte za klobouk. Po všech stránkách obyčejný průměr. (12.05.2022)