Tažní ptáci

Československý televizní film vyprávějící o osudech pianisty Káry v protialkoholní léčebně, volně navazující na úspěšný Ikarův pád. Snímek od osvědčené dvojice scénaristy J. Hubače a režiséra F. Filipa mistrně popisuje průběh léčby, jež se pod vedením primáře R. Lukavského snaží obnovit v pacientech disciplínu a v rámci možností pozvednout ducha. Pan Kára v podání fenomenálního V. Menšíka má nakročeno k úspěšnému dokončení léčebného procesu, avšak jeho návštěva u rodiny jeho snahu a píli zhatí, neboť po návratu se cítí opuštěn a zapomenut, a tak v neobyčejně dojemné scéně u piana opět sáhne po sklence. Vynikajícího Menšíka doplňuje snad ještě herecky lepší V. Brodský v roli zádumčivého alkoholika Adolfa Fendrycha, jenž je v léčebně nedobrovolně a svým nezodpovědným chováním a nenapravitelnou touhou po alkoholu ztrpčuje život ostatním chovancům. Hubačovy dialogy jsou dovedeny k dokonalosti, stejně jako herecké výkony všech postav, tedy nejen pacientů v ústavu, ale i tragicky poznamenané Károvy rodiny, manželky J. Hlaváčové a syna Ondřeje v podání J. Hanzlíka. Mezi léčícími se pijany nejzajímavěji působil tradičně skvělý J. Somr coby despotický necita pan Karlík, dále cynický doktor E. Cupák, mladý notorik P. Zedníček či další oběti alkoholové závislosti V. Krška, O. Lackovič či V. Černý. Název Filipova snímku pramení ve Fendrychově podivné domněnce, že člověk může létat a také k jeho častému obracení zraku k nebi. Není snadné rozhodnout, zda bych hodnotil lépe Ikarův pád či tento televizní skvost, stejně tak jako nelze rozhodnout, kdo z dvojice Menšík – Brodský byl herecky více přesvědčivý, skutečností zůstává, že obě tyto díla patří k nejlepším a nesmrtelným dílům československé televizní tvorby a o herecké genialitě obou hlavních představitelů nemá smysl dlouze hovořit. (17.08.2018)

Tažní ptáci dostávají po Ikarově pádu nový rozměr. Potkáváme se s alkoholiky, z nichž  mnohé bych mezi alkoholiky na první pohled ani nezařadil. Nejzajímavější je rozhodně osud postavy Vlastimila Brodského, který ale naprosto rezignoval a je prakticky jasné, že mu není pomoci. A nejen on, ale i Vladimír Menšík nebo v malé roli Radovan Lukavský či Josef Somr dodávají filmu na výjimečnosti. Přiznám se, že když jsem film sledoval o mnoho mladší, byl jsem velmi zklamán tím, že Kára nakonec doma podlehne a opije se. Tak jako tak jsou oba filmy obrovskými hereckými koncerty. Bohužel na Vladimíru Menšíkovi už byly vidět jeho vleklé zdravotní problémy. (04.11.2021)

Volné pokračování vynikajícího "Ikarova pádu", o které se zasloužili víceméně stejní tvůrci a herci, kterým opět vévodí Vladimír Menšík, ale film se stal legendárním nejenom kvúli Menšíkovi, ale také kvůli vynikajícím hereckým výkonům všech "hlavních" protagonistů. Dost často platí, že pokračování obvykle nedosáhne kvalit originálu, ale v tomto případě možná pokračování Ikarův pád ještě předčilo, takže i tento "koncert pro všechny zůčastněné" lze oprávněně přiřadit do klenotnice naší televizní tvorby. Je to samozřejmě film, na který jen tak lehce nezapomenete a jen jen škoda, že není připomínán častěji namísto některých "rychlokvašených" a masivní reklamou uváděných novinek ... (24.10.2018)

Na rozdíl od Ikarova pádu má tohle pokračování po celou dobu potřebnou šťávu a člověk jen žasne nad virtuozitou legendárních herců.Moc se mi libil Somr jako akurátní,pořádku milovný člověk.Brodský taktéž stojí za zmínku a o Menšíkovi se zmiňovat je celkem zbytečný,ten opět nehrál ale postavou žil.Jinak příběh nás zavádí do tzv.odmašťovny(protialkoholní léčebna) a ukazuje jak se pacienti rvou se svou zavislostí:Moc zajímavé (09.11.2008)

Stejně dobré a možná i o chlup lepší než první díl - tady zahrál nejen Menšík, ale hlavně Brodský. Bróďa byl skoro na ránu, jakl měl celou tu léčbu s prominutím u prdele a bylo mu fuk, kdo ty jeho průsery odnese. Nenávist Somra k němu jsem tedy docela chápal. Menšík je opravdu perfektní a nejlepší jsou jeho jedovaté hlášky. 83% (14.05.2011)